Osvobození Prahy

Na okraj si znamenám glosu Jana Zábrany k normalizační kinematografii: "Pokud jde o mne, nebyl jsem od roku 1969 v kině na jediném českém filmu a ani v budoucnu na žádný jít nehodlám. To, co vyprodukují lidé jako Fábera, Ludvík Toman a Purš mě přece nemůže zajímat, musel bych ztratit respekt sám k sobě, kdyby mě to mělo jen na okamžik zajímat. Nebudu se přece chodit dívat na nco, co se vydává sice za filmy, ale de facto jsou to anály cenzury okupovaného a policejního státu." (22.09.2023)

Při komponování posledního dílu své druhé velké trilogie Vávrův nerovný souboj s komunistickou normalizační cenzurou podlehl a prohrál. Řada, spíše desítky problematických scén, není výsledkem jeho filmařského umu, ale soudobého "pojetí" historiografie, která byla mnohem spíše ideologickým diktátem příslušných útvarů ÚV KSČ, zejména Müllerova oddělení. Spolupůsobení KGB je spíše jistotou než dohadem. Naznačuje to např. velmi svérázné přecenění partyzánských aktivit spolu s fatálním pominutím velitelství Bartoš generála Kutlvašra nebo doceněním byť kontroverzního působení vlasovovských jednotek ROA. Za těchto okolností, Vávrou neovlivnitelných, tradiční přednosti jeho metody se v zmatečné kaši a tříšti filmového materiálu mění ve svůj opak a problematizují nejen umění, ale filmařské řemeslo samo. Ne však ve všem a určitě ne zcela. Život - nejen film - je vždy uměním možného. Nepopiratelný patos Českého květnového povstání, pokračovatele zářijové mobilizace 1938, však tento závěrečný díl nejen nezkresluje, ale naopak nanejvýš výstižně tlumočí. Je nutné upozornit na ještě jeden faktografický vlom normalizace: pominutí předních osobností České národní rady Josefa Smrkovského a kapitána Jaromíra Nechanského, který vedl její vojenskou komisi a vlastně poněkud nekonvenčně i České květnové povstání. (25.08.2007)

" Z celého srdce budeme milovat Sovětský lid, vrátil nám svobodu a mír! " Agitka, poplatná tehdejší době, kde všichni lidé jsou komunisté a bojují za budoucí svobodu. Hrůza, děs a dezorientační informace dělají z této historické události neuvěřitelný blábol. Co na tom, že některé akční nebo davové scény jsou řemeslně dobře zpracované, když dohromady převládá chaos a bolševická lživá ideologie. Teatrální scény, jak vítězný lid vítá Rudou armádu jsou jen střípky v této propagandistické mozaice. Na závěr, jak se ukáže Klement Gottwald a pronese svoji řeč, to by se i prase poblilo. Jednu hvězdu za Liškovu hudbu, i když je vidět, že se u tohoto paskvilu taky moc nesnažil. I herci to měli docela na háku, žádná výrazná role, nic! Někdy bych rád viděl pravdivě natočený film o květnových pražských událostech, ale tady už není nikdo, kdo by to dokázal kvalitně a věrohodně zpracovat. Takové zpracování třeba od Vláčila (to by určitě i Liška hudebně zahřměl), to bych si dal sakra líbit! Tohle už nikdy!! (02.01.2018)

Jako studijní materiál toho,co je to komunistická propaganda , výborné, jako válečný film spíše úsměvné až trapné.Válečné scény,například umírání nebo odzbrojování, je dle dnešních měřítek spíše parodií, lidé si spíše lehají, div že si nedají pod hlavu ruku, popravení v Terezíně se kácejí trochu lépe,ale nemají na sobě viditelné po zásahu salvou ani škrábnutí...Vše řídí jen a jen Komunistická strana, když se vyvěšuje v továrně prapor,tak je rudý, kupodivu měli ve fabrice sovětskou vlajku,českou žádnou, a tak bych mohl ve výčtu hloupostí dlouho pokračovat... (11.03.2007)

Není pravda, že jsme neuměli dělat velkofilmy. Osvobození Prahy je velkofilm jako poleno, jen bohužel vznikl v době, kde se u nás dějiny překrucovali o sto šest. Otakar Vávra tímto filmem dokončil trilogii o těžkých časech v dobách, kdy Evropu svíralo hitlerovské Německo a vzdal tak čest našim předkům v boji proti tomuto zlu. No, i když v tomto filmu vzdává čest jen a jen komunistům a osvobozující Rudé armádě. Obraz, kdy Prahu osvobozují a chtějí za ni položit život jen a jen komunisti, ostatní jsou jakože posraní až za ušima, to je na facku. Politicky se jedná o jeden velký blábol, který mi neskutečně pokazil celkový dojem, protože jako válečný film je to velmi povedené. Střety v ulicích Prahy, stavění barikád, příjezd Sovětů a jejich boje s okupanty, hroutící se situace Němců, to vše je vylíčeno skvěle a poutavě. Oťas dokonce splašil originál tanku Panzer IV, což věrohodnost ještě umocnilo. Prostě škoda první naprosto nezáživné části, jinak ale celkem dobrý. (25.08.2015)