Hellraiser

"Skládá kostku, ropucha? Vraž jí hřebík do ucha!" Copak Leviathan... Existuje ještě jedna konfigurace kostky, ze všech nejhorší, přinášející divákům mučivou trýzeň a pekelnou nálož nesnesitelné bolesti! Její název zní Nastycasting. Bože můj, Pinheade, ty to vidíš! Tu opuchlou ropuchu s nepřítomným feťáckým pohledem. O tu se mám jako bát? Seriously? Proti ní byli všichni cenobiti krásní a sympaťáci a cenobitka kočka k zulíbání. Zřejmě tvůrčí záměr Davida Brucknera, jak divákovi působit pekelná muka, stáhnout ho ze sedačky do syčících plamenů a nechat mu rozežírat orgány i mysl pochybnostmi, zda někde ve vesmíru nebo v pekle vůbec existuje nějaká hranice lidské obludnosti. Kolik hvězd si do hlavy zarazím? Tři. Coby hřebíkový gender přírůstek do Pinheadovy sbírky bych to úplně nezatracoval, i když moje žena, která na Hellraiserech všeho druhu vyrůstala, u toho trpěla jako zvíře. Přitom se na utrpení těšila, bohužel jiného druhu. Je fakt, že ten castingový vtip století s ropuchou zkazil celý film i mně. (02.03.2023)

Inu časy se mění a i do horrorového žánru už začíná pronikat duch osvícenství a pokroku, Livjáthanovi díky. Mezi cenobity tvrdě pronikla feminizace, v posteli se spolu muchlají a pusinkují dva teplí hošani, a snad proto, aby stále nedocházelo k diskriminaci ošklivek, je hlavní role obsazena dívčinou tak odpudivě nehezkou, že by podle ní mohli nazisté kreslit antisemitské karikatury. Ale nenechte se zmást mými cancy, bavilo mě to a líbilo se mi to. A moc. Po čase zase ryzí plnotučný horror, žádné dětičky s maminkami ve strašidelných domech, žádní infantilní bubáci, žádné šablonovité lekačky, žádný velký happyend. Typicky hellraiserovsky temná a démonická atmosféra, umocněná vhodnou hudební stopou, a díky moderním technologiím též nadprůměrně lepé vizuálno. Lepší, než leckteré předchozí filmy ze série (kterou si sakra musím co nejdřív zopáknout). (13.10.2022)

„LAMENT, LORE, LAUDERANT, LIMAL, LAZARUS, LEVIATHAN. CO OD NÁS ŽÁDÁŠ?…“   Po technický stránce perfektní horor! Příběh je odsejpajécí kravina s fantasy – horororovým námětem, která není extra napínavá (ve stylu lekaček), ale drží si spíš thrillerový tempo s trochou krve (i body gore). Jednou bavilo!   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „The Hellbound Heart“, kterou napsal v roce 1986 Clive Barker, neznám. 2.) Začala nám doma nějak blbnout Rubikova kostka.  3.) Jsem šťastnej, když se ze mě vysypou kolečka. /// Thx za titule „seamus1“.                PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (24.10.2022)

Konečně, po dlouhé době jsem se dočkal remaku, který nejen kopíruje původní materiál, ale snaží se o nějaký vlastní inovativní pohled. A navíc se zde jedná o moje oblíbené filmové/horrorové universum. Bruckner svým filmem vzdává hold původnímu Barkerově dílu, to je zřejmé, ale také si neodpustí do filmu vložit kousek současné „tematiky“. Jasně, téma trans-gender tam je velice dobře patrné a je to celkem důležitý pilíř, který podpírá vizuální stránku filmu. Ale co jinde nefunguje a dokáže zničit dojem z celého filmu (že jo, J.J.A. aneb jak zkurvit všechny nové epizody hvězdných válek), tady to jen dodává na zvrácenosti. Ano, zvrácenosti, takže všechny transky, nebinárové a podobná havěť může jít z fleku dělat kompars do podobně laděných filmů, které nám ukazují různé předobrazy pekla, protože tady najdou svoje uplatnění.  Jak zde již mnozí uvádí, taky bych snesl více gore, ale na druhou stránku, nebyly tam žádné účelové a trapné scény, naopak, ten minimalistický vizuál, který se tady soustředil více na mytologii a symboliku filmu, mě mile překvapil. Ten nový pohled na temný svět cenobitů se mi líbí a teď napíšu možná něco nečekaného, ale rád bych viděl pokračování tohoto filmu, které by onen svět ještě více odhalilo. Harry Potter má svoje Bradavice, tak i Pinhead by mohl dostat svoje vlastní kouzelné místo. Myslím si, že je tady šance ke vzkříšení této série, která by mohla začít tam, kde historicky první film skončil. Jen to zas nesmí někdo posrat tím, že nepochopí smysl a původní myšlenku. (14.01.2023)

Návrat ďalšej hororovej, kultovej postavy, dopadol ako jesenné počasie na Slovensku. Občas slnko, občas oblačno či polooblačno, miestami dážď. Samozrejme, nesmie chýbať priestor pre liberálnu mládež, kde sa v úvode musia dvaja cicinami šermovať, aby to malo “zmysel”, nuž ale toto už nijak nezmeníme, aj tak nás je na svete priveľa, nejak sa ten nárast populácie musí zastaviť. Priestor pre homofóbne útoky už “ne-ex-zis-tu-je”, pokiaľ teda nestojíte o nálepku fašistu od najväčších fašistov: “Mladí proti fašizmu” či grcanice hodného “Refresheru”, ktorému velí najväčšia homokláda z kategórie vyzretých “dospelých”. Boh nás ochraňuj pred touto zgerbou, lebo to už radšej toho Hellraisera za chrbtom s ihlami v rukách so snahou o penetráciu. Škoda že to nebolo viac krvavé. Chcelo to viac vnútorností po zemi, či krvi na plafone, lebo toto by bolo málo aj pre Dahmera. Priemer, ak nie slabší, keďže sa všetko vsadilo na príbeh a nejakú tú akože atmosféru .. (09.10.2022)