Obchoďák

Konečně postavy, které se nechovají jako dementi, ani nepřehrávají, ani nemusejí křečovitě dohánět ad absurdum každou situaci. I ty vztahy jsou uvěřitelné. Je znát, že scénář psala ženská (nic proti Lucii Konášové), ženské postavy jsou prokreslenější. Ty mužské jsou takové nedomrlé, spíše záporné, žádná sláva. Stopáž ale mohla a měla být kratší - mnohé situace jsou zbytečně protahované a být každý díl kratší, je i údernější. Nechybí vtip, postavy jsou skutečně uvěřitelné, dobrý seriál. (08.09.2012)

Příště bych prosil rodinný seriál z prostředí pošty - něco dramatického o celé dynastii pošťáků, vše s podkresem kouzelné hudby Karla Svobody. Dále bych prosil mysteriózní seriál z prostředí záchytné stanice, nějaký sitkom ze života hovnocucářů, krátké skeče z kafilérie, několik televizních inscenací na téma pracák (třikrát s Miroslavem Donutilem by stačilo), nějaké etudy z prostředí malé večerky (drama mezi starou cikánkou a prodavačkou z večerky s full kontaktem tří bezďáků si prostě o to říká), a konečně telenovelu z prostředí jedné nejmenované arcidiecéze. Vidím to v barvách: Naďa přijela z křesťanského tábora a setkává se s Milošem, čtyřicátníkem, který žije se svou matkou v jednom z žižkovských činžáků. Miloš byl dříve trestán za frotérství. O Naďu projeví zájem také místní farář Hakunďěk, který přitom chodí s Josífkem, farním kuchařem v invalidním důchodu. Rozehraje se milostný čtyřúhelník pod taktovkou zkušených tvůrců, kteří mají na svědomí takové sqosty jako jsou seriály Periférie, Čekárna, Nádraží a další. (31.10.2012)

Křišťálově čirá d*mence naprosto neprůstřelná a očividná. D*bilní dialogy, k**ténský scénář, trapná a děsná úvodní znělka, nereálné a teatrální "životní" situace. Z televizní obrazovky na mě teče hnis a sr*čky. Jinak než vulgárně to prostě nepopíšu, protože ta slušná slova jsou na tohle prostě až moc dobrá. (10.09.2012)

Pro mnohé geniální kalkul s obchodním centrem mě opravdu neoslovil. Jen kvůli tomu, že tam polovina z vás pracuje a zbytek tam tráví svůj volný čas, to přece nebude televizní hit. Prakticky při každé scéně se chytám za hlavu a je jedno, jestli jde o mého oblíbence nebo zoufalce, který to dělá jen kvůli hypotéce. Ředitelka poskakuje po dětském hřišti, aby bylo jasně vidět, jakou sílu má láska. Fotbalista musí strčit své píchačce dva Masaryky, abychom i my vidláci pochopili, jakou ligu hrají v Praze i ti nejtragičtější majitelé kaváren. No a k právníkovi z 30. let, který sedí mezi eskalátory a hajzly ani nemá smysl něco dodávat. Pokud opravdu existují tak tupý a jednoduchý lidi, tak se ani nemůžu divit, že i nadále vznikají seriály sesmolený na koleni. Speciální aplaus si zaslouží i stopka, kterou seriál dostal už po druhém měsíci. Fakt skvělá práce, lidi! (21.09.2012)

Odpoledne strávené v obchoďáku - typická zábava české rodiny. Courat se po obchodech s hadrama, dát si oběd v McDonaldu a pak zajít do Cinestaru. Málokdo se jde projít do přírody, nebo si sednout na kafe ve městě. Ta společnost klesá do pěkných sraček. A ještě o tom natočí seriál. Konzumní, povrchní, na hovno! (26.09.2012)