Milada

Z filmu mám velmi rozporuplné pocity. Teď s odstupem času si říkám, co jsem to vlastně viděla a jaký to mělo vlastně smysl. Proti izraelské herečce v hlavní roli nemůžu říct křivého slova. Pěkně se na roli Milady Horákové připravila. Ale tvůrci ten příběh zabili. Natočili něco silně nekonzistentního. (30.11.2018)

Při vší úctě k paní Miladě Horákové, přes veliký obdiv nad její osobou a statečností, 3 hvězdičky jsou opravdu maximum, které mohu Mrnkovu filmu Milada dát. Za mě tím nejhorším byla velmi chaoticky zpracována první polovina z let 1933–1948, kdy se o Horákové činnosti člověk dozví skutečně velmi málo (nejvíc prakticky hned v psaném prologu) a naopak zde výrazně akcentuje nepříliš přesvědčivé rodinné drama, přičemž některé dialogy ze soukromé sféry zde dosahují až úroveň agitky.. i těch pár silných okamžiků z koncetračního tábora v tom snadno zapadne. Celou politickou linku kolem Horákové se tvůrci snaží podat ve zkratce natolik, až se dopouští velmi rozpačitých dějových vyústění (opravdu potřebovali Američané tajně pašovanou zprávu od Horákové, psanou neviditelným písmem, na to aby se mohli dovědět něco o Únoru 1948 ?). Skutečně silné dojmy začal ve mě tento film vyvolávat až ve scénách po Horákové zatčení, když se ocitá tváří v tvář s nekompromisními vyšetřovately, potažmo i celým komunistickým režimem, který pouhé tři roky po skončení Protektorátu prakticky jen nastolil novou totalitní diktaturu, v mnohém té nacistické skutečně podobnou. Marný boj proti systému, které v tuto chvíli nezvrátily ani tisícky dopisů od lidí prosící o milost na čele s Einsteinem či světovými politiky. Kdyby tvůrci místo první hodiny ještě více rozehrály tuto část Horákové životního příběhu včetně soudního procesu, kdyžtak i s malými návraty do minulosti před zatčením či za války, a nekazili některé z nejpůsobivějších scén před popravou tak nemastnou a neslanou hudbou (zcela tiše to mohlo udělat daleko víc strhující dojem), mohl dát výsledek vzniknout skutečně nezapomenutelnému zážitku. Takto dal vzniknout snímku, který sice ocením jako relativně důstojné připomenutí si významné osobnosti i kapitoly z národních dějin, protože odkaz Milady Horákové nesmí zapadnout, ale v námětu byl rozhodně daleko větší potenciál, jenž zůstal zčásti nenaplněn. Rád bych ke dvou starším a nesmírnně působivým filmům Doznání (Costa-Gavras, 1970) a Jen o rodinných záležitostech (Jiří Svoboda, 1990) připojil i nějaký současný filmový příspěvek na téma stalinistických procesů 50. let v Československu, ale vypadá to, že ještě si budu muset dlouho počkat... 60% (28.08.2020)

Bilologická robocopka Milada Horáková dělá celý film jen dvě věci. Buď je chytrá jako rádio nebo teatrálně trpí. A tím to končí. Jinak od se od ní ale divák nedočká žádné opravdové emoce nebo lidské slabiny. Kdyby do hlavní role obsadili pytel cementu, vyšlo by to na stejno. Opravdu nevím, co vedlo Davida Mrnku, který před tím nic nenatočil ani nenapsal, k přesvědčení, že on na to má. Bohužel se ukázalo, že nemá. Je to smutné, protože je z Milady cítit, že Mrnkovi na filmu opravdu záleželo, ale tohle je velké sousto i pro zkušeného a kvalitního režiséra. Na Miladě je nádherně vidět, že i když je plno technických složek filmu na vysoké úrovni, scenáristicky i režijně je to bída. Nemá cenu tady řešit, kolik emocionálně silných momentů Mrnka svou neohrabanou režií zabil. Milada je bohužel doslovný, konzervativní a nezáživný životopis, který děcka na školních projekcích maximálně tak zprudí. Jak by řekl Andrej, sorry jako, ale Milada Horáková si zasloužila lepší film. (14.01.2018)

Jen encyklopedické heslo. Osobnost Horákové zůstává skryta. Zlo - dobro tu je jen v nástěnkových heslech. Film není špatný, ale nezáživný a neobratný. Čas ubíjí leteckými záběry na automobily, úmorně opakuje zatmívačky. Naštěstí se nevyžívá v názorné brutalitě jako Anthropoid a vyhýbá se provokativním smyšlenkám. (02.02.2019)

Od čtyř hvězd Miladu dělí chyby, které se v současných českých filmech objevují často. Mám především namysli občas rozpačitou dramaturgii a stavbu scén (to se týka hlavně první poloviny, která je docela chaotická. Pak už je to v pořádku.) Pak je tady ten druhý bod a to nulová práce se střihem, což s tou horší dramurgií právě trochu souvisí. Ty zatmívačky v nenápadných momentech ve kterých nebyly potřeba, působily hodně rušivě a nevhodně. Ale to by byly asi jediné výtky. Jinak si vůbec nemohu stěžovat na nějákou nepůsobivost či podobně. Ačkoliv scénář neobsahuje žádná vyloženě brutální místa, ta hrůzostrašnost celého případu ve filmu vynikne. Vždyť z těch posledních slov Milady přímo mrazí. Cítil jsem z filmu poctu svobodě a skutečnou úctu, čehož si velmi vážím. 0Akorát zde mohl být detailně zaznamenán soud. Ale, jsem rád, že tento film vznikl a myslím si, že se jedná o kvalitní počin. (24.11.2017)