Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Řidič starého náklaďáku Charvát (M. Perepeczko) se před půlrokem vrátil z vězení, kde byl za napadení. Kolegové jeho minulost znají, ale před svou bytnou Jarošovou (J. Obermaierová) a jejím desetiletým synkem Míšou vystupuje Charvát jako bezúhonný a spolehlivý člověk. Jedné víkendové noci muž sveze dvě studentky (J. Nagyová a D. Patrasová), kterým ujel poslední vlak. Neovládne své potlačované touhy a na odlehlém místě jednu z dívek znásilní a obě dvě zavraždí. Jejich těl se zbaví na velké skládce. Jenže mrtvoly druhý den objeví starý lesník, a tak se hned rozběhne pátrání. Vyšetřovatel Kameník (Z. Buchvaldek) se zpočátku nemá čeho chytit, tím spíš že korunní svědek záhy zemře na infarkt. Přesto se však díky pečlivé kriminalistické práci podaří dát dohromady několik stop, které ukazují správným směrem… (Česká televize)

(více)

Recenze (227)

Figu 

všechny recenze uživatele

Občas, když mi bouchnou saze a jsem pod náporem ženské jednoduchosti a stupidity v práci, mám k tomu rčení, že "na ženské nesmí nikdy zaschnout krev". Hlavně na té dané, co mě zrovna točí a nedokáže porozumět. Škoda, že se tímto heslem neřídil i šofér Charvát. Ten je namísto pořádnýho facana rovnou poslal prdět do hlíny... I přes to, to byla velice fascinující úchylka. Brrrrrr 65% ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Na jednu stranu film ohromí syrovostí a svíravou reálností určitých (zejména znásilňovacích) scén, na druhou stranu je pokažen pár věcmi. Mám-li se v mísit do diskuze na zdejších stránkách, zda byl Buchvaldek dobrý herec či dřevo, kloním se spíš k druhé možnosti. Ve snímku působil jako mírně oživlá mrtvola, která načuřená, že ji nenechali v klidu hnít na hřbitově, mechanicky a s neměnnou intonací odříkává naučený text za minimálních pohybů. Tím velmi připomíná legendární herecký výkon Švorcové v Ženě za pultem. Navíc s ním nebylo cosi v pořádku... žena se mu přijde svěřit s traumatizujícím zážitkem, že byla znásilněna, a on místo aby to ocenil její odvahu, vyčiní jí, že nepřišla dřív, neustále se při rozhovoru s ní lehce přiblbe usmívá a oči mu sklouzávají do jejího výstřihu. Neuvěřitelné. Nebo ty vtípky, kdy po převzetí případu dává příkazy kolegovi, aby v kartotéce vyhledal podezřelé muže, on se zeptá, pravda trochu hloupě: jenom muže? A Buchvaldek: Ženy bych v tomto případě vyloučil! Myslím, že Brabcova zdánlivě neotřesitelná pozice nejhoršího českého vyšetřovatele dostala pořádných pár štulců! Taky mi přišlo poněkud laciné, jak na začátku zabrání železničář doběhnout budoucím stopařkám vlak za výkřiku: holky bláznivý, zachránil jsem vám život! No a vrcholem byla scéna, policajti mají obklíčený barák, kde se skrývá podezřelý, což poznají jednoduše podle zaparkované ávie a podle toho, jak si Obermajerová může oči vykroutit, aby Buchvaldkovi naznačila, že ten vrah stojí vedle ní. A přesto nechají Tomáše Holého po plastické operaci klidně vejít dovnitř, né že by mu řekli, ať tam nechodí. Ba ne, možná ta úplně poslední scéna byla ta nejméně uvěřitelná... Nebo ne, možná to takhle fakt chodilo. Příslušníci VB holt měli názor, kluků v ČSSR běhá spousta, ale takováhle příležitost zastřílet si se vyskytuje jen párkrát za život. ()

Reklama

Omnibus 

všechny recenze uživatele

Famózní Marek Perepeczko v roli Charváta ve filmu podle skutečného případu. Taky tenkrát, po uvedení v televizi, na čas výrazně poklesl počet holek na stopu u cest. Z flmu jsem až po letech docenil jednu zvláštní scénu, kdy servírka (Charvátem před nějakým časem znásilněná při stopu) stojí na parapetu v desátém patře a na Charvátovo: nakonec se ti to se mnou líbilo odpoví: ono to bylo trochu jinak, milej zlatej, než si nechat zmačkat fasádu, radši jsem ti podržela. Čili potenciální nebezpečná svědkyně, která ho zná jménem a může ho dostat do kriminálu. Jenže on jí nežďuchne ven z okna a místo toho ji vtáhne dovnitř. Tenkrát jsem si říkal, co to sakra...? S lety mi došlo, co to asi mělo znamenat. Člověku, se kterým se již znáte natolik, že mu pomáháte stěhovat nábytek, se už podstatně obtížněji (a navíc s chladnou hlavou) ubližuje, než anonymnímu masíčku, povalenému, hnán chtíčem, do kopřiv v pangejtu... ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Na dobu a zemi vzniku jednoznačně nadčasová a já to řeknu naplno nejlepší domácí kriminálka! Revoluční styl vyprávění z pohledu hlavního (anti)hrdiny vraha. Do té doby naprosto nevídaná detailní scéna znásilnění a navíc spousta skryté ironie a pekelných dialogů. Dneska už to možná nešokuje, ale funguje to stále bezchybně. Aneb kdo by čekal, že ve filmu od režiséra Pana Tau uvidí Arabelu zaškrcenou obrovským Polákem! Naprosto dokonalá záležitost která nestárne ani 35 let po svém vzniku. Co bych dal dneska za takovej krimi film.95% ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Takhle to vždycky začíná. Odbočí se ze silnice ..." Tak návod ke znásilnění stopařek bychom měli. A kdyby se při tom všechny znásilněné chovaly tak, jako pragmatická slečna Klímová, tak to by se to znásilňovalo. Jenže ony křičí, brání se, vyhrožují a to už taková zábava není. Tady to navíc vypadalo docela realisticky a hudba zněla nepříjemně dramaticky, ale to vyšetřování bylo dost slabé. Nicméně kapitána Kameníka musím pochválit za to, jak se během honičky fantasticky přemisťoval v čase a prostoru. Snad jen ze skromnosti nemá tento snímek označení sci-fi. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (22)

  • Marka Perepeczka nadaboval do češtiny Vilém Besser, Janu Nagyovou Naďa Konvalinková. (BoredSeal)
  • Ačkoli Marek Perepeczko, který se věnoval kulturistice, na první pohled působil velmi robustně a brutálně, jeho povaha byla naprosto odlišná. Projevilo se to ve scéně, kdy měl Martu (Dagmar Patrasová) škrtit. Odmítal ji pořádně stisknout. Po její drobné slovní provokaci ji stiskl tak, že měla na krku otlaky několik dnů. (Dinsberg)
  • Skutočný prípad, ktorý poslúžil ako námet filmu, sa stal 9. augusta 1976 v blízkosti mesta Žarnovica. Skutočný vrah sa volal Miroslav Somora. Dotyčné dievčiny Somoru požiadali, či by ich nezaviezol do Žiliny. Svoje obete najprv udrel do hlavy uťahovacím kľúčom a potom ich začal bodať nožom. Robil to s takou silou, že sa nôž v jednej z obetí zlomil. Keď svoj čin dokončil, vykonal na jednej z obetí súlož. Mŕtvoly zahrabal na skládku odpadov. O dva dni bol Somora zatknutý políciou. Žiadna divoká naháňačka sa nekonala. K svojim činom sa priznal a neoľutoval ich. V roku 1978 bol v Prahe popravený. (Jello Biafra)

Reklama

Reklama