Růžový panter

No, de z toho poznat, že si tenkrát Peter Sellers teprve chystal scénu a prostor pro toho správného Jacquesa Clouseaua, jak ho všichni známe z dalších dílů. Hlavní pozornost je tu věnována Davidu Nivenovi, který sice jako (skoro) nepolapitelný zloděj a lamač ženských srdcí proplouvá scénami s neobyčejným šarmem a elegancí, ale zároveň toho moc k smíchu nepřináší, a tak se o zbytek humoru musí starat Sellers, a to ještě s malým prostorem a bez svých neodmyslytelných parťáků Herberta Loma a Burta Kwouka. Přesto je z toho ve výsledku slušná krimi komedie a já se bavil, takže to bude za 4*. (17.12.2007)

Znáte to. O něčem slýcháte takové chvalozpěvy, že ač jste to neviděli, přijmete za své, že je to něco super. Růžový panter mi až doposud unikal, nicméně k mému naprostému údivu se mne jeden z potomků zeptal zda jej mám a zda jsem jej viděl. Na první otázku jsem odpověděl ano, na druhou ne. Nu což řekl jsem si, je třeba odškrtnout další z legndárních filmů, které jsem ještě neviděl a asi bych jako fanda měl. A tak tedy dnes na pantera došlo. A asi to bylo příliš pozdě. Ačkoliv na jednu stranu má film opravdu skvělý feeling šedesátek a asi budu za rasistu, ale fakt bylo příjemné pro jednou vidět něco bez účasti Afroameričanů v hlavních rolích (vlastně v žádných rolích), přesto film poněkud vyčpěl. Humor byl takový lehce primitivní, ty všeliké záměny, jízda v gorilých maskách městem, pády z oken do sněhu.... Mnohem více jsem si užíval dialogy, z nichž některé byly opravdu vypilované k dokonalosti. Niven jako Sir Charles byl velmi charismatický i Petr Sellers v roli roztržitého kriminalisty. Potomstvu se komedie líbila a smálo se jí, což možná celkem přesně naplňuje mé závěrečné hodnocení. Dávám za 3 sklenky šampáňa, které dělá přátele. * * * (15.04.2021)

Nenápadný nástup inspektora Clouseaua na scénu je brilantní. O co se dá zakopnout, o to se zakopne, co se dá přehlédnout, to se přehlédne a vychvalování vlastní inteligence je nekonečné. Troška debility tomu ještě chybí, ale postelové scény manželů Clouseaových jsou vynikající, Fantomův brilantní styl zavání příjemnou ironií a co se týká princezny Daly, tak s tou bych byl ochoten zažít postelové dobrodružství snad i zadarmo. Já se zkrátka bavil, i když poněkud jinak než při o něco méně serióznějších pokračováních. (13.01.2015)

Neplánované početí legendy. Nenáročná, stylová, lehce stravitelná lupičská komedie s řadou svižných a zábavných dialogů prokládaných elegantní situační komikou. David Niven ji šarmantní lupič gentleman, Capucine je neodatelná mrcha, rozverná Claudia Cardinale na tygří kožešině je ztělesněným snem a Sellers pokládá základy svého Clouseaua, zatím spíše jako milého sympatického zmatkáře a smolaře, nikoli jako destruktivního idiota, kterým se stal později. Přesto, nebo možná právě proto, patří jeho scény k těm nejlepším a doslova si jimi navzdory Nivenovi, CC i Capucine ukradl film pro sebe. Scény, ve kterých se snaží dostat k milostným hrátkám s krásnou manželkou patří k nezapomenutelným a možná vůbec nejmilejším scénám panterovské série. (20.11.2011)

Je zvláštní paradox, když je prví film série vnímán negativně optikou dalších, úspěšnějších dílů. Došlo totiž k žánrovému posunu. Blake Edwards neusiloval o nic víc než natočit starosvětskou společenskou veselohru s Davidem Nivenem a Claudií Cardinalovou, ale většího úspěchu nečekaně dosáhla vedlejší postava inspektora Clouseau. Původně ho měl hrát Peter Ustinov, několik dní před natáčením ale odstoupil od smlouvy a musela se překotně hledat náhrada. Peter Sellers měl pověst velkého improvizátora a své pojetí Clouseaua - grotesknější než ve scénáři - byl schopen dát dohromady během cesty letadlem do Říma, kde se točilo. V průběhu natáčení už bylo zřejmé, že se Sellers stane další hvězdou filmu, což mu vyneslo druhé místo v titulcích a pohotově připravovaný spin-off Clouseau na stopě. Teprve v něm se rozjelo to, co si s Pantery jakožto sérií spojujeme. Já mám ale rád i ten první film, kde je hlavní hvězdou David Niven (nelze si nevšimnout, že i animovaný Panter v titulcích má jeho mimiku) v typické roli šarmantního lupiče gentlemana a duchaplného společníka. Pak je tu nádherné režijní aranžmá, rozmáchlé přes celou šíři širokoúhlého formátu a hudba geniálního Henryho Manciniho. Nejen titulní melodie, i píseň Neglio Stasera je moc hezká. 80% (24.11.2005)