Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoKamera:
Juraj JakubiskoHudba:
Štěpán KoníčekHrají:
Mikuláš Ladižinský, Augustín Kubán, Magda Vášáryová, Samuel Adamčík, Oľga Adamčíková, Jana Stehnová-Čechová, Ivan Krivosudský, Peter Debnár, Juraj Kukura (více)Obsahy(1)
Poviedkový film, ktorý podáva apokalyptický obraz troch vojen v troch príbehoch. Príbeh z prvej svetovej vojny rozpráva o vojenskom zbehovi, ktorý prenáša krutosť z bojiska do zázemia. Druhý príbeh rozpráva o zákone, ktorým si ľudia ospravedlňujú svoje činy. Tretí príbeh je vízia života na svete zničenom atómovou vojnou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (56)
,,Bože, stvořil jsi člověka, a on jednou zabije i Tebe!" Formálně vytříbená mozaika slovenského Felliniho. Poetické obrazy krásy a krutosti doprovází vynikající Koníčkova hudba, která chvílemi připomene fenomenálního Z.Lišku. Spolu s hereckými výkony vznikl mimořádný film v Jakubiskově plodném období 60.let. Válka strhává lidem masky, odkrývá v nich temnou stranu a nutí je k činům, kterých by nebyli normálně schopni. Někdy se ale cosi zlomí - jako když dav vesničanů lynčuje sedláky - manžele, ale když je má zabít, většina se rozpláče. Film obsahuje několik opravdu hrůzných momentů - dokumentární vložka z okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a pak následující masakr na venkovském dvoře. Umírají všichni - děti, dospělí, civilisté, vojáci, koně, husy jsou ušlapány a přeživší kotě jedním sevřením vzduchu pěstí zahubí smrt (loni v létě jsem projížděl obcí, kde u domu leželo mrtvé kotě. Vytřeštěné oči a strnulý výraz byly naprosto totožné s tím ve filmu...). Poletující peří, krev, karneval barev, hořící stromy...,,Bože, řekl jsi: jdi a zabíjej člověka. Ale počítal jsi s tím, že mi bude pomáhat?" ()
Pro fanoušky Juraje Jakubiska jasná volba, "Zbehovia a pútnici" patří (spolu se "Sirotami", "Dovidenia v pekle, priatelia" "Sedím na konári" a "Nejasnou zprávou o konci světa") k typu filmů, které mám z jeho tvorby nejraději. Jedinečný počin po formální i obsahové stránce a životní role pro nepřehlédnutelnou figuru československé kinematografie Augustína Kubáňa. ()
Jakubisko: "Jediný film, ktorý by som nevedel nakrútiť lepšie." Viděl jsem Zbehovia a pútniky už potřetí a stále se nestačím divit. Geniální skloubení obsahu, hudby a samozřejmě nesmírně nápadité a bohaté vizuality. Podle mě nejdrsnější a možná i vůbec nejlepší československý film. Jakubisko byl podle mě v 60. letech naším nejoriginálnějším a nejzajímavějším režisérem, který byl spolu s Elo Havettou a Věrou Chytilovou určitým protipólem estetiky ošklivosti Miloše Formana, Ivana Passera a dalších novovlnných režisérů. A řekl bych, že protipólem zajímavějším. Zajímalo by mě, jestli se ho někdy dočkáme dvd, ale nevím, jaké jeho kopie vlastně existují. "Škoda, že tento poviedkový triptych - o troch svetových vojnách - už nikto neuvidí v tej experimentálnej farebnosti ako bol urobený. Negatív sa stratil a dnešná kópia je vyrobená z talianskej verzie, ktorú si totalitný režim schovával ako usvedčujúci dôkaz pre chystané politické procesy s umelcami. Paradox: vďaka tomu zostal zo Zbehov aspoň bledoružový tieň mojej filmovej "runway"." (V rusky dabované verzi, kterou lze na internetu stáhnout, „kupodivu“ chybí krátká sekvence o okupaci Československa v roce 1968, kdy nadlouho pominula „doba, kedy ešte bolo možné vymýšlať a nakrúcať príbehy.“) ()
Vraždí se všichni: muži, ženy, starci, děti, zvířata. Nejdříve na konci 1. světové války, pak na konci 2. světové války a pak jsme kdesi na konci té další. Jakoby to celé nevypadalo dost příšerně, ještě jsou tu občas hnusné modré a zelené filtry. Zřejmě podobenství či jiné „umění“. :( Dokumentární vložka z okupace ČSSR vojsky zemí Varšavské smlouvy je vzhledem ke zde uvedenému datu slovenské kinopremiéry čiré sci-fi. ()
Nedokážem tomuto filmu dať viac, ako tri hviezdičky i keď som si vedomý veľkosti umeleckého počinu, ktorý ním Jakubisko dosiahol. Divák počas sledovania filmu ani nemá možnosť sa s niektorou z postáv stotožniť, pretože sú to postavy z panoptika. Je to akási forma dokumentu o podobách ľudského zla. Leitmotív celého filmu je zreteľný v každej z poviedok. Audiovizuálna stránka filmu je bezchybná, takže jediným a veľkým problémom, ktorý s týmto filmom mám je, že obsahuje scény a obrazy, ktoré sú samoúčelné, neposúvajú dej ani myšlienku dopredu, a majú pravdepodobne iba ohromiť diváka a potencovať jeho dovtedy nadobudnutý dojem. Tak ako sa Scorsese nedokáže krotiť pri dĺžke filmu, tak ani Jakubisko sa nekrotí pri svojich feériách a vizuálnych eskapádach. ()
Galerie (18)
Photo © Slovenský filmový ústav
Zajímavosti (11)
- Film se natáčel v okolí Bratislavy, Chtelníc, Kuželova, Mostu, Nálepkova, Prakovíc, Smolníka, Sobotišťa a Švendlára. Úvodní z trojice povídek se natáčela v Kojšově, malé vesničce krčící se na konci východního Slovenska, která je zároveň rodištěm Juraje Jakubiska. (Raccoon.city)
- Film bol pôvodne nakrútený ako farebný, avšak Československý Filmexport stratil pri jeho predaji do Kolumbie negatív aj pôvodnú kópiu. Dnešná kópia je vyrobená z talianskej verzie so španielskymi podtitulkami, ktorú si totalitný režim schovával ako usvedčujúci dôkaz pre chystané politické procesy s umelcami. [Zdroj: ASFK] (Raccoon.city)
- Do filmu bola nakrútená dvojminútová dokumentárna sekvencia, ktorá zachytáva filmový štáb v deň vstupu piatich okupujúcich armád Varšavskej zmluvy do ČSSR. [Zdroj: ASFK] (Raccoon.city)
Reklama