Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sociolog Víťa Jakoubek je tuctový třicátník, otec dvou dětí. O sobotách pomáhá tchánovi na chatě, přes týden obíhá obchody s nákupní taškou a v práci se marně pokouší uplatnit své znalosti. Jeho nezáživný život, plný zmatků a banálních katastrof, se změní, když dostane od ředitele úkol - prozkoumat hodnotový žebříček čerstvých maturantů. Když si ho na gymnáziu spletou s novým studentem a on se marně snaží omyl vysvětlit, rozhodne se přijmout nečekanou roli, aby snáze pronikl k názorům mladých. Do jeho skutečné identity je zasvěcena pouze ředitelka školy, emancipovaná žena, které se očividně líbí. Zatímco Víťovi se začíná v bezstarostném světě maturantů líbit, jeho rodinný život se dostává do stále větších problémů a roztržka s manželkou Janou se stále prohlubuje. Mezi "spolužáky" tráví pořád víc času, jde s nimi na diskotéku, koupí si oblečení pro mladé, pomalu se sbližuje se spolužačkou Evou a poznává, že středoškoláci dospělými opovrhují stejně jako jejich názory a hodnotami. Situace se vyhrotí, když se třídou odjede na chmelovou brigádu a zúčastní se nočního tahu, při němž studenti zdemolují kolotoč. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (358)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Krásný film o druhé míze a snaze vypadnout zase zpátky, do let, kdy svět byl jednodušší, bez závazků a plný radostí. Bohužel z tohohle rychlíku (žena, práce, děti) když už jsme jednou nastoupili vyskočit nejde a kdo se o to pokusí dá si většinou pořádně na hubu jako Víťa Jakoubek. Přesto obdivuji každého, kdo se o to pokouší. Námět je perfektní, nesledujeme jen utahaného chlapíka, co kouká po mladejch holkách. Máme tu vědce, který provádí výzkum u nějž je sám sobě laboratorní krysou ! I já se kloním k názoru, že je to Šteindlerův nejlepší film. Snad jen v té Tv by to mohli dávat s většími odstupy aby nám tahle milá komedie nezevšedněla. * * * * ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Jsem příslušník mladší generace narozený až dlouho po Sametové revoluci ale tyto filmy z přelomu socialismu s autentickým a provokativním význěním mě začínají zajímat čím dál víc. Ve stejném roce jako unikátní Pražská pětka vznikla i tato komedie Milana Šteindlera, kde se do doby socialismu může i mladý divák poměrně dobře ponořit. Šedivé kanceláře i  životy, (agitátor Dušek.:D) a na druhé straně rozbouřená divoká mláděž.  To vše je zde vyobrazeno autenticky a ještě umocněno svérazným filmařským pojetím s až amatérskými prvky a taky tím, že nedávno začal školní rok.:D O to pro mě byla Jakoubkova jízda intenzivnější.:D Ne všechno se dá tak dobře překousknout. Třeba neznámí představitelé mládeže jsou možná záměrně prkení, ale ne vždy se to úplně dobře sleduje. Moc tomu nepomahájí  ani často rušivá předabování (fujfuj postsynchrony.) Jinak bych šel s hodnocením možná ještě výš.  Výchozí příběh o sociologi Vítů Jakoubkovi, který se rozhodne, že průzkum mládeže může nejlépe provést,když se za ni bude sám vydávat a stane se studentem středním školy je jinak dost nosný a velmi se mi zalíbil. Když se suchar ve středním věku dostane do rozbouřené mládeže nese to  nejenom nejeden humorný prvek.  Nakonec se to ale ve výsledku hlavně chytře  přetaví na hlavně originální hořkosladký příběh o krizi středního věku a touze vytrhnutí z šedé reality, která jde v ruku v ruce se šedí socialismu a humor s hořkými prvky se začnou spravně michat, což velmi dobře dotvoří celkovou atmosféru. Některé myšlenky a scény  ve mě doznívaly i několik hodin po zhlédnutí.  A výkon Milada Šteindlera byl pro tento film přesně to pravé. Jeho ňoumovitého kukuču se asi v hlavě jen tak nezbavím stejně jako monologu na večeři s manželkou o hrůze jejich života. A závěr s nástupem do domova důchodcu s psíničkou o nenávratu mladí je už jen skvělé symbolické zakončení skvělého filmu. AKTULIZACE 2022:  Dodávám pátou hvězdu. Tuto  hořkosladkou jízdu o pohádce mladí s vynikajcím Šteindlerem jsem si postupem času ještě více oblíbil,  zhlédnul dvakrát opakovaně a stává se pomalu mou ulítlou srdcovkou - guity plesure. To ulítlou dodávám hlavně kvůli některý těch prkenějším hereckých momentů a výkonů (jsou tam), které se ale na druhou stranu pořád tak trochu nesou ve Sklepácké poetice a musí se trochu pominout. Jinak pro mě má tato komedie mimo skvělé mimoňské hlášky a humor  vážně i velkou hloubku. Šteindlerův monolog u večeře za smyčcového doprovodu je velmi silný moment. A jak krásně ztvárnil tu zamilovanost do Kláry Pollertové a jejich chození, třeba u té zmrzliny. Prostě rulez. 2023: Pořád super ()

Reklama

PROCESOR 

všechny recenze uživatele

A 1000X omletá fráze, že člověk je tak starý, jak se cítí.. Ráno jsem při cestě do práce stařec. Když je volno a venku hezky, tak jsem puberták. Děkuji, že žiju tady a ženský nemusí chodit zahalený. Když píšu a vymýšlím si tak jsem dítě. Po tréninku ve fitku se cítím lehce, jako mladík. Jsem všechno jen né dospělý. To chce po mě okolí abych se choval "vážně a dospěle" a řešil každodenní stejný sračky, vždyť času na hraní jsem měl dost... Ale já si chci hrát dál.. Nebaví mě se tvářit důležitě a rozumně. Film Vrat se do hrobu to vystihuje dost přesně, smetí ven děti do školky a drtivá síla stereotypu. Udělala jsi něco jen tak? Třeba vylezla na strom? .. V 20. dobrej nápad, ve 30. už se cítíme pohoršeni a není to vhodné, ach ano o nikoli vhodné.. Já seru na to, že to není cool a klidně na ten strom, když nebude moc vysokej vylezu a nemusím být hned nalitej..Protože chci a hned se budu cítit, jako uličník. Dospělost a vážnost si schovám až mi nic jinýho nezbyde... ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Jak žijeme? Žijeme hrozně... Copak tohle je nějaký život? Vynést odpadky, přinést prachy, vyzkoušet děti... odpadky ven, děti domů, jdi do práce, nakup cestou z práce, vydělávej, angažuj se.... vynes odpadky! To je stereotyp, nuda, život o něčem, co tě nezajímá... Marná snaha o něco, co je ještě marnější... Vždyť my se neumíme ani odvázat, udělat něco pro radost, bez přičiny, prostě jen tak... třeba vylézt na strom!" :-) Hořkosladká cesta (ne)rozhodného člověka pomocí sociologického výzkumu do ztraceného mládí, přes radovánky, na dno až v trpké v podobě brzkého návratu do stáří... Milan Šteindler do třetice završuje výraznou účast na revolučních filmech z konce 80. let Pražská pětka - Kopytem sem, kopytem tam - Vrať se do hrobu!, tentokrát nejen jako ústřední herec, ale i poprvé jako režisér a částečně také scenárista. Ve vybraných scénách jde znát ještě silné ovlivnění poetikou Divadla Sklep, ale jako celek se tenhle film spíše zaměřuje na zachycení generační výpovědi své doby a spontánní mládeže (mimo jiné) pod vlivem uvolněné atmosféry před listopadem '89. Mimo komediální linie tenhle film v sobě tolik nadčasových myšlenek a přináší poutavý příběh ze života, který navzdory dobovým reáliím vypadl jakoby ze současného světa. ,,Svému osudu my sami přejeme. Zvítězíme, ustoupíme, prohráme? ... Nikdy se nevrátí pohádka mládí..." Výborná režie a scénář! Z vedlejších rolí rozhodně cenná účast Jiřího Valy v jedné ze svých poslední rolí (ředitel ústavu s legendární hláškou ,,Tak jste se nám pořád nevyhranil, Jakoubku" :-)). 90% ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Milan Šteindler se svým filmem ještě na poslední chvíli okopává kotníky již téměř uhynulého režimu způsobem, který se mi líbí. Spousta hlášek, komických situací a přitroublý pohled starého mladíka Víti, kterému se vymkne jeho sociologický výzkum z rukou. Krásný je konec, kdy si jeho nová dočasná láska přeje vše, co on už vybudoval a proti čemu se mladí vzpírají :-) ()

Galerie (10)

Zajímavosti (41)

  • Kritika označila film ako správu o spálenej generácii. (Raccoon.city)
  • Otázku: „Što vy dělájeťe v svabodnoje vremja?“ pokládá skutečná učitelka z gymnázia Přípotočni v Praze (kde se točilo). Jmenovala se Tominová a učila češtinu a ruštinu. Byla matkou pozdější ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové-Tominové. (Inspa)

Reklama

Reklama