Rekviem

Mrazivý psychologický příběh o náboženské atmosféře v malé německé vesnici v 70.letech, která měla hlavní vliv na zbytečnou smrt mladé nadanné studentky Michaely.Hlavní hrdinka předvádí úžasný výkon, zaujal mě také soundtrack. Na DVD ještě doporučuju bonus o exorcismu, kde se uvádí, že ještě dnes se každoročně nechává ve Vatikánu kolem stovky knězů vyučit na profesionálního exorcistu...smutná pravda. (27.10.2006)

Alternativní způsob "léčení" psychických problémů pomocí nástrojů v rukou Božích aneb katolická církev a její pokřivený pohled na realitu. Neuvěřitelné, že se ještě v 70. letech 20. století a v civilizované zemi mohla nějaká nemoc identifikovat jako posedlost ďáblem. O důvod víc radovat se, že žiji v dnešní době, ale hlavně v ateistické zemi. (22.10.2010)

VAROVÁNÍ PRO VĚŘÍCÍ - TOHLE NEČTĚTE! A jestli budete, já vás varovala, tak mi neskuhrejte v poště... Jestli je známkou posedlosti ďáblem odpor k řečičkám a manýrám vhodným leda pro prosťáčky v dobách středověku a hlouběji v minulosti, pak jsem holt posedlá. Oproti hrdince "Rekviem", tuctové studentce Michaele (co vypadá jako Jeff Bridges), mám nesporné výhody: chybí mi potřeba dotýkat se kříže, růženec jsem snad v životě neviděla a spíše mě uslyšíte vysvětlovat teorii relativity, než se upřímně modlit - a to koza petrželi rozumí podstatně lépe než já fyzice. No dobrá, přiznávám, jednou jsem se skutečně modlila a bylo to prd platné, takže jestli ten fousatý děda na obláčku existuje, budu na něj mít pár fakt nepříjemných otázek - ať si sundá brejle a pořídí suspenzor, než k němu dojdu! Michaeliny zuřivé záchvaty naprosto chápu, 2x v životě jsem musela do kostela. Byla tam zima jak v mrazáku na patologii a nuda ještě větší - vida, to jsem se vlastně modlila podruhé a potřetí, aby už to sakra skončilo. U synovcova biřmování mě akorát zajímalo, zda děckám farář dává Fidorky nebo jsou hostie chuťově mnohem podřadnější oplatky. "Rekviem" jako psychologické drama o psychicky nemocné slečně a jejím střetu s vírou nebylo špatné, ale přece jen jsem čekala trochu drsnější přitlačení na pilu, hlubší a pečlivější náhled do Michaeliných amoků, detailněji přiblížené vymítání. Osobně mi více sedělo horrorovější ladění staršího amerického sourozence "Exorcism of Emily Rose". Na německý film to nicméně docela ušlo, netrpěla jsem, neusínala, děvčica v hlavní roli byla přesvědčivá a líbila se mi taky ta středověce působící městečka a vesnice, dávám proto slušných 68%. Nebýt té jediné strohé věty na konci (možná měla být překvapivým úderem, ale když člověk ví, jak to dopadne....), hrábla bych možná i po čtvrté hvězdičce. (22.10.2010)

Pokud očekáváte horor, tak na něj rovnou zapomeňte. Tohle je čistá psychologie. Od počátku bylo na filmu vidět, že celý ten zmedializovaný příběh Anneliese Michelové tvůrci pojali naprosto racionálně a se zdravým úsudkem. Film tak není efektivní a určitě nešokuje tak, jako to dělají americké verze. Spíše zabředne hodně hluboko do psychologie samotné postavy Michaely, kterou tu Sandra Hüller hraje hodně slušně a do samotné rodiny. Na konci filmu to na mě pak působilo tak, že jsem se vlastně vůbec nedivil, proč tento případ dopadl tak, jak dopadl. Pokud bych měl hodnotit zdali věřit více té duchovní a zkomercializované pravdě nebo se zaměřit na ten psychologický aspekt, tak určitě zvolím psychologický a okamžitě zatluču tehdejší německé církvi další hřebík do mahagonové rakve. Další důkaz toho, že ortodoxní křesťanství dokáže ze života udělat stejné peklo, jako ortodoxní islám. (09.01.2018)

S nemeckou kinematografiou som na tom ako Tom a Jerry, ale ani táto nepretržitá priepasť mi nezabránila skúsnuť pozoruhodnú drámu z prostredia fanatického rodinkárčenia, ktoré so skutočným kresťanstvom nemá spoločné ani ň. Príbeh nešťastného dievčaťa ma zasiahol a je typickou ukážkou rozbitých rodinných vzťahov, ktorý je presne vyburcovaný a skutočný. Príjemná filmová terapia. (24.09.2009)