Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Lars Johan WerleHrají:
Max von Sydow, Liv Ullmann, Gertrud Fridh, Georg Rydeberg, Erland Josephson, Naima Wifstrand, Ulf Johanson, Gudrun Brost, Bertil Anderberg, Ingrid Thulin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V prvním filmu ostrovní trilogie (Hodina vlků, Hanba, Náruživost), natočené na ostrově Fårö, se střetávají pozitivní a negativní síly, které se složitě přelévají v partnerském vztahu duševně nemocného malíře Johana (Max von Sydow) a jeho těhotné ženy. Zemitá Alma (Liv Ullmannová), prozářená vnitřním jasem a cele oddaná svému muži, bývá označována za jednu z nejkrásnějších ženských figur v Bergmanově filmografii. Její celistvá osobnost, kypící tělesným i duševním zdravím, napájená archetypální silou mateřství, se bytostně brání temnotám manželova vnitřního světa. Cit jí však velí sdílet s ním jeho úzkostné chiméry, a tak se nechá vtáhnout do Johanovy chorobně rozjitřené imaginace. Tam však už ztrácí svou světskou sílu a nedokáže muže uchránit před ničivými běsy. Po jeho zmizení zůstane Alma na ostrově sama, v očekávání dítěte, které se ovšem v Bergmanově filmu už nenarodí. Naděje, naznačovaná na začátku filmu v rozkvetlém stromu, se na jeho konci vytratila: Almu zastihujeme sedící pod holou kostrou stromu. V Bergmanových filmech bývá často mateřství upřeno právě těm hrdinkám, které jsou k němu svou přirozeností nejvíc disponované. A naopak ty, které jsou dětmi obdařené, k nim nenacházejí blízký vztah. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (137)
Umelecko-surreálne dielo s hypnotizujúcim účinkom. Obyčajne takéto filmy moc nevyhľadávam, prípadne musím mať na ne náladu, ale I. Bergman ma vždy niečím dostane, niečím vlastným a tak výrazným, že celkový dojem razom letí do výšin. V tomto prípade je to neskutočne chladne depresívna atmosféra, z ktorej ma mrazilo ešte aj v kostiach. 75/100 ()
Paranormal ARTivity. Minimalistický záznam rozpadu jedné umělecké osobnosti natočený navýsost expresivní formou, která donutí pochybovat prakticky o všem. Vypravěči jsou nejistí a nevěrohodní stejně jako celý film, minimálně jeden z nich je navíc šílený - stejně jako celý film. Bergman těží z E.A. Poea minimálně stejně tak jako David Lynch čerpá z něj. ()
Ingmar Bergman trpěl podle všeho depresemi celý svůj dospělý život. Nicméně v době natáčení Hodiny vlků bych typoval, že u něj úzkosti a temné nálady musely dosáhnout vrcholu. Protože podobně deprimující horor jsem snad ještě neviděl. Je jako strašlivý výkřik uprostřed noci plné hrůz, který nikdo nikdy neuslyší... ()
Ingmar Bergman a horor? A prečo nie. Hodina vlkov je čas od polnoci do úsvitu, kedy sa rodí najviac detí, zomiera najviac ľudí a ožívajú nočné mory. Pravdaže, tí z vás, ktorí ste videli jeho ďalšie filmy, klasickú SIEDMU PEČAŤ napríklad, asi tušíte, že riedky dej bude obsahovať zárodky filozofie a veľa scén, o ktorých neviete, čo si o nich máte intelektuálsky myslieť. Na strane druhej, HODINA VLKOV snáď ešte stále, hoci z posledných síl, napĺňa charakteristiku hororového žánru. Či už to budete brať ako príbeh o upíroch, ibaže títo z umelcov vysávajú niečo iné ako krv alebo ako synonymum kritiky umenia, zostane vám hypnoticky pochmúrna atmosféra, opantávajúca vidiecka výprava, uhrančivá kamera a zaujímavé herecké výkony robustného Maxa von Sydowa a krásnej Liv Ullmanovej. ()
Proč by umělec nemohl stvořit dílo o tom, co ho děsí? Proč by nemohl obnažit své nejvnitřnější strachy a deprese? Některé zdejší komentáře mi připadají úplně mimo. To, co nechápu je automaticky blbost? Ať si Bergman nechá svoje démony pěkně v sobě a neobtěžuje s nimi diváky, říkáte, ale, proboha, co to je za přístup? Proto přece točil filmy, aby se svých démonů zbavil, nebo aby se s nimi aspoň podělil s diváky. A když se vám to nelíbí.. no, tak se na jeho filmy prostě nedívejte. Mně osobně se atmosféra opuštěného ostrova, který ovládá jakási zvláštní síla, líbila. Ty řeči o hodině vlků, hodině, kdy páchá nejvíc lidí sebevraždu, kdy se rodí nejvíc dětí a kdy se probouzí démoni, na mě zapůsobily. Díval jsem se na to asi ve tři ráno a po skončení jsem zůstal jenom tak sedět a koukal do prázdna. A bylo to zvláštní. Cítíte, že jste viděli něco výjimečného, ale máte pocit, že vám hodně uniklo. A tak si to pustíte znovu, a pak znovu.. Až nakonec zešílíte a zastřelíte se.. Ingmare, Ingmare, tys nám zas jednou dal.. ()
Galerie (21)
Photo © Svensk Filmindustri (SF)
Zajímavosti (6)
- Původní scénář k filmu z roku 1964 nesl název „Kanibalové“ a byl zamýšlen jako drahý monumentální velkofilm. (Hans.)
- Do tohoto filmu Bergman promítl některé své skutečné posedlosti jako např. loutkové divadlo, obličeje nasvícené svíčkou či Mozartovu hudbu. (ClintEastwood)
Reklama