Dny zrady I.

Vážení autoři hodnocení ve stylu "odpad!". Kolik jste přečetli literatury o Mnichovu a nakolik znáte historické pozadí před a poválečného Československa, že si troufáte "hodnotit" tento film tak plamennými slovy? To, že se ve filmu objeví pár komunistů, notabene tehdejších poslanců, ve vás vyvolává vlnu zcela zbytečné agrese vůči nepopiratelným historickým faktům. Neexistuje v Čechách člověk starší generace, který by Mnichov nevnímal jako dilema. A také je těžké najít dva lidi se stejným názorem na něj. A proto si myslím, že nějaký Gottwald, Litvinov a další mohou být interpretováni jakkoli a nemusí to nutně být ještě propaganda. Vidím to v tomhle filmu jako zcela podružnou věc. Tenhle film není politická agitka, jak tvrdí jedni, ani nepovedený a zpackaný "akčňák", jak tvrdí zase druzí. Je to podnět k zamyšlení, výzva pro ty, kteří nezažili a vzpomínka pro ty, kteří to v sobě ještě stále nesou. Dneska to nikdo není schopen zaplatit a ani natočit. Tenkrát ano. Logicky tam komunisté vystupují jako spasitelé. No a co? To si člověk snadno přefiltruje. Zůstává ale atmosféra doby, která otřásla naší zemí natolik, že nás vrhla do náruče fašismu, komunismu a i toho prokletého Gottwalda, kterého si lidi mimojiné sami a nadšeně zvolili. Vy opravdu věříte, že za všechno mohl Beneš, nebo vláda? Já si po shlédnutí tohoto filmu kladl hodně otázek, kdo za co mohl a nemohl, co jsme mohli a měli....a to je opravdový důvod existence tohohle filmu. Je to filmový zážitek. (09.07.2008)

Ina karikatúra histórie. Hitler tu je stvárnený v holínkách jak nejaký mníchovský puberťák, komunisti zas zachraňovali Európu a dokonca už v roku 1938 vedeli, že Hitler má záujem napadnúť Sovietsky zväz. Koľko géniov bolo medzi tými červenými sviňami! Niektoré udalosti sú zobrazené dobre, ale 90 percent je strašne prehnaných. Ale zase na pobavenie a také z brucha zasmiatie sa to je dobrý kúsok. (16.11.2018)

Není to úplná katastrofa a třeba osobní zápas Edvarda Beneše je tu popsán, myslím, dost solidně. Také obsazení historických postav se povedlo, takový Bohuš Pastorek je opravdu Gottwald k zulíbání. Samozřejmě problémem číslo jedna je ideologická demagogie, která s přibývajícím časem nabývá stále monumentálnějších obrysů. Nedělám se iluze o tom, že by se dnes točily objektivní historické filmy (a obecně, že by se z tohoto měřítka k historii z tohoto hlediska dnes přistupovalo), ovšem propaganda v našich filmech především 50. a 70. let byla skutečně obludná a možná bych byl schopen se nad ní tu a tam pousmát. Rozhodně je však těžkým morálním zločinem autorů tohoto filmu, že zneužili nejtěžší okamžiky našeho národa (snad jsem takhle patetický pouze výjimečně) ke glorifikaci totalitní ideologie (např. národ v obranné euforii pěje internacionálu, Sovětský svaz je nám připraven stát v boji bok po boku). Druhým problémem je naprostá absence nějakého autorského vkladu - film působí dojmem dost statického divadelního představení, především ve scénách politických jednání. Někteří herci své repliky prostě jen odříkávají (snad pro pozdější alibi, že v tom vlastně hrát nechtěli). Dny zrady lze vidět, ovšem je bezpodmínečně nutné dostatečně znát historii (a záměrně nepíšu "tu správnou"). (05.01.2010)

Nebudu hodnotit oba díly odděleně, nemělo by to cenu. Je neuvěřitelné, s jakou samozřejmostí Vávra po velmi dobrých filmech z let 60. opět veplul do své socrealistické manýry se všemi klasickými rysy – charakteristika postav povrchním detailem (Hitler – nervozita, manický třes, Gottwald – fajfka a jistota atd.), typizované situace, které zobecňují běh velkých dějin (až karikaturně působící řádění německých bestií v pohraničí, pokorná rodina proletáře Horáka atd.), karikaturní vykreslení negativních postav kapitulantů (ve zkratce – pleš, odulost, žrádlo, prachy). V ideologickém plánu je to čirý dialektický materialismus výkladu dějin – buržoazie koná svoje podvratné činy vedena strachem z nastupujícího proletariátu, který je po leninsku uvědomělý, zatímco zbytek světa (zejména Beneš) trpí zmatečnou spontaneitou činů, v horším případě pak vazbou na kapitál záměrně škodí. Vrcholem všeho je božský korektiv dějin ztlěsněný zástupcem SSSR Alexandrovským, jehož "SSSR vám pomůže" zaznívá ve filmu s takovou intenzitou, až se stává dobrým vtipem ala antikartaginský výkřik Kata Censoria. Přesto je nutné Vávrovi přiznat to samé, co v letech 50. Cit pro davovou scénu. Jistý cit pro nastavení tónu (ač většina herců přehrává a karikuje, film má zvláštní "dějinnou" atmosféru a budí dojem autenticity). Závěrem snad jen k tomu, co se tu náznakem již objevilo – že si Hitler, angličtí a francouzští zástupci rozumí navzdory použité řeči. Samozřejmě, lze to vnímat jako zjednodušující opatření, ale lze to (a podle mého oprávněně) číst jako ideologické poselství o rozložení sil ve světě. Angličané a Francouzi sdílí s Hitlerem společnou řeč, čili jejich jednání působí dojmem spikleneckého souznění. I tak podprahově fungoval socialistický realismus v 50. letech, takže nevím, proč jeho relikty nečíst i v v době normalizace. Tenhle film není nic jiného než další pokus přepsat dějiny a znovu definovat rozdělení světa na přátelský východ a nepřátelský západ. Samozřejmě v době, kdy je to nejvíc zapotřebí dokázat. (03.01.2008)

Rekonstrukce událostí z podzimu roku 1938 není dobře natočená. Problém spočívá ve vyobrazení SSSR jako skoro jistého záchrance. To je značně zkreslené, situace byla daleko složitější. Hlášky typu:"sověti pošlou letadla" nebo "Rudá armáda je skoro na hranicích" - to je velká manipulace. Karikování Hitlera také nepřidává na důvěryhodností. Propaganda ve filmu postupně nabírá tempo. Je zábavné sledovat orodování Gottwalda u Beneše. Jeho mektání o zásadovostí komunistů v SSSR v roce 1938 jistě podporuje podepsaní tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov v roce 1939. Představitelé parlamentních politických stran v ČSR (podle scénáře) jsou hamižní zrádci, kteří klidně vpustí Wehrmacht přes hranice, pokud se tam objeví Rudá armáda! To už je moc. Mám skoro pocit, že celý snímek slouží jen jako obžaloba 1.republiky a dějinné události vzniku Protektorátu Čechy a Morava jsou jen takovým sekundárním příběhem. Tento "velkofilm" se pohybuje na úrovni dvou slabých hvězdiček. (12.02.2010)