Desperado

Přepálená a šmrncovní klasika, která je remakem i pokračováním původní látky, kterak potulný kytarista s tajemným pouzdrem za pár tisíc dolarů ožil díky Robertu Rodriguezovi, kterého zdobí nespočet nápadů. V baru mezitím jistý gringo s ksichtem Steva Buscemiho vypráví o pistolníkovi, který vybílil lokál i s barmanem. Startuje komicky stylizovaná akční pohádka, kterak charismatický Antonio Banderas pročistí vzduch i počet ostrých hochů jednoho narkobarona, v knihkupectví rozvášní skvostnou a tělesně velmi dobře disponovanou Salmu Hayek, naštve nájemného vrhače nožů Dannyho Treja a potěší několik generací diváků. Protože uvolněný Desperado baví i po dvaceti letech. (29.03.2017)

Opravdový nářez pro všechny milovníky akce, bezchybných vtipů a piva chutnajícího jako chcánky. Prvních 40 minut je totálně bezchybných a úvodní příchod Buscemiho musí zazdít i ty největší drsňáky. Film po nějaké době sice trošku začne ztrácet na tempu, ale je to druh filmů, pro který mám velkou slabost takže tohle Robertovi Rodriguezovi rozhodně prominu. Jinak za zmínku stojí špičkový hudební výběr. 85% (20.05.2007)

Slyším-li slovo Desperado, okamžitě se mi vybaví asi nejznámější záběr z tohoto filmu, kdy Antonio Banderas ruku v ruce se Salmou Hayek odcházejí od ohnivého inferna, které zaplňuje snad celé pozadí záběru. Ani vlastně nevím proč se mi tenhle film tak líbí, když mě akční žánr zase tak moc nebere. Ale je to fakt pecka. Salma je k sežrání, Banderas je působivě mstivý a Quentin Tarantino se svým vtipem z hospody je neuvěřitelný. Málem jsem umřel smíchy při jeho interpretaci. (31.07.2002)

Ve svém nadšeneckém a v amatérských podmínkách natáčeném debutu El mariachi přišel Robert Rodriguez s fascinujícím mixem mexických narco thrillerů a amerických akčňáků. Z nezávislého snímku se stal překvapivý hit amerických kin a mezinárodní videodistribuce, takže studio nadšeně svolilo k nákladnějšímu a hvězdně obsazenému pokračování. Desperado přestavuje úchvatně stylový koncentrát iberoamerických žánrovek, ikonických prvků amerických westernů a formálních inspirací hongkongskými krvavými balety subžánru heroic bloodshed. Současně je cíleně koncipovaný jako výkladní skříň latino hereckých talentů – počínaje evropskými rodáky Antoniem Banderasem a Joaquimem de Almeidou, přes hollywoodskou legendu Cheecha Marina i svérázného naturščika Dannyho Treja až po Salmu Hayek v její první velké roli. V čestných menších partech jim sekundují maskot amerických indie filmů Steve Buscemi a Rodriguezův přítel a kolega Quentin Tarantino. Zatímco kritika oplakávala, že se nezávislý talent zaprodává blyštivému pozlátku studiové produkce, filmoví fandové na celém světě díky tomuto filmu objevili nejen zmíněné herecké osobnosti, ale propadly Rodriguezově osobitému stylu, v němž se snoubí komiksově přepjatá vážnost s pompézní coolness a národnostně specifickou variací brakových žánrů. (14.03.2021)

Čím méně peněz dáte Rodriguezovi na jeho film, tím více se snaží, aneb nápady jsou přece zadarmo. A že je jimi Desperado prošpikovaný. V těch necelých dvou hodinách vás zavalí spousta rafinovaných dialogů, nápaditá a hravá akce, černý humor a sakra velká banda naštvaných Mexikánů. Rodriguez si nebere servítky, vše vyhazuje do vzduchu, všechno nechá rozstřílet na cucky a přitom ještě na diváky neustále pomrkává a dává najevo, že i přes tu kupu mrtvých těl a potoky krve to je parádně zábavná klukovina, která ani na minutu nenudí. A jaktože všechno tak krásně bouchá, kulky odhazují mrtvá těla desítky metrů do dálky a Mariachi zasviní celou zeď vlastní krví a stále stojí na nohou, když je něco takového ve skutečnosti blbost? Prostě to je tak o hodně větší zábava...tak se bavte. (04.02.2008)