Zkažená mládež

Bylo to celé nějaké černobílé a přihlouplé s prominutím. Pořád jsem se musel ptát: proč, proč a na konci PROČ? Když to jde mnohem snáz. Stačilo by si na jednoho, dva třídní prominenty počíhat k večeru až půjdou z party a železnou tyčí jim v kukle rozlámat pár kostí. A ne kvůli tomu střílet do děcek že jo.. Zasraný emáčci (23.07.2008)

"Mám jít dovnitř nebo ven?" - "Ven." - "Díky." Nejlepší film o šikaně a šílených střelcích. Perfektní scénář (byť nerealisticky rvoucí události do jednoho jediného týdne), výborní herci. Fascinovala mě neschopnost učitelů rozeznat klasické příznaky šikany a bojovat s ní. Jako v momentě, kdy mi žák přijde do třídy bez bot a není schopen vysvětlit, proč je nemá, je vymalováno. A vyšetřovat to před celou třídou může jen totální blb. Jenže když většina učitelů přichází do třídy jen zasněně odpřednášet nebo znuděně oddrmolit to svoje... Při závěrečném masakru jsem se přistihl, že se bojím, aby hrdinům nikdo z těch hajzlů neutekl. (01.09.2009)

Souhlasím se vším vyřčeným v okolních pětihvězdičkových hodnoceních a podotknu, že Třídu se v každém případě vyplatí vidět bez ohledu na to, zda se vám ve výsledku bude líbit či ne. Mám s ní však jeden velký problém. Je totiž na motivy skutečných událostí. Ne, že bych tomu nevěřil, ale máte to jako kdyby na Manhattonu na dvou místech tráva prorostla skrze beton; a byl dle toho natočen film "jak se New York změnil v neprostupnou džungli". Což nutně neznamená, že to musí být špatný snímek. U jiného typu filmu by mi taková věc nevadila, ale zrovna u Třídy s jejím sdělením, aktuálností a výpovědní hodnotou ano. Je to takové nelacině laciné naléhání na diváka. Přitom by to fungovalo stejně, ne-li více, i s "komorněji" podanou šikanou a bez spiknutí celé třídy, potažmo školy (při lynčování na chodbě, že by nikdo nezasáhl, byť jen přivoláním učitele?). Ovšem pochybuji, že by tohle vadilo ještě někomu, takže můj verdikt neberte zase až tak v potaz. (05.02.2008)

Několik nesouvislých komentářů bezprostředně po shlédnutí: Emočně silný byť filmově průměrný estonský film o intenzívní temné a bolestivé školní šikaně, která se nedá snést... Zažili jsme to skoro všichni, v různých třídách, v různých dobách a kulturách, tady to máme ve své nejhnusnější podobě přímo na plátně... Už ty prostřihy - jak si nejprve ubližujou malí školáci - a pak tihle velcí... Kanaďan Leonard Cohen krásně ve zkratce vystihuje šikanu v písničce A thousand kisses deep: "The ponies run, the girls are young, the odds are there to beat"... A americký spisovatel Kurt Vonnegut by zase o konci tohoto filmu určitě řekl své: "So it goes" (viz Jatka č. 5)... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=Wo_LYkn88o8 (27.05.2012)

Dávám pět, protože mě to totálně smazalo a snímek budu mít v hlavě hodně dlouho. Přišlo mě však až příliš filmové chování okolí - otce, matky, učitelů, všeh spolužáků, jasně tam všude je třeba zaměřit v těchto případech svou pozornost a filmaři na to zjevně chtěli poukázat, ale nemuseli to až tak hrotit, divák není otec Josefa ani jedna z učitelek, aby mu nedocházeli věci. No toho kluka mě bylo líto a po události na pláži mě bylo jasný jak to skončí i když jen zhruba. Natočený je to skvěle, člověk má fakt pocit, že sleduje obrazový real. (01.08.2016)