Pompeius

Podobně jako v Samotářích: spousta výrazných postav a hlášek, které zlidověly. Dohromady to vytváří dojem ohromné řachandy - kterýžto dojem uvízne v paměti, jež je podobně nostalgicky selektivní. Ale ve skutečnosti je ten film vlastně o ničem, chybí mu to nejdůležitější - příběh. Napodruhé už je to jen nuda, kterou znovu prožít nechcete. Stejně jako tehdejší dobu, navzdory vší té údajné "bžundě".

Takové dederónské Pelíšky, trochu komedie, trochu nostalgie, trochu drama. Taky celkem o ničem, jen s méně zajímavými postavami.

Viděl jsem to v osmdesátých letech jako dítě a v paměti mi matně utkvěla ňoumovitá dobráckost hlavního hrdiny, strašně nezvyklé jméno Sikyta a jakýsi odér hříchu a ženské zrady... Z jaksi perverzního zájmu jsem si to teď pustil na iVysilani ČT jako kulisu k šroubování nábytku. Takže přidávám aktuální hodnocení nepoznamenané matnými vzpomínkami: je to klasická plytká dietlovská nuda, s hroznou hudbou a rádoby dramatickými situacemi, které působí trapně. Ale naštěstí ne tak angažovaná jako vyložené odporné a hlavně neskutečně špatné sračky Okres na severu, Muž na radnici nebo Plechová kavalerie. Pozitiva: především sympaťák Pavel Nový (škoda, že nedostal více výraznějších příležitostí, skvělý byl třeba v Bábě z ledu) a nakonec i to nezvyklé vodohospodářské prostředí, díky němuž to má jakousi dokumentární hodnotu (zaujaly mne ty uniformy s výložkami a hodnostmi, to vodohospodáři byli za bolševika nějako jako hasiči nebo co?). Zaujalo mě v seriálu zmíněné číslo spotřeby vody na obyvatele 300 l na osobu a den, což je tedy pravé socialistické plýtvací peklo, jako tehdy běžné topení při otevřených oknech - dneska je ta spotřeba třikrát nižší a to se dnes lidi myjí více než za komunismu. Neočekávanou dokumentární hodnotu to má také jako kronika dobových společenských a mezilidských vztahů, kdy před pouhými čtyřiceti lety bylo standardem chování k ženám: "podej mi pivo", "udělej jí dítě a neptej se jí", aby přestala pyskovat atd. Člověk nemusí být zrovna feminista, aby mu zatrnulo nad tím, v čem vyrůstaly naše maminky...

Ach, to je tak strašně nepovedené, nevtipné a nudné od začátku do konce. Naprosto zbytečné vytěžování klasiky v době, kdy už to postrádá smysl. A jestli to mělo vtipným "nastavením zrcadla" rozbíjet stereotypy, tak snoubenčina sestra je ten nejodpudivější typ afroženy, jaký si lze představit.

Takové "o ničem", které však zaujme a udrží pozornost. A také okouzlí atmosférou.

Rozmohl se nám tu takový nešvar: klusákovská "dokumentaristika". Čili vezměte nějakého naivního chudáka, který je ochoten vás nechat vstoupit do svého soukromí, a udělejte z něj totálního blbce. A ještě mu jako režisér ukažte mu svou morální nadřazenost (Klusák v Daliborkovi výletem do Osvětimi, zde Daněk svými komentáři), místo abyste se snažili dopátrat podstaty a pochopení. Takže totálně promarněná příležitost. Mohla to být sonda do života nejistých kluků, kteří mají trochu divně nastavené hodnoty, o kterých si myslí, že jsou odznakem každého pravého muže (auta, prachy, ženské, závist okolí), ale ve skutečnosti vlastně jen chtějí, aby je měl někdo rád a aby lépe rozuměli světu a svět jim. A téhle jejich nejistoty zneužívají hochštapleři, kteří z nich mámí prachy za příručky a kurzy plné povrchností, nesmyslů a návodů nikoli ke svádění, ale k podvádění. Vlastně jim jen - stejně jako Daliborkovi - chybí pozitivní vzory, a protože je asi nikdy nepoznali, tak se upínají k těm falešným a veskrze negativním.

Hodnocení celé tetralogie: 1****, 2****, 3***, 4**. První díl zasazený do doby japonské okupace je zdaleka nejlepší, protože filmu o bojových umění dodává další dramatický rozměr. Pak už to začíná být čím dál tím plošší. Ještě druhé pokračování o nových začátcích v Hong-Kongu ujde (samozřejmě je zamlčeno, že tam mistr Ip neutekl před Japonci, ale čínskými komunisty). Třetí díl je svou zápletkou už nezajímavý a ten čtvrtý už plně zapadá do ideologických příprav čínské populace na třetí světovou válku - Američané jsou odporní a vražední rasisté, zatímco pravověrný Číňan je ve všech ohledech naprosto převyšuje morálně i fyzicky.

Hodnocení celé tetralogie: 1****, 2****, 3***, 4**. První díl zasazený do doby japonské okupace je zdaleka nejlepší, protože filmu o bojových umění dodává další dramatický rozměr. Pak už to začíná být čím dál tím plošší. Ještě druhé pokračování o nových začátcích v Hong-Kongu ujde (samozřejmě je zamlčeno, že tam mistr Ip neutekl před Japonci, ale čínskými komunisty). Třetí díl je svou zápletkou už nezajímavý a ten čtvrtý už plně zapadá do ideologických příprav čínské populace na třetí světovou válku - Američané jsou odporní a vražední rasisté, zatímco pravověrný Číňan je ve všech ohledech naprosto převyšuje morálně i fyzicky.

Hodnocení celé tetralogie: 1****, 2****, 3***, 4**. První díl zasazený do doby japonské okupace je zdaleka nejlepší, protože filmu o bojových umění dodává další dramatický rozměr. Pak už to začíná být čím dál tím plošší. Ještě druhé pokračování o nových začátcích v Hong-Kongu ujde (samozřejmě je zamlčeno, že tam mistr Ip neutekl před Japonci, ale čínskými komunisty). Třetí díl je svou zápletkou už nezajímavý a ten čtvrtý už plně zapadá do ideologických příprav čínské populace na třetí světovou válku - Američané jsou odporní a vražední rasisté, zatímco pravověrný Číňan je ve všech ohledech naprosto převyšuje morálně i fyzicky.

Hodnocení celé tetralogie: 1****, 2****, 3***, 4**. První díl zasazený do doby japonské okupace je zdaleka nejlepší, protože filmu o bojových umění dodává další dramatický rozměr. Pak už to začíná být čím dál tím plošší. Ještě druhé pokračování o nových začátcích v Hong-Kongu ujde (samozřejmě je zamlčeno, že tam mistr Ip neutekl před Japonci, ale čínskými komunisty). Třetí díl je svou zápletkou už nezajímavý a ten čtvrtý už plně zapadá do ideologických příprav čínské populace na třetí světovou válku - Američané jsou odporní a vražední rasisté, zatímco pravověrný Číňan je ve všech ohledech naprosto převyšuje morálně i fyzicky.