Vymítač ďábla

"I think I've lost my faith..." Již knižní předloha vzbudila takovou vlnu pozornosti, že si to Warner Bros nemohli nechat ujít a práva na adaptaci zakoupili takřka ihned. K zrealizování byla krom autora zvolena vycházející režisérská hvězda. William Friedkin. O Exorcistovi se mluvilo a psalo všude, většinou v negativním smyslu. Což je jak známo ta nejlepší reklama. A davy se jen hrnuly, výdělek byl enormní. Avšak pod slupkou vší té kontroverze, zákazů promítání, zatýkání provozovatelů kin za neoprávněné projekce, omdlévajících diváků, rozhořčení mravokárců a zkazků o režisérově terorizování štábu se ve své době tak trochu zapomnělo na film jako takový a jeho přínos (nejen) žánru. Štědrá nominační pozornost Akademie na tom nic nemění. Sice Exorcista z dnešního pohledu zastaral po stránce děsu a šokování, ale stále perfektně funguje na zneklidňující bázi "co by kdyby". Takové to nahlodávání jistoty, že žádné paranormálno v našem světě přeci není. S velmi podobnými "strachy" přímého setkání našeho světa s iracionálnem pracuje i o pět let mladší, neméně fenomenální, Dotyk medusy. Ale asi si to myslím sám... Nejlepší momenty? Krom profláklého závěru mě nejvíce dostala zvukově utlumená snová pasáž. Naopak mě velmi mrzelo naprosté zazdění geniálního hlavního hudebního motivu. Naprosto nechápu proč je ve filmu takřka nevyužit. Exorcista je důkazem toho, že k dobrému horroru stačí "pouhé" tři věci. Režisér s uměním budovat a postupně zhušťovat atmosféru, dobrý scénář a především herci. Škoda, že taková kombinace se v tomto žánru poštěstí jednou za uherský rok. A to ještě v tom lepším případě. Je dobře, že Vymítač došel po filmařské stránce uznání alespoň časem. Film i Friedkin si to rozhodně zaslouží. (09.02.2008)

Horor? V určitém ohledu jistě ale o tom až později. Pro mě osobně především excelentní zamyšlení nad střetem racionálna/iracionálna. Film zachycující naše omezení při konstruování a chápání reality, a tím v konečném důsledku potvrzující krizi modernity a víry/idejí. Opus VYMÍTAČ ĎÁBLA/EXORCISTA prohlubující naše pochyby, jak to vlastně všechno bylo a je, právě proto považuji za jedno z nejlepších existenciálních/psychologických dramat. A teď k tomu hororu? Ano, film je zaobalen v hororovém hávu; ale pro mě osobně to má asi stejný význam jako hovořit o Jarmuschově MRTVÉM MUŽI jenom jako o westernu. Oba dva filmy si berou z daného žánru nezbytné ingredience, ale nekončí u toho. Nenechávají se zvoleným žánrem omezit; zvolený žánr dalece přesahují. Shrnuto a podtrženo: Nemusíte se u tohoto filmu zrovna bát, abyste si přesto na konci filmu řekli: "Páni, to byla jízda." (27.08.2004)

Čekal jsem na možnost vidět tento legendární film velmi dlouho. Každý koho jsem slyšel mluvit o tomto "klenotu" o něm pěl chválu. Každý říkal jak je to nejlepší horor všech dob a mě se konečně povedlo zjistit pravdu(samozřejmě jen mojí subjektivní pravdu). Má pravda je úplně jiná! Film mě naprosto zklamal. Nudil jsem se u něj. Očekával jsem atmosféru, kvůli které si ani nebudu moct dojít na záchod. Čekal jsem hudbu (turbullar bells od Oldfielda) použitu tak, že mi mé nervy a strach vyžene do maxima. Nic z toho se nekonalo. Průměrné herecké výkony, nudná kamera a režie. Nejznámější scéna : pohled na vymítače stojící vedle lampy, je trapná. Žádná, NAPROSTO žádná, zajímavá hudba krom zmíněného Oldfielda. Pro mě obrovské zklamání po, kterém na vrcholu žebříčku hororů stále zůstává The Thing. (20.04.2005)

Klasický a právem legendární horor. V době natočení vyvolal silné rozhořčení mezi kritikou i diváky, díky nechutným a tvrdým scénám. A přátelé, ty scény jsou účinné i dnes. Začátek sice vypadá úplně jinak, než z hororového filmu a horor jako takový nastupuje až zhruba v polovině filmu. Ale ten začátek je takový rozjezd a rozdýchávání na zbytek filmu. William Friedkin ho natočil jako svůj druhý a vlastně svůj poslední velký film. Ellen Burstyn výtečně zahrála vyděšenou matku, démonický Max Von Sydow zkušeného vymítače a Jason Miller excelentně ztvárnil otce Karase, tvrdého muže, který asistuje při vymítání. "Vymítač ďábla" je nezapomenutelný film, stejně tak i finální záběr na venkovní schodiště, záběr legendární a tolik napodobovaný. (19.08.2006)