bratr.Milan

Drama jako vod Šejkspýra z nenormálního normalizačního Československa. Mladí tvůrci, kteří žili v ubíjející tíživé šedé době, se brání absurdní komedií a parodií na socialistické fungování podniků a socialistickou kinematografii. Protagonistu nakonec semele moloch normalizačního Československa a zlomený se přidá ke všem ostatním a zpívá hypnotizující mantru: „Má to cenu! Má to cenu!“

Je to zvláštní film. Asi by se něco takového v reálném životě nestalo, myslím ty okolnosti návratu Oliviera... Teď jsem si přečetl jeden ze zdejších obsahů a je tam napsáno, že je to podle skutečné události. Aha! Realita někdy překračuje naši fantazii. Všichni jsou tu více či méně vyšinutí, i ti, o kterých si myslíte, že nejsou. Celý film má zvláštní nepopsatelnou atmosféru, o které nevím, jestli se mi líbila, nebo mi byla nepříjemná. Něco přesně mezi.

Vyvolalo to ve mně hluboko zasunuté dávno zapomenuté vzpomínky. U těchto experimentálních filmů velmi záleží, jestli souzní, nebo nesouzní z vaší duší, jestli už jste někdy viděli pohledy, které Clipson ukazuje. Pokud je posuzujete logickou stránkou mozku, nedávají moc smysl. Můžu si o nich myslet co chci. Prenatální hudba doprovázená vzpomínkami z dětství a dospívání, někde uprostřed civilizace.