Tajemství a smysl života

Česká kinematografia už naozaj stvorila, respektíve vyplodila všeličo, či dokonca všetko možné… ale Vachlerov alternatívny spirituálny veľkofilm je naprostý unikát. Propagácia východnej filozofie / náboženstva a konkrétneho životného štýlu z nich odvodeného, je tu jediný určujúci smer, jediné tajomstvo a zmysel tohoto diela. Ich pretláčanie, zjednodušovanie a svojvoľné kombinovanie najrozličnejších myšlienok je chvíľami až smiešne a viem si predstaviť až iritujúce pre veľkú časť populácie. Ostatne – absolútne rozporuplné hodnotenia na ČSFD to vyjadrujú celkom jasne. Osobne oceňujem zaujímavú formu a suverénnu remeselnú stránku, ako aj pozitívneho ducha a nástojčivé opakovanie toho, že so zmenami musí každý začať sám, u seba, pretože to je jediné funkčné zladenie všetkých protikladov vo vnútri súčasného človeka… Na druhej strane boli tu veci, čo ma srali, viac či menej. Jednak ma vytáčalo to zasadenie do mondénneho sveta vyššej strednej triedy, ktorých problémy vyzerajú tak, ako vyzerali vo filme a potom tvrdiť v súčasnom rozkurvenom svete, že všetko je tak ako má byť, hoci z hľadiska viery v reinkarnáciu absolútne samozrejmé a pochopiteľné, moje nevyvinuté ego veľmi rozhorčuje. Jo a ešte ako že mám čmeliaky rád, tak tohoto lietajúceho multidimenzionálneho mudrlanta by som nakopol. (01.12.2023)

Film nie je pre kazdeho. Ak neviete ani len precitit prirodu, tak na neho nechodte. Usetrite obe strany negativity. Mne sa velmi pacil. Kto citi, citi a vie ci su to len blaboli, alebo nie. Jedna vec, s ktorou suhlasim s komentarom, kt som tu citala. Film je moc dlhy. Na to ake hlboke myslienky ma cely cas - to sa neda zvladnut (a najma v kine, kde na vas reve hudba az vam chveje cele vnutro a je vam zle). Ja teda nemam problem sa na nieco sustredit hodiny, ale tu som bola z toho doslove vycerpana po cca 85 min. a ako som vtedy s prekvapenim zistila, to sme boli len nieco za polovicou :D Najkrajsie na celom filme boli za mna posledne minuty. A este to umocnilo ked zacali ist titulky, pretoze sa nikto nezdvihol a v sale bolo uplne ticho (to som nikdy nezazila. okrem ventilacie ziadny zvuk). Titulky boli skoro na konci, ked ludia zacali odchadzat. (29.11.2023)

„Člověk musí podniknout cestu, aby zjistil, že tu cestu podnikat nemusel. Ale pokud tu cestu nepodnikne, tak to nezjistí.“ Formou i obsahem jde o zcela unikátní film; fascinující obrazovou mozaiku, která konečně rozčeří zatuchlé vody tuzemské kinematografie. V samotném jádru se jedná se o niternou autorskou zpověď člověka, kterému se dostalo prožitkového přístupu k transcendentním oblastem skutečnosti, v obecnější rovině pak i pomůcku k pochopení základních principů filosofie věčnosti v rámci divákova vlastního života v každé jednotlivé chvíli. Na pozadí relativně obyčejného životního příběhu snímek odhaluje důležité aspekty a dimenze reality, které jsou obvykle skryté běžnému vnímání. A vůbec nezáleží na tom, jestli se nacházíte v pokročilém stádiu duchovního vývoje, či se stále ztotožňujete s odděleným individuálním egem, jelikož Tajemství a smysl života je zcela ojedinělým příkladem živého filmu, z něhož si každý odnese to, co zrovna potřebuje využít na své cestě směrem ke světlu. Rozhodně však doporučuji projekci absolvovat několikrát, jelikož napoprvé nebudete schopni obsáhnout všechny roviny daného poselství. Děkuji Petrovi za možnost zúčastnit se předpremiéry a doufám, že jeho film nasměruje diváky k osobnímu osvobození z neosvícené existence. Snímku Tajemství a smysl života tak logicky uděluji plných pět hvězd. (04.09.2023)

Opravdu velice jsem si přála, aby se mi to líbilo - pustila jsem si předtím i několik rozhovorů s Petrem Vachlerem (a ty byly zajímavé) a do kina jsem šla rozhodnuta, že svůj obvyklý cynismus nechám v hluboké hibernaci a dovolím si na chvíli plně obnažit duši a otevřít se, bohužel to ale vůbec nepomohlo. Především mi nesedla ta forma. Nefungovalo to na mě. A i když věřím (a snad i vím), že mnoho z těch mluvících hlav jsou chytří a inspirativni lidé, tady zněly ty jejich z kontextu vytržené  motivační citáty jako prachobyčejné banality, které by napadly snad každého. V některých případech i jako úplné pitomosti. A z čeho jsem zklamaná asi nejvíc - ten příběh mě nedojal a ani jako celek mě to neosvítilo, ani nenakoplo; neřeklo mi to nic nového o světě, ani o mně. Což jsem v první chvíli přikládala věku a odžitým zkušenostem, ale když jsem to pak rozebírala se synem (21 let), který toho nažito ještě mnoho nemá, viděl to úplně stejně. Respektive ještě více kriticky, ten to dokonce odmítl úplně. (23.12.2023)

Velikášské dílo Petra Vachlera se tváří jako definitivní existenciální odpověď na největší otázky, ale nabízí spíš ideologicky formované motivační pojednání o reinkarnovaných duších a rutinním milostném čtyřúhelníku. Řadě lidí film může otevřít oči a přivést je na cestu poznání, ale za cílovou duchovní destinaci se kvůli své manipulativnosti a okrajové vyhraněnosti považovat nemůže. Triky jsou pěkné, herci však nemají co hrát a jejich postavy postrádají životnost i hloubku, jakou bychom od takto hlubokomyslně zamýšleného vyprávění očekávali. Vše navíc kazí i přehnaná délka a nadužívání totožných postupů a doprovodných frází, které můžeme najít na facebookých zdech motivujících se teenagerů. (21.11.2023)