The Lady of the Lines
Režie:
Ladislav RychmanScénář:
Vratislav BlažekKamera:
Josef HanušHrají:
Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, František Peterka, Libuše Geprtová, Stanislav Fišer, Eva Svobodová, Jiřina Bílá, Jan Maška, Helena Blehárová (více)Obsahy(1)
Tramvajačka Marie zjistí, že manžel je jí nevěrný a vyvodí z toho důsledky – stane se opět půvabnou a přitažlivou ženou... Dva roky po premiéře prvního českého muzikálu Starci na chmelu se na plátnech našich kin objevilo další společné dílo scenáristy Vratislava Blažka a režiséra Ladislava Rychmana. Byl to opět hudební film – tentokrát však veselohra – Dáma na kolejích. Na rozdíl od Starců, kteří oslovovali především mladší publikum, se děj Dámy na kolejích obracel spíše ke střední generaci. Autoři zde představili typickou českou pracující ženu 60. let. Tak trochu ušlápnutá tramvajačka Marie spatří jednou na ulici svého manžela, jak se líbá s půvabnou kolegyní. Šokovaná žena odejde jako v mrákotách, vybere z vkladních knížek všechny úspory a začne od základu měnit jak svůj vzhled, tak svůj život… Titulní hrdinku ztvárnila Jiřina Bohdalová, kterou v té době režiséři zařazovali především do jediného komicko-naivního šuplíčku, která nicméně v každém filmu dokázala přesvědčit o šíři svého hereckého talentu, jenž osciloval mezi komickou a tragickou polohou. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (117)
Dámská vzpoura z poloviny 60. let, kdy takovýto počin nebyl zdaleka obvyklý. Od ženy se očekávalo dokonalé zabezpečení domácnosti a od socialistické ženy ještě nádavkem odvedená 8 hodinová pracovní doba. Emancipace teprve začínala, proto je i ve filmu poněkud naivní. Filmu nechybí vtip i kapka napětí, proto za 3. ()
Dáma na kolejích není udělaná ve výrazném stylovém hávu Starců na chmelu, přesto dokáže zaujmout a pobavit svojí nadsázkou v souboji pohlaví. Herecké výkony zahřejí svou přirozeností a rozpustilostí, se kterou vybrušují celkové působení do nezávazně vážného tónu roztržitého komediálního díla, které si škodolibě dobírá a marnivě trestá zažitou genderovou nerovnost. Zločin a trest nevěrného socialistického muže tne do živého, zaraženě se ušklíbne a vyměří cynickou odplatu emancipačního snažení. Je sice pravda, že film občas vráží facku i sám sobě, ale vše je jen nadsázka a rozverně baví i svou zuřivostí. Hlavní postavou muzikálové komedie je pracující žena Marie Kučerová (velmi zajímavá Jiřina Bohdalová). I řidička tramvaje může ochutnat velikost a tragédii lásky. Nejsilnějším impulsem je trest za každou cenu, z principu a jako výstraha opačnému pohlaví. Hlavní mužskou postavou je Mariin manžel a nákupčí Chirany Václav Kučera (dobrý Radoslav Brzobohatý), který bezradně přešlapuje v genderovém předsudku a k upřímné snaze o nápravu se propracovává tvrdě a pracně, navzdory všemu a všem. Důležitou postavou je podváděný Bedřich Vimr (dobrý František Peterka), boxerský šampion, který se bezelstně a neohrabaně pokouší dobrat svého štěstí. Poslední výraznou postavou je Bedřichova manželka Kateřina (zajímavá Libuše Geprtová) v bezradnosti ze skutků, pohybu a stavu věcí. Z dalších rolí: po smířlivosti marně volající tramvajový průvodčí Marek (Stanislav Fišer), jeho nespokojená žena Božka (Eva Svobodová), úslužný vedoucí módního domu (Otto Budín), překvapený ředitel dopravního podniku (František Hanus), nesmělý a žádostivý mladík z Liberce (Aleš Košnar), nesmlouvavý mravnostní policista v civilu (Milan Mach), zaskočený kapitán Veřejné Bezpečnosti (Karel Pavlík), či rozhlasový reportér boxerského velefinále (Miloslav Holman). Hudební střední proud a špatně zpívající představitelka hlavní role nemusí sednout každému, ale i tak film nabízí dostatek rozverně jízlivé zábavy. ()
[1,5*] Marie? To tu asi niekto videl West Side Story a povedal si, čo keby aj on natočil nejaký dobrý muzikál. Ibaže po ešte celkom vydarených Starcich na chmelu (1964) tento pokus zlyhal na plnej čiare. Je to hrozne prihlúple (pôsobí to ako nejaká stupídna reklama) a do tohto obrazu zapadá aj hudba, ktorá znie, akoby bola vytvorená do vysielania pre najmenšie deti ("Mějte rozum, paní Kučerová!"). Komédia je to skôr k uzúfaniu ako k pobaveniu, snáď jediná celkom vtipná scéna je tá s odvezením opitého manžela k jeho frajerke. Tých kvalitných hercov (Bohdalka, Brzobohatý a dokonca aj Peterka tu celkom dobre zahral) je v takomto braku skutočne škoda. Keďže nie som vôbec ovplyvnený nejakou nostalgiou (film som až doteraz nevidel), môžem objektívne a s čistým svedomím označiť tento film ako veľmi slabý. ()
Děsný český film. V této době to bylo dost rozporuplné, spíše se to blížilo k negativním filmům z mé strany. Tenhle film mě vůbec nezaujal, byl děsně otravný, měl krátkou stopáž a na mě působil tak na 3 hodiny. Bohdalová tu nedokázala moc zaujmout. Nějaký ten námět, nápad či něco mě chytlo, ale jen trochu. K odpadu to má strašně blízko, ale znám horší filmy. Hodnotím na slabých 14% = * ()
"Mějte rozum paní Kučerová..." Tramvajačka Marie v podání skvělé Jiřiny Bohdalové se možná z pohledu tehdejší společnosti moc rozumně nechová, ale na tu její nerozumnost a břitký vtip ("Tu vkladní knížku ani neotvírej, už tam stejně není nic ke čtení") se moc hezky kouká. A klobouk dolů taky před jejím pěveckým projevem. Se Starci na chmelu to asi úplně srovnat nelze, ale řada chytlavých písniček od stejných autorů tu je. Takže to momentální 59% hodnocení si ten film fakt nezaslouží. Zvyšuji i proto hodnocení na pět hvězdiček. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jindřich Panáček
Zajímavosti (13)
- Marie (Jiřina Bohdalová) bydlí na adrese Na dolinách 47, Praha-Nusle. (sator)
- Průvodčí tramvají viděných ve filmu jezdili v pražských tramvajích od června roku 1891, to se jim ještě říkalo konduktéři či konduktoři. Slovo konduktor nalezneme v polštině a jedná se o železničáře, který je podřízený přímo vedoucímu vlaku a kromě jiného má na starosti jízdenky cestujících. Nejdříve průvodčí tramvajovými pražskými vozy procházeli, později měli uprostřed vozu vyvýšený prostor, kde seděli a kam si cestující pro lístek musel dojít. V Praze bylo povolání průvodčího zrušeno v roce 1974 a nahradilo jej primitivní zařízení na prodej lístků ve vozech. (sator)
- „Zpívám strašně ráda, i když asi trochu falešně. Všechno jsem ale tehdy nazpívala sama, tedy až na ty vejšky. Tam to za mě převzala jedna operní pěvkyně, která měla podobný hlas jako já. Nikdo to nepoznal. Tenkrát jsem ještě měla lepší hlas, než jsem si ho stačila zničit těma televizníma Křemílkama,“ prozradila herečka Jiřina Bohdalová. (SONY_)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama