Díra u Hanušovic

Neuvěřitelně autentický film, na Cestu ven to v tomhle směru třeba nemá, ale film působí neuvěřitelně uvěřitelně. Velmi se líbily scény, kde se dlouho nehýbe kamera, což celému efektu autentičnosti jen nahrává. Postavy a jejich charaktery i činnosti jsou skvěle vypracované a jednoduché, tak aby seděli na vesnického člověka, Nářečí je vtipné samo o sobě, i když oproti Krobotově seriálu Čtvrtá hvězda tu vtipu výrazně ubylo. Celkový dojem filmu mě dělá hrdým na to, co jsou Češi schopni natočit. Doufám, že od Krobota uvidíme další počiny. (22.03.2015)

Po delší době jsem se nechal zlákat programem České televize, který upoutával na „film oceněný Českými lvy“ a „režisérský filmový debut Miroslava Krobota“. Bohužel už po nějaké půlhodině jsem tušil, že tahle zvláštní mozaika osudů divnolidí z vesnického prostředí u mě slavit úspěch nebude a to jsem ještě netušil, že se do konce filmu nedočkám ani příběhu ani nějakého vypointování. Neříkám, že se tam neobjevilo pár povedených skečů (statik, pan Vitásek, pálení kostí), ale celkově to na mě působilo jako vystřižené prostřední dějství z divadelní hry, kterou sepsali štamgasti z řad ochotníků za jedno odpoledne v hospodě u piva. (04.04.2016)

Absence celistvého děje, pomalé tempo a povětšinou zcela statická kamera podtrhují minimalismus a banalitu moravské vesnice a odrážejí v sobě klid a loudavý životní styl jejích obyvatel. Miroslavu Krobotovi se podařilo beze zbytku realizovat jeho jasnou vizi, což dokládá jeho tvůrčí a režisérské schopnosti. Nicméně nejde o vizi zrovna dvakrát zábavnou, neboť úspěšné zachycení atmosféry zapadlých koutů Jesenicka prostřednictvím několika fragmentů z osudů svérázných vesničanů nestačí na celovečerní film. Také nečekejte žádnou komediální řachandu. Jde o realistický pohled do mikrosvěta jedné vesničky a zároveň o autorské vyjádření Miroslava Krobota, který si svým prvním vlastním filmem ostudu rozhodně neudělal. Leč jistou míru zklamání zakrýt nelze. (08.07.2014)

Nejprve klady - dobrá kamera, syrové herecké výkony, určitá meditativní nálada. No a to je tak vše. Ano, takhle si herci pražského divadla představují život na severomoravské vesnici v pohraničí. Jak jsem psal už v článku Z díry u Bedřichovic (http://www.blisty.cz/art/73905.html), jde o hodně zjednodušený a jednostranně orientovaný pohled. Moje zkušenosti jsou spíše opačné - vesnice rozkvétají, snaží se podnikat, otevírají nová sportoviště, pražírny kávy, minipivovary, baráky nově nahazují. A lidi jsou tam stejní jako všude - jedni mrchy, druzí průměr, a jiní se snaží chovat slušně. Ale aby vše byl jen výkvět negativních vlastností a žádná postava pozitivní, to se vidí jen v takovýchto filmech. Prostě jen neředěná depka, vše je špatně, vše je na prd, a div, že na vesnicích lidé nepáchají z té bezmoci hromadné sebevraždy. O tomhle ten film bohužel je, o ničem jiném. Možná je to jen nošení pražských depek pražských inťošů do vesnic, ale doufám, že se tímhle zkresleným a jednostranným úhlem pohledu nedají lidi zmást a budou žít v pohodě své životy. Tenhle film je jen typickou ukázkou toho, jak jedna vrstva společnosti je totálně odříznutá od jiné, a jak falešně o tom svědčí. Jo, a btw - mše mají trochu jiné atributy, než jsou ve filmu ukázány (i když zde je jen vždy úvod nebo závěr mše), např. se hned po pozdravu nesedá, stejně jako se hned po knězově rozloučení takhle divně neprchá. (28.12.2014)

Film je úplně o ničem a nemá v podstatě žádnej děj ani pointu. Celý se to odehrává v nějakym hnusnym špinavym vidlákově, kde se motaj nějaký bizarní lidi, který se tam prakticky celou dobu akorát kopou do prdele a melou u toho strašný kraviny. Navíc je film plnej scén, kdy někdo třeba minutu jen tak sedí a čumí nebo si cpe do rypáku chleba s máslem nebo hází lopatou a podobně. Jenže v tom filmu prostě "něco" je. Nedokážu to nijak racionálně vysvětlit, ale mě tahle podivnost po pár minutách začala celkem bavit a párkrát jsem se u toho i zasmál. Nakonec teda dám neutrální 3 hvězdy. (25.02.2015)