Režie:
Ondřej TrojanKamera:
Tomáš SyselHudba:
Michal NovinskiHrají:
Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Stanislav Majer, Kristýna Boková, Petr Vaněk, Roman Luknár, Martin Finger, Jaromír Dulava, Marek Taclík, Marián Mitaš (více)Obsahy(1)
Filmové drama režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu na pozadí doby, která dodnes ovlivňuje naše životy. Neuvěřitelný a pravdivý příběh rozporuplné osoby Zdeňka Tomana, šéfa naší zahraniční rozvědky, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, bezskrupulózního obchodníka s obrovskou mocí a zásadním úkolem. Sehnat peníze, které komunistům vyhrají volby. A Toman peníze sehnat uměl. Pro sebe, pro rodinu i pro stranu. Šmelina, vydírání, kasírování válečných zločinců i jejich obětí. Neštítil se ničeho. Cena, kterou za svou kariéru zaplatil on i jeho blízcí, byla pak vysoká. Film odkrývá období tzv. třetí republiky, temné roky 1945 – 48, a příběh člověka, o kterém se nikdy nemluvilo. Režisér Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (397)
Když komunisté vyklízeli na podzim parlament, přibalili jim na cestu tenhle film. Zdeněk Toman, ministerský předseda, nepoučen z krizového vývoje tak dlouho šmelil, až skončil v poutech komunistického vyšetřovatele v podání Ladislava Hampla. Jeho kontroverzní příběh do filmové podoby přetavil Ondřej Trojan. Absolutně se nesnaží jít cestou zjednodušení. Ba naopak. Inkriminovaná léta 1945-1948 mapuje podrobně. Dal si nemalou práci s charaktery, vládních funkcionářů je nemalé množství. A jsou velmi věrohodně ztvárněni. Problém vyvstal jen s Klementem Gottwaldem, Aleš Procházka byl prostě typově mimo a jeho herectví bylo ze všech účastníků nejméně zajímavé/nejslabší. Ovšem Monika Žáková, ano, ta samá a ve své době přirozeně sličná Žáková ze seriálu Chlapci a chlapi, ztvárnila jeho manželku Martu a její šerednost dokonale, ačkoliv se jedná jen o jednu sekvenci. Dál všem představitelům tehdejší komunistické garnitury uděluji samé superlativy. Film navíc orientaci v nich usnadnil jmennými popiskami s momentálně vykonávanými funkcemi. A studii jejich pokřivených charakterů jsem hltal. Stěžejní role připadla Jiřímu Macháčkovi. A ten najednou suverénně dává vážné polohy a jemné nuance své pochybné postavy. Byla radost sledovat Tomanův vzestup a pád v jeho podání. Film to rozhodně není nikterak krátký. A jelikož jde do politického klikatění velmi podrobně, 150 minut může občas působit přece jen zdlouhavě. Je ale evidentní, že frekventovaným pobýváním v útrobách ÚV si režisér připravoval závěrečné škrtidlo, kdy nemilosrdně nastolí fatální osu(dovost) všem bestiálním komunistickým činovníkům. Zatnutí jejich tipců prostřednictvím popisek je zatraceně působivé, citlivějším divákům za ty nebohé straníky můžou zvlhnout oči. Dobová výprava evokuje a navozuje tehdejší éru velmi zdatně, finance už zřejmě nebyly na rozmáchlé davové scény, ty zastoupily autentické archivní záběry, rozhodně to ale není nic, co by dramaticky kazilo kvalitní filmový zážitek. Trojan a spol. má na kontě pozoruhodný přelom v oblasti politického dusna a je velmi důsledný a poutavý v jeho zobrazení. 9/10 ()
Roztříštěné a bez života. Postavy chodí z kanceláře do kanceláře, zdraví se „Čest práci“ a o ději samotném se jenom baví, spousta informací je navíc dořečena tak jakoby mimochodem. Film se tak zúžil jen na sled epizod ze tří let antihrdinova života, které na sebe nenavazují. O neživotném hadrovém panákovi Jiřím Macháčkovi ani nemluvím. Není na něm znát nic: emoce, motivace, životnost... O nějakém vývoji postavy nemůže být ani řeč, a to neplatí jen pro něj, ale pro všechny. Pokud se Sedláčkovu Českému století vyčítalo, že jde jen o „mluvící hlavy“, tady jde o mluvící hlavy po dvě a půl hodiny. To už se mnohem víc povedla Tomanova manželka Kateřina Winterová se snahou o "malého komunistu" nebo Roman Luknár jako Jan Masaryk - pro mě asi nejzajímavější postava celého filmu. Naopak hvězdné obsazení do každé role přináší i nečekaný faily. Bedřich Reicin aka Marek Taclík - pořád jsem měl dojem, že si Taclík dělá prdel a hraje to jako parodii, ale nejspíš ne... Stejně tak bylo zbytečný do rolí Tomanovy sestry a švagra dát Pauhofovou a Plesla, když se mihnou dvběma scénami a konec. Podobně jako senátor Kubera coby Beneš - je to zajímavej pokus, ale aby na něj dvakrát na pár vteřin zajela kamera a to bylo celý... Film je technicky parádní, rozpočet je na výsledku vidět, je to vymazlený do každýho detailu, navíc hrozně zajímavý téma (než se o filmu začalo mluvit, nikdy jsem o Zdeňku Tomanovi jako spousta dalších neslyšel, přitom příběh má za sebou ohromnej), sympatické je i to, že nad nikým nevynáší morální soudy, ale nechává to na divákovi, jenže... jenže to ve filmu vypadá spíš jako v muzeu než v minulosti. Trojan zjevně hodlá zaútočit na velké množství Českých lvů. Bezpochyby se mu to podaří, ovšem stejně jako loni u Masaryka tomu nebude na základě kvality Tomana, ale mizivé kvality konkurence, která je letos fakt bídná. ()
Možno to vyznie, ako hotový p-a-r-a-d-o-x, ale film ma začal v skutočnosti zaujímať až vtedy, keď J. Masaryk „vyskočil” z okna, a to je vážení a milí, cca. , necelých 30 minút pred koncom tohto, neskutočne a zbytočne dlhého snímku ( trvá nehoráznych 2 a pol hodiny, čo je veľmi veľa, sakra ! ), pri ktorom som sa zvyčajne nudil, ako zdeptaný pes na reťazi, že to určite nie je pre takto ‘ambiciózny projekt’ e-x-t-r-a dobrá vizitka, však ? Dovtedy som si zapamätal iba krásnu Tomanovu sekretárku, Miladu, ktorá ho neustále provokovala svojim nesmiernym - sexeppealom, skoro, ako božská Marilyn M. , alebo ešte som si všimol, že tu takmer všetci stále „vypaľujú zobáky” , a ak by ste náhodou nerozumeli, čo mám na mysli, tak tu sa húlilo o stošesť, doslova ako v najvyššom fabrickom komíne ružomberského Mondi, a tak mám taký, celkový „prefajčený dojem” + vyskytuje sa tu množstvo postáv, z ktorých mám perfektný chaos, pretože je ich tu naozaj neúrekom, a pritom s minimálnym priestorom. Ďalšia negatívna vlastnosť. Ako som načrtol v úvode, film je viac-menej hrozná strata času, ktorá sa ako tak vylepší až po spomínanej, tragickej udalosti, kedy sa konečne pohnú ľady, trochu viac sa zdramatizuje filmová skladba, čiže som si normálne vydýchol, že som nemusel na konci udeliť extrémne nízke hodnotenie, lebo väčšinou k tomu tento snímok, bohužiaľ - smeruje ! Nevedel som sa dočkať z. tituliek ! ()
Kdybych si minulý týden nepřečetl knížku o procesu se Slánským, hodnotil bych asi "jen" čtyřmi hvězdičkami, takhle jsem ale všechny vysoké funkcionáře znal (neznámou pro mě byla paradoxně jen titulní postava) a příběh mi byl rázem bližší. Film mě velice zaujal, manipulace a intriky v organizaci, která požírala své členy jako Saturn své potomstvo, mě po celou dobu bavily a protože se tvůrcům povedla i pořádně tísnivá atmosféra, byl jsem zase jednou u českého filmu spokojený. ()
Doslova český velkofilm, jak výpravou a obsazením, tak i délkou. Bohužel však zajímavé prostředí, které vypadá velmi věrně dost udusil děj a jeho tempo. Příběh který se odehrává na pozadí ne tolik znamého období mezi lety 1945 - 1948 je doplněn nezáživným děním, které se skládá zejména z představování nových postav (jejichž příběh je uzavřen až v medailoncích na konci filmu), politikaření (které nemá nějaký šmrnc, neboť moc nevíte kdo je co zač a o co mu vlastně jde) a osobního života Tomana, který byl prohnaný a všemi mastmi mazaný (prostě svině), ale i tak nudný. Zpracování a Macháček si zaslouží palec nahoru, děj už je spíš tak jako "eeááách". ()
Galerie (83)
Zajímavosti (20)
- Roli Edvarda Beneše ztvárnil aktivní politik (senátor a primátor Teplic) Jaroslav Kubera. Dle režiséra filmu Ondřeje Trojana byl při natáčení trochu nervózní, což korespondovalo s tehdejším zdravotním stavem presidenta Beneše. (JoranProvenzano)
- Filmová letadla nepochybně pamatují zlatou éru Zdeňka Tomana. Rez, mech a lišejníky na jejich trupech hovoří v tomto směru jasnou řečí. Tvůrci by patrně nesouhlasili s tvrzením, že i to, co dnes považujeme za staré, bývalo kdysi novým. (klukluka)
- Později se Toman přestěhoval do Venezuely, kde měl příbuzné. Do republiky se nepodíval ani v devadesátých letech, nejblíže byl ve Vídni. [Zdroj: iDnes.cz] (Povaxs)
Reklama