Bílá nemoc

Fenomén Hugo Haas je další nostalgickou připomínkou někdejší všestranné bohaté rozmanitosti První republiky. Jak hra, tak film jsou díly v nejlepším slova smyslu angažovanými, vědomě a plně sloužícími benešovské obraně proti hrozící totalitě Berlína, ale i Budapešti a Varšavy. Karel Čapek v dalším z vrcholů svého rozsáhlého, mnohovrstevnatého díla v scifi formě ukazuje s až zarážející předvídavostí budoucnost, která mohla zničit světové a zejména evropské lidstvo. Fascinující Haas v hlavní roli i monumentální Štěpánek jako diktátor tvoří dva osudové vrcholy filmu. Oproti divadelní hře byla vložena navíc scéna, která posouvá smysl celého děje do jiné, odlišné, optimistické polohy. Nikoliv náhodou tušíme za nejmenovanou malou zemí Československo. Občanská odvaha té doby může - a měla by - sloužit jako zrcadlo našeho dneška. Film by pro své nesporné kvaity určitě zasloužil - pokud již není - převedení na DVD nosiče. (25.08.2007)

,,A vy byste nechal lidi jen tak umírat?" / ,,...a vy byste je nechali jen tak zabíjet?" Uprostřed války přichází mezi vrchnost novodobý Don Quijot - doktor Galén se silným prostředkem (lék proti zhubné "bílé nemoci") dosáhnout svůj cíl. ,,Já byl ve válce. Já tam viděl tolik lidí umírat, tolik zdravých lidí..." Dochází postupně k fanatickému střetu dvou protichodných světonázorů ve fiktivní válce, až mrazivě připomínající vývoj následní politické situace ve střední Evropě. Čapkova protiválečná hra ukrývá ve své hloubce odkaz na mnoho dodnes přetrvávajících negativních javů v společnosti, nejen na úrovni politických, ale i běžných mezilidských vztahů (touha po moci nad někým, včetně bezohledné přání smrti konkurentů). Stále i po tolika letech od svého vzniku přináší nadčasové poselství kolem možných hrozeb budoucnosti. Takhle si představuju žánr sci-fi! . . . . . Bílá nemoc mě poprvé oslovila v rozhlasové inscenaci v hlavních rolích s Hrušínským a Růžkem, po filmové adaptaci z dob první republiky jsme sáhl až později a byl v mnohých směrech překvapen. Naprosto si mne zde získal svým civilním projevem Hugo Haas, do transu (i když spíše v rámci negativních pocitů) mne dostal Štěpánkův maršál, cením si i Smolíka a Vydru staršího. Velice přelomový snímek, naprosto vymykající se z prvorepublikové tvorby plné filmových veseloher, který prakticky pomohl odstartovat v našich končinách éru filmových dramat s tématy celospolečenského charakteru. Vynikající režie, scénář (silné dialogy) i technická stránka oslovující mnohdy temným vizuálem a kamerou. Klenotům československé kinematografie nazdar. Zdar! 100% (02.09.2018)

Podarený apel za mier. Vidno, že kokainista Haas (teda spoň podľa Mandlovej autobiografie si režisér celkom slušne a rád uhol bieleho prášku) dokázal vytvoriť na základe vynikajúcej Čapkovej predlohy skvelý film. Na margo dodávam, že nenávistný útok vodcu voči anarchii je typický pre všetky totalitou zaváňajúce režimy, pričom nemusia byť tak xenofóbne a výbojné ako ten, čo je zobrazený vo filme. (03.01.2010)

Film mě překvapil svým zpracováním. Na takhle dobrou kameru a práci se světlem jsem nebyl u filmů z 30. let zvyklý. Herecké výkony jsou taktéž skvělé. Zejména pak Zdeněk Štěpánek. Jeho Maršál - zprvu chvílemi až démonický - hnaný snahou splnit své poslání, se stává na konci postavou neuvěřitelně lidskou a tragickou. Těžko zapomenout to světlo v jeho očích, když hovoří o válce. Co je pro mě ale naprosto nepochopitelné, je postava doktora Martina, která se v předloze neobjevuje. Ta totiž závěrečnému vyústění jednoznačně ubírá na údernosti. Není mi jasné, proč se autoři snažili jakkoliv upravit jedno z vrcholných děl génia formátu Karla Čapka. Doslovný přepis Bílé nemoci by mi byl milejší. (04.01.2010)

Polopaticky převyprávěná Čapkova vynikající hra. Sám Čapek se nkdy netrápil s nějakými "skrytými odkazy" a všemu dává jasný průchod, ale myslím, že i co dělá Hass by na něj bylo moc "in your face". Nicméně mi to ani tak nevadí. Stejně tak se mi daří přenést přes podivný střih, kdy se po změně úhlu kamery mění pozice postav vůči sobě a intonace jejich hlasu tak očividně, až člověk nehápe, jak si toho mohli střihači nevšimnout. (Na druhou stranu je potřeba ocenit různé zajímavější pohledy kamery, i když celkovou divadelní "nefilmovost" nezachraňují.) No zlaté české ručučky. Myšlenky jsou ale silné a předloha sama zaručuje filmu klady. S tím nic nenadělám. (09.06.2012)