Král z ostrova Bastøy

„Takže ty si myslíš, že jsi silný, že? Uvidíme!“ A Erling ukázal, jak moc silný ve skutečnosti je…Film mi velmi připomínal o 2 roky staršího severského příbuzného z Finska, a to Domov šedých motýlů. Tu a tam mi dokonce přišlo, že jsem už některé scény v podobném provedení viděl. Ale Král jde mnohem víc na dřeň. Skličující situace mnoha mladistvých delikventů mi přišla ještě víc bezvýchodná. Jasně rozdělené úkoly, šedá rutina, tvrdá práce, čísla místo jmen a žádné odmlouvání. Porušení disciplíny a pravidel? Přichází kolečko v podobě nekompromisních trestů, snížení přídělů a přidělení horší práce. Postupně se tak prohlubuje divákův vztek vůči řediteli a jeho podřízeným ruku v ruce s navazováním sympatií k hlavním chovancům. To se ukáže v celé své kráse při velmi působivé pasáži povstání, kdy divák fandí vzbouřencům naplno a dočká se solidní porce napětí. Následné rozčarování a deprese (jakkoliv předem očekáváné) jsou pro publikum velmi trýznivé. Konec potom má svůj emocionální dopad…za mě silné 4*, kvalitní podívaná. (29.01.2023)

"Jednou jsem viděl velrybu, jak plavala se třemi harpunami v sobě." .. Stejný žánr jako Zlo mezi námi nebo Domov šedých motýlů. Norský ostrov jakožto polepšovna pro nepolepšitelné, kde panuje tvrdá ruka a kde se schovává i jiné (ne)lidské zlo. Parta kluků odsouzená držet při sobě navzdory osudu. Pochmurná a bezvýchodná severská atmosféra bez výhledu na lepší zítřky (19.03.2018)

Pracovalo se tu s velmi úspornými vyjadřovacími prostředky, žádná drobnokresba postav, žádná exprese, přesto dávalo chování všech postav jasný smysl a bylo srozumitelné. To pro mě byla fáze 2- když jsem se utvrdil, že všemu správně rozumím, a že chápu, proč se tady děje to, co se tady děje. Fáze 3 přišla v samotném závěru a byl to okamžik, kdy si mě ten film podmanil. Uvažoval jsem i o plném počtu hvězd, ten jeho půvab je opravdu nenápadný a přicházel pozvolna a postupně. Pro mě to grande finale nastalo, ale bohužel moc pozdě, převažovaly pocity, které na nejvyšší hodnocení nepostačovaly. Nic to nemění na tom, že je to silné a krásné. (07.07.2019)

Poslední dobou si všímám jevu, že nový neamerický filmy jsou hodnoceny až podezřele pozitivně. Těžko říct, jestli je v tom eurocentrická zamindrákovanost (taky to tady v EU umíme), anebo pseudointelektuální snobismus (když dám 5* užvaněnýmu blábolu, budou si mě všichni vážit), ale ty filmy mi většinou přijdou jako neskutečně přeceňovaná sračka. Ani tenhle film se mi moc nelíbil. Příběh je skutečně prostý - spoiler - zarputilej tlusťoch přijede na ostrov do pasťáku, kde se všichni chovanci chovaj jak kreténi, a pak se diví, když dostanou od vychovatelů občas do držky. Hajzlíci to berou jako křivdu a chovaj se jako ještě větší kreténi. Tlusťoch pořád žvaní o tom, že by chtěl utéct, ukradne za tím účelem pilu, ale nikdy se k žádný větší akci nevzchopí. O to nasraněji se pak dál ksichtí. V závěru filmu v harantech bouchnou saze, podpálí chajdu, zlynčujou celkem normálního vychovatele (je třeba si uvědomit, že před 100 lety se skutečně nikdo s nikým nemazlil a tenhle týpek na mě jako tyran zrovna moc nepůsobil), nechaj se pochytat armádou a tlusťoch spadne pod led dřív, než stačí personálu pasťáku dostatečně dát najevo svou morální převahu. The End. Nic mě na tom příliš nezaujalo a hlavně jsem se celou dobu dost nudil, takže za mě slabý 2* (18.04.2012)

Včera večer jsem se podíval na tento snímek natočený podle skutečných událostí a musím říct, že jsem začal cítit zničehonic takové to nepříjemné mrazení, které určitě nebylo zapříčiněno z mých nočních návštěv ledničky, kam si chodím na tajňáka pro svou denní dávku zmrzliny. Po zhlédnutí tohoto snímku jsem šel spát a ono to nešlo. Většinou, když usínám tak trpím nočními polucemi jako většina zdravých jedinců mého věku, ale tentokrát jsem měl problém s nočními policemi z důvodu narážení do nich při přecházení od stěny ke stěně v černočerné tmě a přitom jsem si říkal: Co to je za svět ve kterém žijem? Tento snímek silně připomíná romány Charlese Dickense o dětských hrdinech, kteří jsou zneužíváni k těžké práci v neúnosných podmínkách a to vše v nápravném zařízení, které má napravovat a néé zdevastovat a zničit psychiku budoucích členů lidského pokolení. Tak to se zde děje a to vše pod patronací církve. Nechápu, že se ty největší bastardi lidského rodu vždy schovávají za rouškou rádoby šlechetných institucích. Příběh začíná na norském ostrově Bastoy, kterému se přezdívá Ďábelský ostrov a vidíme v něm přijíždět dva nové mladistvé delikventy, kteří si zde mají odpykávat trest. V průběhu děje vidíme, jak zde funguje vězeňský systém pod diktaturou ředitele, kterého skvěle zahrál Stellan Skarsgård. Dál už nebudu psát o ději tohoto filmu, protože to se musí vidět, ale napíšu už jen to že se děj v tomto filmu odehrává v zimě, přičemž konečné události podle kterých byl tento snímek natočen se odehrávali v květnu. Ještě doplním, že zde vidíte mnoho podobných paralel z jiných klenotů světové kinematografie. Nejprve vám to může připomínat Motýlka, poté zde můžete vidět podobnost s Přeletem nad kukaččím hnízdem a konečná fáze vám silně připomene Pána much a srdcervoucí Titanic. V dnešní době slouží tento objekt jako mužská věznice a svou mírumilovností a respektem k vězňům si vysloužila punc jedné z nejlepších věznic na světě. Za nevšední zážitek a poučný materiál dávám tomuto filmu zasloužených 80%. (21.08.2021)