milancecil

275. Trhliny, i ten nejuhlazenější, nejušlechtilejší charakter má pomyslně své trhliny, na pohled nepatrné, mnohdy ale velmi, velmi hluboké, pronikající až do toho nejhlubšího, nejtemnějšího nitra, přehlížené právě pro tu svoji nepatrnost, o to více však bývají pro naši existenci nebezpečnější a ve svém vlivu destruktivní, i roky můžeme pečlivě budovat zdání vlastní bezchybné, chladně vznešené dokonalosti, pak přijde zvrat, udeří láska a mocným rázem se v mžiku vše, tak lopotně strojené zhroutí, ano, láska, jen z nezkušenosti podceňovaný živel, jen dokud se v účincích neprojeví, pak je vše v její moci, jsme ztracení, vášní vláčení, tonoucí v bezmoci, i slečna G., mladá vychovatelka v dívčím ústavu, dříve tak neodolatelná, okouzlující, náhle však situací v naprosto nové pozici, zasažená pokušením, tak smyslným, neodbytným, že naruší tu její dříve tak neohrozitelnou jistotu, podléhá, a to s následky zkázy, které nelze ničím ospravedlnit, jen pro nás odhalují skutečnou závažnost a rozsah vnitřního konfliktu, jehož zhoubnost vystoupila na povrch až v konfrontaci s upřímnou, čistou, bytostně lidskou přirozeností, obraz surové zvrácenosti doby a vlivu uplatňování falešné, upjaté morálky. Poučný komentář: Fridecka

274. Po filmu Zamilovaní další emocionálně vydatný žánrový skvost, opět nemohu jinak než v naprosté tichosti sedět a užasnout, láska, láska, láska, jen a jen ta, nejnádhernější projev boží přítomnosti na Zemi, omračující harmonie, nejlíbeznější milostná symfonie, vrchol souznění, ale spolu s ní i vášeň, mocná, divoká, zuřící živel, nic, co se zdálo jako pevné, neotřesitelné, věčné, nezpochybnitelné, rozvrátí a smete, vůle je bezmocná, láska všemocná, nelze se ubránit, snažit se uchránit, zasáhne nás, když dozraje pro ni správný čas, věrnost? Rozum? Odpovědnost? A co odpuštění? Vždyť láska je tak důležitá pro naše duchovní probuzení, od základů nás v jinou bytost mění, je to největší zázrak, ne živelná katastrofa, i když důsledky se tak mohou mnohým zvenčí jevit, milovat, milovat a ničeho nikdy nelitovat, jemné, skromné, velmi procítěné, pokorné dílo, nádherná pocta lásce!!! (9/10)

273. Velmi silný a současný příběh, ztvárněný s takovou dech beroucí přesvědčivostí, je možné jen užasnout, téměř jen dokumentární formou vyprávěný příběh nás vtahuje do skutečností, které do nás dokáží snadno proniknout a nečekaně hluboko zasáhnout, stále a stále si ho v sobě i po několikátém zhlédnutí musím zpracovávat, kolik bolesti a strádání musí dnes právě takové vztahy unést, jak početným překážkám a těžkostem lidé dnes čelí, tak moc by chtěli být spolu, milovat se, nechat své city vzájemně růst a nemohou nebo nesmí, stále je něco nebo někdo svou krutou zlovůlí od sebe odděluje, nutí jen přežívat v odloučení, aby trpěli, aby podstupovali takové nesmyslné zkoušky, je to obraz doby, ve které moc zla tak pronikavě sílí, nesvoboda, jen život na roztodivná povolení, s omezeními a množstvím zákazů, pod hrozbou pokut a trestů, jen a jen, aby lidé nemohli plně prožívat své právo na životní štěstí, na naprosté naplnění života radostí, jen moc byrokracie, se stále silnějším uvědoměním v sobě vnímám ten smutek a tíseň, vždyť původní příčinou všeho následného trápení bylo jen nedodržení omezujícího předpisu, překročení lhůty platnosti studentského víza, a viníci toho všeho zla zůstávají nepotrestáni, dále nám jen více a více škodí a ničí naše životy!!! (9/10)

272. Čas versus věčnost, prostor versus nekonečnost, jen přeměna všeho bez ustání, jen následky jež příčiny pohání, bez ustání, bez ustání, jen střídání, neklid, kolísání, čas jako bludná smyšlenka jež lidské konání až k zuřivému běsnění dohání, jen stále změna se mění ve změnu, tu jedinou v kosmu směnitelnou měnu, tak mocně fascinující je projevení tvořivé boží přítomnosti ve všem a všude, Stephen Hawking, muž těžce tělesně postižený svými vlastními chorými myšlenkami a jeho žena, opravdová, ne jen pomyslná opora, mimořádná bytost, díky jejíž lásce a péči žil, i když podle nepříznivých lékařských prognóz žít neměl, posilován její každodenní přítomností, projevy lidskosti, s úctou, s ohledy, soucitem, film jako obrovská pocta síle a moci víry člověka, nádherné, povzbuzující a posilující dílo, po filmu Čistá duše, další žánrový skvost, díky!!!

271. Právě taková díla mi jsou a patrně i budou vždy nejbližší, dramata ztvárněná s velkým pochopením námětu a se zvláštním, provokujícím půvabem, s přiměřeným důrazem na pečlivě zvládnutou psychologii jednotlivých postav, jejich jednání, vyjadřování se, vzájemné vazby, jako vyvážený celek pak posilující věrohodnost událostí, které vyplňují ideově nosný příběh, tak se vše přesně schází i v tomto režijním debutu nadaného Elgina Jamese, dvě dívenky ztracené v pustnoucím světě dospělých, s probouzející se touhou po volnosti, po samostatném životě podle svých představ, jen už být pryč z míst, kde je vše tak obtěžkáno beznadějí a úpadkem, i přes obavy je tak těžké odolat, nepodlehnout tomu tak vábivému závanu svobody, vždyť někde přece musí pro ně být ten šťastný ráj, kde se člověku vše otevře jakoby samo dokořán a dostane se mu tak jeho životního naplnění, jen to jeho hledání bohužel bývá velmi spletité a často také nebezpečné, s překážkami i pastmi, ze kterých nemusí být snadné cesty ven, člověka pozřou jako by byl pro ně jen dalším lačně očekávaným soustem, opravdu nádherné, procítěné dílo, které mohu každému jen a jen doporučit!!!

270. Láska, jedině ta je léčivou a posilující všemocnou energií, mimořádně odvážné a soucitné úsilí muže, jehož velkému obdivu se nelze ubránit, dokument o odhodlaném vzdoru člověka a jeho zvláštní přírodní rezervace, jako místu pro záchranu a uzdravení ohrožených životů, nejen zvířat ale i dětí, kdy právě skrze vzájemnou náklonnost, úctu a ohleduplnost, se daří si společně hojit utrpěná poranění, tak nádherné a povzbuzující dílo o smyslu snažení i třeba jen osamoceného jedince, bez ohledu na nesnáze, na protivenství, zlo, zničující proud šířící se zkázy a rozvratu, týrání, mrzačení, usmrcování, pro peníze, jed napadající a ochromující ve stále rychleji nabývajícím rozsahu společnost, kde násilí, neúcta k životu a lhostejnost k utrpění, jsou právě těmi tíživými příznaky závažnosti stavu. (www.intiwarayassi.org)

269. Další z mnoha a mnoha příkladů hrubě narušené rovnováhy ve světě, tisíce lidí v sílícím proudu vyháněných každoročně ze svých domovů tíživou existenční situací, silné odhodlání uniknout, vysvobodit se, utéci, se mění, ale velmi často v pád do naprostého područí, mnohdy končící smrtí, ve všech souvislostech jen obtížně představitelné osobní tragédie lidí, kteří již nemohou volit jinak, jen celé své bytí vsadit na jednu příležitost, tak riskantní, že ji lze naším náhledem považovat za naprostý hazard, ale tak mocné už jsou vnější podněty a tlaky na jednotlivce a skupiny, že jejich vnitřní popud k takovým rozhodnutím už nic nedokáže odvrátit, cesta do naprosté nejistoty, s výsledkem jen zřídka šťastným, který se však rychle stává magickou, podněcující legendou pro další a další zoufalé, cesta za snem o lepší budoucnosti, který se však pro většinu nikdy nenaplní, jen se stávají dalšími obětmi, kterými se systém převaděčství sytí a posiluje, stávají se lidmi donucenými k čemukoliv, jen aby o den prodloužili svoji stále více ochabující naději na životní zvrat, vždyť koho lze přinutit k naprosto čemukoliv, právě člověka v těžké tísni, zlomeného dlouhodobým strádáním, otřesné svědectví, které však mnohými neotřese, jen mávnou povzneseně rukou, vždyť to jsou ti druzí, ti zpoza zdi.

268. Drobné, ale obsahově velmi významné drama, hutný, pocitově syrový příběh, stále znovu a znovu se v mnoha životech opakující vztahové schéma, kdy hlavní postava bezohledného otce, zatěžujícího svým nezpochybnitelným jednáním celou rodinu, deformuje a ničí svou neustávající, všudypřítomnou neústupností, v bludné, té jediné pro něj správné a tedy i přijatelné představě o spořádaném způsobu života, jeho dům jako nepřehlédnutelný, hrdý symbol toho všeho, té nejzákladnější a tedy i nejdůležitější životní hodnoty, ne láska, city, tolerance, vstřícnost, ochota k porozumění, dům jako ta nejodolnější pevnost, dům ale i jako to nejstřeženější vězení, místo dokonalého řádu, bezpečí a pořádku, tak vypadá princip totality uplatněný v rodinných vztazích, kdy projevená neposlušnost je protestem, jediným, ale i nejpřirozenějším způsobem odporu, následné osobní selhání se pak stává jen dalším, vhodným důkazem posilujícím tyranem prosazované pravdy, ve skutečnosti je však jen jasně zřetelným dokladem výchovného selhání, což je pro takovou rigidní osobu naprosto nepřijatelné a jen se tím už tak kritický stav rodinných vztahů vyhrocuje, až k naprostému vzájemnému odcizení, velmi smutné a mimořádně závažné téma zasahující svým destruktivním efektem nejen generaci potomků, ale i jejich dětí, proto by si zasloužilo pozornost úměrnou své ničivé moci, bravo, určitě doporučuji ke zhlédnutí!!! Skvělý komentář: Fridecka

267. Naprosto skvělé, jen zahrnout potleskem a opakovanými výkřiky nadšeného uznání, bravo, bravo, bravo, už z filmové upoutávky bylo možné vytušit, jak silné, výrazné, nad ostatní tvorbu vyčnívající dílo tento film bude, ano, život je právě taková přisprostlá, obhroublá, umolousaná velká komedie, parodující s úšklebkem a potěšením sebe sama, jen se uvolnit, vzdát se společenské přetvářky, falešné uhlazenosti, toho strojeného řádu, úplně odbrzdit své jednání, proměnit spořádanost v nekončící cirkusový výstup, ukřičený, plný vylomenin a krkolomností, obrazně, odstřihnout se od toho všeho, osvobodit se od okovů ujařmujících naši každodennost, bez pravidel, bez zvyklostí, jen si tak divoce poletovat, strmě vzhůru a ještě strměji zpět dolů, prudké pády, tvrdé dopady, jen z té nejprostší radostné rozpustilosti, žít, být volný, naprosto, být nespoutaný, alespoň na čas, užívat si, být neovladatelný kazisvět, ničit, bořit, rozbíjet, lhát, krást, fetovat, opíjet se, žít a umřít mlád!!! (9/10)

266. "0666 0666 066", příchozí hovor z tohoto telefonního čísla určitě nepřijímejte, pokud nechcete zemřít, tak vskutku ďábelskou podívanou jsem opravdu nečekal, s peklem není radno si cokoliv začínat, pak se člověku velmi snadno situace vymkne, třeba tak jako Sidovi, přál si jen levný telefon, se kterým by mohl bez posměchu existovat mezi svými spolužáky, ale peklo nikdy nespí a jen čeká na právě taková přání, jen, jen aby nám je s velkou chutí co nejrychleji splnilo a vždy s tou svou typickou přidanou hodnotou, prohnaně záludnou, tak abychom si uvědomili, co je v životě to důležitější, že to nejsou věci, majetek, hmotné bohatství, ale právě třeba přátelství, na které je peklo svými kouzly bezmocné a které nás nakonec od moci pekelné pomůže s velkým štěstím osvobodit, jak mimořádně nádherné a také hluboce poučné dílo, s vtipem, s tvořivě hravou lehkostí, zábavné, ale i napínavé, se skvěle vystupňovaným závěrem, opravdu mohu jen doporučit ke zhlédnutí nejen dospívajícím školákům, ale i jejich rodičům, kteří jsou dnes tak často vystavení nátlaku, aby svým dětem plnili více méně rozmarná a rozmařilá přání, bravo!!!