V prachu hvězd

Jako dítě jsem byl na filmu v kině, byl jsem tedy zvědav, jak mne znovu osloví po dlouhé době. Připomíná snímky 60. let a italskou dobovou produkci sci-fi. Překvapily mě barevnost, psychedelické pojetí hraničící místy až s podobností revuálního Ein Kessel Buntes a dostačující speciální efekty, které by ale Češi udělali mnohonásobně lepší. Jako dítě jsem ale nejspíš nevnímal, že hlavním motivem je zotročená planeta, která může být podobenstvím jak na dravý kapitalismus, tak na tvrdý socialismus. A jedna z hlavních myšlenek - zbraně k tomu, aby se lidé osvobodili, nestačí. Protože jsem v té době sledoval StarTrek, tak po stránce speciálních efektů jsem nejspíš nadšen nebyl (to i Ikárie XB1 byla proti tomu skvost), ovšem nahaté scény v kině (byť ne zcela naplno) byly předmětem diskusí s kamarády. Solidní výprava, pěkné kostýmy a nakonec i hudba, která mi zkraje nesedla, se k filmu hodila. O J. Brejchové nemá cenu psát, v té době byla již evropskou hvězdou. Hodnocení ponechávám, zcela špatný snímek to není. Současného diváka však zřejmě nezaujme. (29.09.2021)

Sci-fi za Železnou oponou holt bylo dost vzdálené tomu západnímu "bohatému", ale na příkladu Ikarie XB 1 je jasně znát, že když "se chtělo", tak to šlo. Proto žádný argument na obranu východních Němců neobstojí, V prachu hvězd má asi z 25 % potenciál stát se napínavým filmem (např. ta část, kdy Suko v průzkumném modulu opouští loď a objevuje pravdu o Temanech a Tuřanech (pro Brňáky obzvlášť pikantní národ). Jenomže pak tam vtrhne balet berlínské televize a další komedianti z televarieté a bůhví proč se tu zdrží. Všechna ta hudba, světla a vlnění je akorát pro kočku, a to ještě musí umět němčinu, No a motivaci některých postav už promluvil kolega AGAMENON. (25.11.2012)

Endéráci asi byli zfetovaní z těch výparů Trábošů a Warťasů a tak s Rumuny natočili tuhle halucinaci. Přiznávám, že dnes film celkem bavil. Bylo to tou nechtěnou naivitou a naprosto šíleným zpracováním, které dnes vykouzlí úsměv na tváři i u diváka, který sci-fi žánru neholduje. Co chybělo v exteriérech bohatě vynahradilo herecké obsazení pupkatých fotrů s kotletami (fakt vzor akčních hrdinů) a mám dojem, že všichni herci východního bloku měli společného internacionálního jmenovatele a tím byl zkažený chrup. Do toho bizár choreografie a dost ulítlá hudba. Brejchové to slušelo, ale zachránit to nemohla. Tohle bylo tak šílené sci-fi, že bych se ani nedivil, kdyby se z něj stala kultovní záležitost. Jestli tohle měl být socialistický protiúder kapitalistickému Star Treku, pak Enterprise vyvázla bez ztráty květinky! Já jsem osobně rád, že jsem to viděl. Byla to výprava opravdu někam jinam, každopádně jsem hodně rád, že jsem po těch 95 minutách zpět... Dávám za dva Lybary s pálivou příchutí a doufám, že nebudu mentálně blokován... * * (13.07.2020)

Roztomilá oldschoolová sci-fi. Ve výsledku sice levicová, ale jaká sci-fi v jádru taková není? Jana Brejchová jako předobraz Kate Janewayové funguje docela dobře. V 70. letech se Jana znovu pokoušela o fungování venku, nicméně bilance zápaďáckého seriálu Ein Chirurg erinnert sich, maďarských Vteřin úzkosti, dvou dílů Pana Tau a tady toho východního zázraku s Rumunskem, to mi skutečně nepřipadá jako životní výhra. Takže tady člověk hlavně ocení, že alespoň sama namluvila svojí Akalu do češtiny. (30.07.2013)

Nudné sci-fi z německé produkce, ve kterém je zajímavá pouze přítomnost Jany Brejchové v hlavní roli (jo, dám za ní tu jednu hvězdičku, když už jsem se na to nedávno, ani nevím proč, díval). Jen se divím, do jakého propadáku vlastně vůbec šla, v době, kdy u nás účinkovala v mnoha skvělých filmech. Prvních pět minut se to ještě může zdát docela vtipné, ale ono se to vůbec neposouvá dál, humor žádný, z umělecké stránky hrůza, napětí minimální. Nenapsal bych to lépe než přede mnou kolega "dopitak": když to konečně v půlce začalo mít na chvíli potenciál zajímavého filmu, tak tam vstoupil Balet televize NDR a začal šíleně tančit v příšerných světelných efektech. :D (10.10.2016)