BoredSeal

Juraj Herz chtěl film režírovat, protože se předloha odehrává v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byl internován jako dítě. Přemluvil původně osloveného režiséra Jaromila Jireše, ať se projektu vzdá v jeho prospěch.

Většina scén s Julií Madisonovou (Elle Macpherson) byla při závěrečném sestřihu vystřižena. Především ta, v níž Travička Ivy (Uma Thurman) najde Julii v Gothamské observatoři (dějově to bylo poté, co ukradla klíče k Bat-signálu) a ubodá ji k smrti. Tato scéna působila v rámci filmu, určeného mladým divákům, příliš depresivně. Režisér Joel Schumacher také chtěl postavu Macpherson použít v následujícím, již nenatočeném pokračování.

Scénář Markéty Zinnerové odmítlo před Jurajem Herzem šest režisérů. Herz si ho vybral pro apolitický námět a přepsal ho podle svojí vize. Scénáristka ale s výsledkem nesouhlasila a nějakou dobu se s Herzem neúspěšně soudila.

Režisér Jiří Menzel dostal po dokončení filmu zákaz činnosti až do roku 1974, kdy směl zrežírovat budovatelské drama Kdo hledá zlaté dno.

Ještě než bylo definitivně rozhodnuto o zákazu filmu, museli tvůrci vystřihnout scénu se senilním ministrem Zdeňkem Nejedlým (Vladimír Šmeral). Po revoluci v roce 1989 Jiří Menzel vystřiženou scénu našel a dosadil jí zpátky do filmu, takže v premiéře byl film uvedený bez jakéhokoli cenzurního zásahu.

Během natáčení došlo k sovětské okupaci Československa a seriál se proti ní ostře ohradil. Zde také poprvé zazněla slavná píseň roku 1968 Modlitba pro Martu. Kvůli protiokupačnímu charakteru seriálu měl Dietl později problémy s nastupujícím normalizačním režimem, a musel z pražské televize odejít do Ostravy.

I když si Otčenášek s Daňkem historické téma vybrali schválně kvůli jeho relativní politické nekonfliktnosti, cenzoři přesto nějaké mouchy našli. Poslední, pátý díl se jim zdál málo revoluční a bez dostatečného důrazu na zásluhy Rudé armády. Závěrečné scény na barikádách se proto musely přetočit.

Film je reklama na víno Freixenet. Ke shlédnutí zde.

Pokračování seriálu Místo nahoře (2004). Název se změnil, protože pokračování produkovala Nova místo České televize.

Stephen King nebyl s adaptací své knihy spokojen a údajně film označil za nejhůře zfilmovanou adaptaci svého díla. Později se osobně podílel na televizní adaptaci Osvícení (1997), kterou upřednostňuje.

Postavu pana Nováka (Otto Šimánek) dabuje František Husák.

Karásek (Otto Šimánek) říká na začátku Barboře (Žaneta Fuchsová): "Jsou jiný krásný věci života, to ti měli na konzervatoři vysvětlit." To je úmyslný vtip tvůrců, protože dětskou superhvězdu Fuchsovou na konzervatoř ve skutečnosti nepřijali a k žádným dalším rolím se kromě tohoto filmu už nedostala.

Poslední společný film dlouholetého tvůrčího týmu režiséra Jindřicha Poláka a scénáristy Oty Hofmana. Ota Hofman zemřel necelý rok po premiéře.

Postavu Arnoštka (Šimon Caban) předaboval Martin Zbrožek.

Jedná se o druhou část celovečerního sestřihu čtyřdílného TV seriálu z původně čtyřhodinové stopáže, za oběť padla druhá polovina druhého dílu a první polovina třetího (prázdniny u dědečka).

Terezu (Malgorzata Kozuchowska) nadabovala Sabina Laurinová.

Film se točil v opuštěné nemocnici pro veterány poblíž Los Angeles.

Jako upoutávku na filmový festival Fresh Film Fest 2005 natočil režisér Jakub Kohák "Vrchní prchni po 25 letech" - remake scénky, v níž Zdeněk Svěrák vede domnělého dvojníka Dalibora Vrány, takto inženýra Králíka (Josef Abrhám) ukázat jeho ženě Heleně (Libuše Šafránková). Upoutávku se všemi zúčastněnými lze zhlédnout zde.

Ve filmu se po dlouhé herecké odmlce objevil v roli právníka u soudu Ladislav Jakim, herecká hvězda z éry české nové vlny. Herectví opustil právě kvůli této profesi. Na plátno se vrátil po 16 letech.

Velitele (Olega Tabakova) nadaboval Petr Kostka, jeho invalidní ženu Věra Galatíková.