Staříci

„Nevím čoveče.“ - „Co nevíš?“ - „Musím si to ještě promyslet.“ - „Já sem to už promyslel všecko za tebe.“ - „No právě.“ Zatímco Teroristka (také řešící otázku pomsty), byla tak dlouho žánrově rozkročená mezi dramatem a komedií, že se to nepodařilo ukočírovat a výsledek byl dost nevyrovnaný, Staříci jsou až na pár momentů čistokrevným dramatem a fungují mnohem lépe. A to jde v případě režisérské dvojky dokonce o jejich filmový celovečerní debut. Začátkem úspěchu je naladit se na tempo. To rozhodně není zběsilé, právě naopak, kopíruje „rychlost“ obou mstitelů. Pokud se to divákovi podaří, začne vnímat jednotlivé, zdánlivě obyčejné překážky jako malé bitvy vedoucí k té rozhodující, a mnohem snáze se emocionálně na „úderné“ duo naladí. A pak je jedno, že jde o 2 sotva hýbající se muže nad hrobem (jejich dodávka je na tom stejně). Štěstí, nápaditost, vůle a „mimikry“ (špatný fyzický stav) pomohou, ale je jasné, že se plukovník Rajner vydává na svou poslední misi…A nekompromisní konec mě překvapil. Celkově dávám solidní 4*. (01.03.2020)

Po skonu Ladislava Mrkvičky jsem si Staříky pustil na jeho počest. A celou dobu obdivoval herecké mistrovství jeho samotného a Jiřího Schmitzera. Je to smutné, bolestivé, kruté, nespravedlivé, až z toho zabolí nejednou u srdce. Jsem moc rád, že takový film vznikl, a že panu Mrkvičkovi přinesl poslední velkou roli, u níž hrál až na dřeň. Pomalé tempo mi nevadilo, naopak mi paradoxně připadalo, že se o pomalosti ani hovořit nedá, že směřujeme neustále k velkému dramatu a rozuzlení, ačkoli přitom sledujeme dlouhé záběry, mlčení či přípravu na finální akci. (29.12.2020)

Staříkům bych velice rád hvězdičku přidal, to by ale musel být scénář napsán tak, aby devadesátiminutovou stopáž utáhl. A právě to se tvůrcům nepodařilo. Téma bylo výborné, oba představitelé hlavních rolí dokonalí, dramatická linka na mě fungovala parádně (zarputilost podplukovníka Reinera byla naprostou lahůdkou) a zdálo se, že u mě projde i pomalé tempo, jenže... Příliš často se objevovala místa bez děje, měl jsem pocit, jakoby někdo zoufale natahoval sedmdesátiminutový scénář na požadovanou hodinu a půl. Myslím, že to byla velká škoda a že to snímku zbytečně ublížilo. (16.05.2020)

Pro mě osobně velice příjemné překvapení, tento snímek jsem z neznámých důvodů loni obešla a o to víc si ho teď užila. Kladně hodnotím výkony herců, zdařilé uchopení tématu, odhodlanost cesty ke spravedlnosti a ano, držela jsem jim palce, až jsem se sama divila, nakolik mě dokázali vtáhnout. Poklona... (08.03.2020)

Působivý, drsný film, který mimo svůj jasně definovaný záměr poodhaluje v až nemilosrdném světle stařeckou sešlost – oba herci, tedy bravurní Jiří Schmitzer a neméně skvělý Ladislav Mrkvička, dokázali vyhmátnout silnou emoci i spojitost mezi skomírajícím tělem a odhodláním vytrvat na straně pravdy a spravedlnosti. Zdá se, že Martin Dušek i Ondřej Provazník přinesli do českých kin vskutku mimořádný příspěvek k novodobým českým dějinám. (16.04.2020)