Muž se zaječíma ušima

Režisér prý řekl: „Chtěl bych, aby náš film hovořil o vážných věcech se sarkastickým humorem.” Jestli měl Martin Šulík něco podobného v úmyslu, tak mám pocit, že se mu to opravdu povedlo, protože přesně tímto způsobem Muže se zaječíma ušima vnímám i já. Jde o poněkud zvláštní a občas těžko uchopitelný snímek, jenž se mi z nějakého (mně neznámého) důvodu dostal pod kůži. Hodně mě oslovily názory a postřehy hlavního hrdiny Josefa (v civilním, avšak naprosto přesném podání Miroslava Krobota), který zde dost svérázně bilancuje svůj dosavadní život a přitom se dostává do řady bizarních situací. Diváckou pozornost si rozhodně zaslouží také skvostná kameramanská práce Martina Štrby a nesmírně působivý herecký výkon Oldřicha Kaisera ve vedlejší roli, za nějž byl po právu oceněn Českým lvem. Už to nebudu moc okecávat, prostě jsem si jistá, že jsem tento film neviděla naposledy. (85%) (02.04.2022)

Chlupaté slechy Miroslava Krobota jen stěží odvrátí nezajímavý ráz filmu. Oldřich Kaiser v úvodu sedí nahý v kuchyni, kdy je možné mezi nohama zpozorovat jeho odhalenou chloubu, končí po úmyslné otravě v psychiatrické léčebně. Scény z tohoto zařízení, jehož léčebné metody jsou uzpůsobeny potřebám filmu, jsou celkem zajímavé. Dále už to tak valné s filmem není. Stárnoucí spisovatel má o generaci mladší partnerku (Alexandra Borbély), se kterou čeká dítě. Při své okružní cestě autem stihne navštívit své dvě dospělé děti z nefunkčního manželství, po letech se mu jeho manželka, kterou přišel požádat o rozvod, přizná k dávné nevěře s jeho nejlepším kamarádem. Ano, Zuzaně Kronerové tvůrci za milence přisoudili právě Kaisera. A teď ta hlavní atrakce filmu, co je experimentálního rázu, a sice zaječí uši, se kterými náš hrdina slyší úplně vše. Jde o muže z jeho nové knihy, který sní autem sraženého zajíce a na druhý den se probudí s extrémně kvalitním sluchem a schopností zaznamenat myšlenky druhých lidí. Tyto pasáže se slechy jsou natočeny umělecky černobíle a nechybí ani promluvy různých postav na kameru. Většina prezentace působí nezajímavě, prolínání experimentálních pasáží s normálním průběhem příběhu stárnoucí muže nevykazuje ideální kompatibilitu. A film má tendence nudit. Martin Šulík měl k dispozici schopné herce, nedokázal ve mně ale vzbudit zájem o jejich osudy a postřehy ve chvílích, kdy promlouvají na kameru. Nejblíže úspěchu byl, když na place pobývali Oldřich Kaiser a Zuzana Kronerová. Celkově jsem ale film z podstatné míry protrpěl. 4/10 (17.06.2023)

Josef pochopil, že se stal štvancem. Fajn že se na problémy privilegovaných bílých mužů ani v této době úplně nezapomíná, i když se nakonec ukáže, že jejich potíží jsou oni sami a navíc komplikují život všem okolo. Jemně surrealistické vyprávění o muži, který všechno slyší, ale ne vše si pamatuje, se povznáší nad běžnou 'tuzemskou' produkci nejen scénářem, který dokáže nebýt banální, hereckým koncertem pro 2+1, převlékací scénu ztepilé Alexandry Borbély (na jejíž jedinečné fyziognomii postavil nějaký Maďar skvělé O těle a duši), východoevropskou aluzí na Donnieho Darka, ale hlavně nanejvýš vítanými povznesením se nad podlézání divákovi, kterého jinak třeba honit na každou píčovinu do kina. Prostě kdo chce vidět Krobota existenciálního skoro mastroianniovsky a Kaiserovo penzijní péro, ať přijde, nebo si film streamne za 50 let. Těžko říct zda lvy uhnaný Zátopek, ale tohle přetrvá. (29.10.2022)

Tuze zvláštní film. To mě napadlo už v úvodních deseti minutách, kdy si povídá Krobot s nahým Kaisrem, který se předávkuje léky. A tak to pokračuje až do konce. Těžko se mi hodnotí i komentuje. Určitě bych vyzdvihl oba herce, kteří zahráli skvěle. Přednost i slabinu představuje scénař, který ve všem způsobí tak trochu mišmaš. (23.12.2021)

Ušatá alegorie aneb Ezop s Kafkou ruku v ruce cestou Česko-Slovenského přátelství. Experimentální, ale zároveň nenápadné. Typicky bezemoční Miroslav Krobot a jeho sarkastické hledání odvahy, které rozhodně nebude pro mainstreamového diváka. Já osobně stojím někde na pomezí mezi „dejme tomu“ a „spíš ne“, ale určitě nemohu říci, že jsem se vyloženě nudil. (01.11.2022)