Dny zrady I.

Pán režisér Vávra sa vyžíva v točení masových scén - niektoré sú celkom dobré. Film ako historický je opäť zavádzajúci. Doba v ktorej sa natáčal , ani nemohla dopustiť , aby ten kto zachráni republiku je SSSR a KSČ na čele s Gottwaldom. Nedá my pripomenúť, že ten istý SSSR spolu s Nemeckom napadli Poľsko. Film hodnotím 40%. (25.08.2006)

Je to takový hraný dokument poplatný své době. Takže výsledkem má být obdiv k odvaze a vlastenectví hrdinných komunistických funkcionářů a Sovětský Svaz jako jediný spojenec ochotný nezištně podat pomocnou ruku, když se imperialistické státy otáčí zády. Ale všechno je, bylo a vždy bude trochu jinak. Žádná pomoc, a rozhodně ne od komunistů, není nezištná. Z tohoto filmu vyplívá, že větším hrdinou byl prezident Beneš (zajímavý Jiří Pleskot), který se všechny zainteresované snažil přesvědčit o skutečném stavu událostí a neváhal zajít do rizika. A až po zjištění, že by to byl masakr bez pomoci, tak vše odpískal. A ani slibovaná pomoc od Sovětů, které zastupoval velvyslanec Sergej S. Alexandrovskij (Bořivoj Navrátil) by to nebylo až tak slavné, jak ukázal další průběh války. Hezkou neurotickou roli má Adolf Hitler (dobrý Gunnar Möller), muž velkých ambicí, který byl uchvácen svojí mocí a řečnickou dovedností získat podporu široké veřejnosti. Samozřejmě česká buržoazie je zde vyyobrazena jako síla, která si raději přeje obsazení republiky Německem, než zákeřnou pomoc od sovětských bratrů: premiér Hodža (skvěle intrikánský Vladimír Šmeral), či chrochtající Beran (Karel Vlček). Nemůže chybět zdůraznění, že jedině komunistické Rudé Právo vydávalo pravdivé informace a mělo pro to potíže s intrikánským buržoazním systémem chrochtajících českých kapitalistů. (15.03.2010)

Ina karikatúra histórie. Hitler tu je stvárnený v holínkách jak nejaký mníchovský puberťák, komunisti zas zachraňovali Európu a dokonca už v roku 1938 vedeli, že Hitler má záujem napadnúť Sovietsky zväz. Koľko géniov bolo medzi tými červenými sviňami! Niektoré udalosti sú zobrazené dobre, ale 90 percent je strašne prehnaných. Ale zase na pobavenie a také z brucha zasmiatie sa to je dobrý kúsok. (16.11.2018)

Dny zrady, historický velkofilm, který ale bohužel vznikl v nesprávné době. Pojednává o jednom z nejtemnějších období naší historie, o zářijových dnech roku 1938, kdy se rozhodovalo o našem žití a nežití. Doba normalizace si to ale vyložila po svém a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Zachránit nás mohli jen a jen KSČ a Sovětský svaz, který byl připravený se svými divizemi na hranicích, na Hradě se vyvolávalo "Ať žije Rudá armáda" a soudruzi byli všichni občané. Tímhle vším se dá krásně zprznit naše historie. Ale na druhou stranu, nebýt těchto blábolů, film krásně ukazuje sled událostí s veškerou precizností a gradací. Naprosto dokonale je ukázán tlak na Dr. Beneše ze strany jak Spojenců, tak Němců a situaci, jakou si musel projít, mu nemůže nikdo závidět. První část je sice o něco slabší, ale člověk, když si odmyslí některé věci, může být spokojený. (27.07.2015)

V den 80tého výročí Mnichovské dohody píšu tento komentář. V době, kdy někteří zpochybňují výraz Mnichovská zrada a názor, že právo bylo na straně Československa, tak si myslím, že Otakar Vávra natočil velmi dobrý film, kde jak je napsáno na jeho začátku, jsou výroky politických představitelů autentické, bohužel. Je tam část dobové (komunistické) propagandy, ale není přehnaná a také založená na pravdivých proslovech a informacích. (29.09.2018)