Brestská pevnost

Schematicke postavy (superkladni Rusi vs. ultrasvine Nemci), predvidatelne mikrozapletky (nielenze viete kto zgegne, ale ani nie je problem odhadnut kedy a ako) a natolko pateticka atmosfera, ze to vobec nefunguje (ale nastastie mieru, kedy by to bolo trapne, neprekrocili). Na druhej strane velkym plusom je prekrasna kamera s nadhernymi dlhymi najazdami a spickova technicka stránka. Bohuzial ani samotne boje film od nudy nezachrania, lebo minimalne od polovice filmu to zacina posobit strasne monotonne a vy sa len modlite, aby nastal koniec. 4/10. (19.02.2012)

O ruské kinematografii valné mínění nemám, nicméně Brestská pevnost se u mě vyhoupla v žebříčku válečných filmů slušně vysoko, což bych před projekcí v životě nečekal. Drsný příběh obléhaných vojáků, kteří zůstali zavřeni uvnitř pevnosti a raději než by se vzdali, položili životy za vlast. Překvapivá paráda. 90% (17.08.2017)

Tak něco takového jsem od ruských soudruhů nečekal. Poslední dobou se totiž snaží navázat na úspěšné válečné filmy z dob ještě Sovětského svazu a tak natáčí všelijaké pokusy. A ve většině (zdůrazňuji, ne všechny) případů je to průser. Ale snímkem Brestská pevnost dokázali, že v tomto případě jim to vyšlo nadmíru dobře. Začíná invaze do SSSR a v Brestu na hranicích s Německem se ruští vojáci brání v místní pevnosti. Jsou už dávno v týlu, ale nepřestávají bojovat a doufají, že příjde pomoc. Ta ale nepříjde, protože Němci už jsou desítky kilometrů za nimi. Po technické stránce úžasné, skvěle natočené bojové scény, výbuchy a skvělá kamera. Jako z amerických velkofilmů. A dokonce jsem se za ty dvě hodiny vůbec nenudil, což je u takovýchto ruských filmů na denním pořádku. I když ke konci tempo trošku upadlo, jako celek je to veliké překvapení a jeden z nejlepších novodobých ruských válečných filmů. (28.12.2010)

No, bouchá to tam pěkně, všechna čest pyrotechnikům... Ale kde že se vytratila ona pověstná ruská zemitost a naturalismus? Autoři Brestské pevnosti se nám skrze Akimovův voiceover snaží namluvit, že ukázali válku děsivou a krutou, ale divákovi těžko ujde, že ji ve skutečnosti zachytili hollywoodsky efektní a estetizovanou. Výbuchy a bortící se budovy lahodí oku, zabití tiše padají k zemi bez agonického úpění a dokonce i raněným hrdinům ty krvácející rány spíše dodávají drsný, rambovský vzhled, než že by evokovaly bolest a utrpení. Tohle mi nakonec vadilo více než skutečnost, že filmu chybí koncepce a vypadá jako skládanka z několika jiných (lepších) snímků, či scény, v nichž rudí bojovníci holýma rukama kosí po zuby ozbrojená vojska hákového kříže. (13.02.2012)

Nemám tolik zkušeností s ruskou/sovětskou válečnou tvorbou (ke srovnání se mi nabízí nejvíc Jdi a dívej se), ale Брестская крепость patří v daném žánru mezi to nejlepší, co jsem kdy viděl. S výše uvedeným filmem má společného dětského hrdinu, nebojácné sovětské vojáky a také realičnost (až na pár výjimek), naturalismus. Bretská pevnost není natočena tak syrově jako Иди и смотри, ale to je v tomto případě spíš výhoda, protože v mnohých scénách může svojí výtečnou výpravou a technickým zázemím směle konkurovat hollywoodským příbuzným. Nezdravě poklidný začátek se mi s odstupem času přecejenom zalíbil, natahovaný konec mě už pak docela zklamal (odkaz na Ryana?!). Vše mezi tím je napínavé válečné drama, které ocení snad každý fanoušek žánru a filmů z II. světové války, takže se tentokrát plácnu přes kapsu a dám možná ne úplně objektivních, ale z mého úhlu pohledu zcela zasloužených 5*. (13.05.2011)