Režie:
Paľo BielikScénář:
Paľo BielikKamera:
Vladimír JešinaHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
Vlado Müller, Štefan Kvietik, Emília Vášáryová, Peter Debnár, Jozef Budský, Zuzana Jariabková, Oľga Adamčíková, František Dibarbora, Daniel Michaelli (více)Obsahy(1)
Umí to se sekyrou jako nikdo jiný. Není radno si ho rozhněvat... Příběh o nesmiřitelném soupeření a nenávisti dvou bývalých nejlepších kamarádů se odehrává v povodí Dunaje v období, kdy slovenské území okupovali Turci. Bratislavský rybář Richardus a kat Emil Targo by jeden pro druhého položili život, ale nakonec na sebe zanevřou kvůli lásce ke stejné ženě. Ta se jednou málem dostane do harému místního alipaši. Emilova vychloubačnost a sklon k alkoholu způsobí, že muž svého kamaráda zradí a nečestně ho připraví o životní lásku. Nenávist obou mužů je tak veliká, že se i po letech přenáší na jejich děti… Slovenské historické drama z roku 1966 je dílem klasika slovenské kinematografie Paľa Bielika. Dobová kritika tento jeho opus nepřijala vřele, neboť šlo především o divácky atraktivní dobrodružnou podívanou. Hlavní role nesmiřitelných soků ztvárnili Vlado Müller (kat Emil) a Štefan Kvietik (Richardus). (Česká televize)
(více)Recenze (84)
Příběh vám zprvu připadne jako nezvládnutá taškařice věčně ožralých a nedisciplinovaných slováků, kteří se pasují s tureckými okupanty, tedy okupanty vychytralými a cíledědomými (Eduard Bindas? jako paša je skvělý intelektuál co debatuje o bibli se slovenským knězem). Po nástupu Emila(Muller) do úřadu kata nastává zlom a film je dalek od stupidní taškařice. Něčím mě to připomínalo i Spalovače mrtvol. Popis zrůdnosti tohoto posledního kata se blíží dokonalosti díky skvělé režii Bielikově a umění Vlado Mullera. Třešní na dortu se stává Emilia Vašáryová, hrající turecko-slovenskou míšenku. Vůbec jsem ji nepoznal. Film od kterého se neodchází, byť vady scénáře jsou hodně patrné.... ()
Džihád v slovenskom filme sa objavil už v roku 1966 a tiež množstvo slovenských hercov v neobvyklých úlohách Turkov. Rúče slovenské devy sa im predvedú úplne bez, nahota prichádza celkom nečakane a neopakuje sa. Z dávnych dôb si film pamätám ako lepší, než sa mi zdal dnes. Výborné je len obsadenie a výprava, príbeh ma nudil. –––– Ak chceš napríklad znepriateliť dvoch kresťanov, a o to nám ide, postav medzi nich ženu. Hegemónia kresťanstva sa rozkladá v hlúpej monogamii. ()
Plamen i červánek, ďábel i beránek, cukr i sůl. Bielikův Majster kat je mně pro svůj dvojí pohyb (přestat se bát a nahlédnout, že nic na světě není černobílé; neustavičně se děsit a nenávidět neznámé) zároveň jemným pohlazením i tvrdým políčkem, osvobozením z pout i spoutáním. Jaké je to pozitivum, kousek stínu v tropickém dnu, doušek vody na šíré poušti? Riskuji, že budu neoblíben, ale nemůžu jinak: kladem tohoto filmu pro mne je, že se nestal pohádkou, o tom kterak hrdinný, pravdu v rukou držící slovenský lid zahnal ony každým svým skutkem hřešící, pohanské mohamedány kamsi daleko za hranice civilizovaného světa! Ta rovnoměrnější distribuce neřádů (čili: svině se najdou, jak na "naši stráně barikády", tak u "nich") skutečně bodla, ostatně jako vždy! A ono negativum, ten bodavý pocit u srdce, ta popálenina? Opětovně riskuji, že budu neoblíben, ale znovu nemohu jinak: záporem tohoto filmu je, že se tak moc štítí smrti, značkuje ji jako největší zlo, vylučuje ji. Život a smrt v prostoru tohoto filmu nekoexistují vedle sebe, nevedou spolu dialog. Kat, služebník smrti, žije mimo městský život, zprvu všemi přehlížen, poté všemi obáván a všemi nenáviděn... Tady mě trochu mrzí, že se tenhle film nestál romantickou báchorku o tom, kterak se skrz nastupující generaci vyžehlí stará křivda, filmem, ve kterém bude smrt životem integrována, pochopena a ne zničena... 65% ()
Paľo Bielik podruhé (první bylo Varúj…!) a ještě lépe. Na filmu Majster kat je vidět, jak režisérsky vyzrál. Opět volil téma Slováci pod cizí nadvládou, tentokrát Tureckou. Jde ale spíše o silný příběh dvou nejlepších přátel, kteří se stanou kvůli ženě největšími nepřáteli. Ústřední dvojka je opravdu parádní a charisma Vlado Müllera i Štefana Kvietika je obrovské. Každý jejich vzájemný dialog bylo radost sledovat. Celý jejich životní příběh natažený do pár desítek let na společensko-politickém pozadí mě dokonale připoutal k obrazovce. Napětí a dramatické situace jsou skvěle vygradované a občas se dokázalo i vtipně odlehčit. Už jen za ten úžasný dialog paši a kněze dávám krásné čtyři hvězdy. ()
Téměř bezchybná historická freska, která nedovolí nikomu od sebe odtrhnout s výborným pozadím turecké nadvlády v počátku příběhu. To vše díky dvěma ústředním postavám i ostatním hercům, ale též výpravě. Dobové kostýmy jsou naprosto bezchybné a v barevném technicolorovém provedení společně s výtečnou kamerou a silným příběhem dotváří celkový vysoce nadprůměrný zážitek. ()
Galerie (10)
Photo © 41. Letní filmová škola
Zajímavosti (6)
- Film sa nakrúcal od 9.9.1965 do 6.4.1966. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
- Turecké rekvizity boli zapožičané z renesančného múzea v Topoľčiankach a zbrane z hradu Červený kameň. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
- Film prilákal do kín aj na dnešné pomery neuveriteľné 4 milióny divákov. Napriek tomu sa vyskytli prirovnania ku gýču. (Raccoon.city)
Reklama