Staříci

Je smutný, že tendle předvídatelný nudný snímek, tu mnozí opěvují jako buhvijaký veledílo, přitom je to naprosto ubohej filmeček a kdyby v něm nehráli dva dobří herci, ani dog by po něm nezabarkoval! Navíc podezírám tvůrce, že se snažili okopírovat na podobný téma zaměřenýho Tlumočníka, kerej je ale filmařsky o několik tříd výše. (29.12.2020)

Zrůdného prokurátora znám. Bohužel měl co do činění i s naší rodinou. Kolik ten parchant zničil životů... Motivaci Staříků pochopitelně absolutně chápu, navíc film se mi líbí od A-Z. Pánové se předvedli v excelentní herecké formě. Paráda! Pokud by to někoho zajímalo, před lety STV odvysílala Večer pod lampou na téma Karla Vaše. Lze dohledat archivu. Rozhovor s dokumentaristou, autorem snímku Vrahem z povolání- Utrpení soudce Karla Vaše, je masakr k pohledání. Jen pro silné nervy. (07.03.2020)

I když oceňuji sevřenost a přímočarý tah na bránu Staříků, kteří kdyby nebyli tak artritickým filmem (v dobrém, ta fyzičnost je na filmu to nejzajímavější), tak až připomínají něco z hollywoodu... ale stejně, tematicky podobný Odborný dohled nad východem slunce s tím "Havlovsky" lidským přístupem k pomstě umírajících starců na komunistických stvůrách je prostě lepším a silnějším filmem. Přirozenějším, což není jen tím že v hlavní roli je Vít z Plastiků, který si komoušskými lágry reálně prošel, ale celkově civilnějším pojetím filmu.A přitom i zábavnějším, jako lehce absurdní komedie s kořeny v poetice českého undergroundu funguje výtečně, a přitom humor tu nedělá Lábus, který tu jde proti svému hereckému typu podobně jako Dušek v Pustině, ale spíš parta kolem Víta z Plastic People of the Universe.I to finálové unaveně smířené "jdi doprdele" je působivější než nepřekvapivá plochost pointy Staříků. (02.07.2021)

Tady záleží na optice, jakou se na to díváte. Pokud vám nejsou známy osudy plukovníka Raichla a vyrovnávání se s komunistickou minulostí nepovažujete za téma, uvidíte "jen" slušně natočený a precizně zahraný kousek o pomstě dvou staříků se vším, co k pokročilému věku patří. V tomto případě chápu, že tu leckdo film označuje jako tragikomedii. Jestliže ale nejste k námětu tak úplně lhostejní či se vás nějak přímo dotýká, vzbudí ve vás Dušek s Provazníkem obrovskou hořkost přecházející v nasranost na všechny, kteří nesou zodpovědnost za bagatelizaci bolševických zločinů a krytí jejich původců. Jinak jestliže byl pro mě Švehlík jasným adeptem na Českého lva, tak Schmitzer můj názor celkem záhy změnil. 100% (03.03.2020)

Film o pomstě rychlý tak, jak to jen hrdinům jejich ochablé svaly a invalidní vozík dovolují. Zpomalený rytmus, kterého se soustředěné vyprávění po celou dobu drží, nás nutí přeřadit na tempo protagonistů. Jde o velmi tělesné drama (s prvky politického thrilleru a jízlivé společenské satiry) nejen pro pozornost věnovanou starým zesláblým tělům a tělesným potřebám, ale právě i tím, že až fyzicky pociťujete, jak je pro oba chřadnoucí kamarády zdolání každého schodu malou bitvou. Tím, že se pevně drží jedné vyprávěcí a stylistické linie, jde zřejmě o nejkoherentnější letošní český film (byť pro někoho možná málo překvapující - osobně mi ale ono přímočaré procedurální pojetí vůbec nevadilo), obdivuhodný také důsledností s jakou se autoři vyhýbají pokušení udělat z příběhu akční komedii. Oproti hřejivým českým (tragi)komediím,které chtějí divákům pobyt v kině co nejvíc zpříjemnit, jde o nebývale pomalý, hořký a k postavám nesmlouvavý film o marnosti snahy vypořádat se s minulostí. Konec je zdrcující a otřásl se mnou víc než Léto s gentlemanem. 80% (16.10.2019)