Sirotčinec

Tyhle španělský filmy maj takovou zvláštní mysteriózní atmosféru, která se mi fakt strašně líbí, krom toho Del torův rukopis je na tom taky hodně znát. Možná to neni úplně horor, kterej by nějakej děsil, ale že je celkem mrazivej to už říct můžu a hlavně má skvělej příběh s parádním nečekaným zakončením a pointou (09.03.2008)

Je pouze otázkou času kdy Juan Antonio Bayona nebude potřebovat ke zviditelnění svého filmu jméno producenta Guillerma del Tora. Takový talent prostě nemůže zapadnout. Místy sice ještě staví formu nad obsah, ale to ani v nejmenším neznamená, že by ho nějak opomínal či snad dokonce zanedbával. Atmosféra je perfektní. Ne přímo strašidelná, ale taková ta příjemně mrazivá (což neznamená, že mi párkrát řádně nezatrnulo). Velký podíl na ní má dokonalá hudba Fernanda Velázqueze a úžasná ruchová stránka filmu. Španělsko se na tento typ horrorů snad specializuje. Vyloženě geniální je pasáž s moderním médiem - ač je pro film nepodstatná. Co potěší je závěr. Ani ne tak (ne)pointa jako spíše jeho krása. Kdyby si byl Bayona více ohlídal tempo v některých pasážích (čtěte zkrátil to o deset minut), tak se dalo uvažovat i o vyšším hodnocení. Pomyslné absolutorium si tak odnáší aspoň Belén Rueda za hlavní roli. (21.03.2008)

Sirotčinec není klasický horor, ale spíše film o hledání matky s výbornou atmosférou a několika mrazivými momenty, které bohužel nestačí k otitulkování filmu jako hororu. Kdo čeká krev nebo hromadu strachu měl by raději jít na jiný film, protože toho se určitě nedočká. Vedle dobré hudby a ne zrovna nejoriginálnějšího příběhu se režisér a hlavní postava snaží udržet diváka v obavách a očekávání, což se daří tak na půl. Škoda propracovanějších momentů, které by se hodili do opravdového hororu a málo originality, kterou nezachraňuje ani závěr. (09.08.2008)

Po [REC]u další vynikající horor / drama... Pravdou je, že v hororovém rybníčku nemám příliš zkušeností a z posledních let už vůbec ne, ale tyto 2 vyjímečné počiny považuji za to nejkvalitnejší, co jsem v tomhle žánru ZATÍM viděl a nejspíš není náhoda, že oba zmíněné filmy pochází ze španělské kuchyně - určitě si na ní v budoucnu posvítím.. Výborná atmosféra, mrazivé scény a rovněž povedená hudba - za mě 90%. (12.06.2009)

Zápletkou Sirotčinec jednoznačně vychází z obdobných španělských hororů poslední doby jako Frágiles nebo Los Otros (nechci používat příšerný distribuční název prvního z nich). O horor tu nejde prvoplánově, velmi dobře budované napětí zde spíš slouží pro vyjádření duševního stavu postav. A pointa je opravdu slušná a závěr i docela dojemný. Přesto na tři scény by mohl být hrdý každý tvůrce, který to s horory myslí vážně. Scény, u kterých víte, co v nich bude, ale přesto cítíte to správné napětí a třeba se i budete bát. V kině při scéně po autonehodě nadskočilo takřka veškeré obecenstvo a já si vyloženě vychutnával chvíle, kdy jsem si říkal, teď by se mi líbilo, kdyby se stalo to a to a ono se to opravdu stalo... :)) (16.08.2008)