Nebe a peklo

Nebe a peklo, zdary a porážky, obdivovaná smetánka a nikoho nezajímající plebs. Opačné protipóly, jež se s fatálními následky střetávají v ziskuchtivé společnosti, která lační pouze po majetku a postavení, na úkor upadávající kvality, morálních hodnot i bezcenných lidských životů. Kurosawa představuje zástupce jin a jang z nejrůznějších pohledů a tyto protikladné síly se zde ani trochu nedoplňují. Naopak, pouhé jejich náhodné přiblížení se stává semínkem zrodu absurdní zášti a nenávisti. Tengoku to jigoku je napínavá psychologická krimi, stavící na výborných hereckých výkonech a kvalitním scénáři. Laicky si troufám tvrdit, že to co vidíme v druhé půlce filmu je reálné zobrazení mravenčí policejní práce. (13.04.2012)

Ed Mcbaina som čítal za svojich študentských čias a vďaka mojím rodičom, ktorí mali slabosť pre detektívne romány som sa mohol dostať aj k jeho prvotine Kráľovské výkupné. Keď som potom na konci svojich študentských čias natrafil na Kurosawovú adaptáciu tejto knihy bol som na pochybách. Hlavne preto, lebo kniha ma oproti iným príbehom až tak nezaujala. Kurosawa, ale verný svojím témam rozohráva naozaj krásny a pekne vydramatizovaný príbeh zločinu. Podobne ako v Túlavom aj tu sa vyšetruje omyl, ktorý treba napraviť a ten je uspôsobený podmienkám naratívu a Kurosawovej metaforickej fascinácie, kde môže vidieť množstvo protipólov - deň a noc, chudobná štvrť - vila na kopci atď, vypovedajúcich o stave spoločnosti a stave postáv. Nebo a Peklo predstavuje vrchol Kurosawovej detektívno kriminálnej tvorby. Je istejší, v motívoch ucelenejší a v atmosfére všestrannejší. (05.06.2015)

Kam až nezavály příběhy z legendárních McBainovych detektívek... do dílny velkého Akiry Kurosawy. Asi třikrát jsem měl na chvíli pocit, že mne další Kurosawův rozvláčný film nebude příliš bavit: během dlouhých úvodních titulků, když jsem si vzpomněl na zklamání z režisérova Toulavého psa, později, když byla v rámci únosu vykonána klíčová výměna, skončilo rodinné drama a po šťastném konci se film přesunul směrem k čistě policejnímu pátrání... a do třetice když se blížilo chycení pachatele a napjatou atmosféru na pár minut uvolnila šedesátková taneční hudba. Jenomže příběh měl i po všech zásadních zvratech a částkových happyendů stále co nabídnout. Kurosawa se nebojí plynule řecházet z psychologického dramatu do tradiční detektivky i zase zpátky, a po celý čas mu to funguje výtečně! Mravenčí pátrání plné výslechů a pomalé odkrývání stop včetně možných indicí za účasti kriminalistů i svědků bylo v druhé půli hodně napínavé a závěrečný dialog Gonda s pachatelem ve vězení na mne zapůsobil stejně silně jako momenty strachu o unešené dítě v první hodince filmu. Tradičně vynikajícímu Toširó Mufinemu sekundují další zdatní kolegové, hodně mne zaujal i Tacuja Nakadai v roli inspektora – navzdory svému původu na mne coby detektiv v civili působil příjemně "evropsky". Po tomhle filmovém zážitku se můžu směle přidat k těm, kteří zde Nebe a peklo označují za jeden z nejlepších krimi thrillerů vůbec. 90% (dodatečně viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (29.04.2020)

Jeden z najvydarenejších krimi thrillerov aký som mal doposiaľ možnosť vidieť. Dokonale prepracovaný a hrozne pútavý dej tu napína diváka ako gumu od trenírok aby tak s postupom času zvyšoval zvedavosť čo je za tým všetkým a aké bude rozuzlenie. Pritom na začiatku stojí len obyčajný únos, ktorý sa nezdaril celkom podľa predstáv, čo prišlo potom je ale jedna veľká paráda. Môj najlepší Kurosawa. Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. (17.06.2016)

Vykutálený hračička Kurosawa opět exceluje, tentokráte pravda v neznámé, ale přesto naprosté klasice detektivního žánru. První polovina odehrávající se za staženými závěsy jediného apartmá je přímo Hitchcockovsky atmosférická, ale na rozdíl od mistra hrůzy ještě psychologicky vytříbenější - postavy se vzhledem k nastalé situaci chovají natolik věrohodně a projevují přesně takové emoce, jak racionální divák očekává u každého podobného příběhu.... Druhá půlka pak představuje už nepolevující detektivní jízdu, kde celý proces vyšetřování, sbírání stop, výslechů a závěrečného sledování znamená zásluhou inteligentního scénáře, sympatických herců a samozřejmě brilantní a svižné režie daleko výraznější zážitek než drtivá většina filmů o Sherlocku Holmesovi. A vše navíc naprosto přirozeně protknuto důležitými myšlenkami o tehdejší sociální nenávisti, kterou trpěla finanční spodina vůči závratně zbohatnuvším jedincům. z čehož v tomto případě vytěžil Kurosawa sice dosti nenápadný, ale zato neprůstřelně věrohodný zločinecký motiv, za který by dal dnes celý zástup áčkových scénáristů ruku do ohně.... Nakonec nikoli jen klasika, ale špička svého žánru. 100% (24.09.2015)