Insomnie

Ten film mě zaujal čistě jen svou formou a vůbec takovou dobře ohlídanou a zpracovanou vizuální stránkou. Kamera, hudba, lokace, pěkný atmosférický scény v mlze a podobně. Ale viděla jsem originál a ten ho co do obsahu v mnohým předčí. Líbilo se mi na něm právě to, že detektiv nebyl klaďák (a to Pacino JE, ten jeho "prohřešek" v podstatě prohřešek ani není) a byl na stejný úrovni s vrahem. Navíc to celkový vyměknutí taky nic moc, hodně lidí už to tady zmiňovalo a já se přidám se stejným názorem - Insomnia remake je uhlazenej film udělanej tak, aby se líbil širšímu spektru lidí. Neříkám, že to je špatně a kdybych ten originál neznala, asi by se mi to líbilo trochu víc a dala bych obligátní 4*. Je ale pravda, že i když zbožňuju Pacina, tak tady mě jeho role vůbec nevzala (nekritizuju herectví, ale charakter postavy), takže bod navíc jde Williamsovi, kterej byl jako záporák trochu lepší. Nehledě na to pomalý tempo a tisíc záběrů na Alův otupělej obličej, no měl si pustit tenhle film a do pěti minut by vytuh. Snad jediný plus proti originálu co se týče příběhu je konec, protože v původní Insomnii nebyl nic moc, zato tady je celkem uspokojivá přestřelka v chatě. Ze všeho, co jsem od Nolana viděla, je Insomnie zatím nejmíň oblíbená, ale i tak nadprůměrná záležitost. (12.05.2011)

Al Pacino i Robin Williams podávají skvělé výkony, hlavně Williams je ve své nepříliš obvyklé záporné roli až nadočekávání výborný, ovšem Al Pacino za nim vůbec nezaostává, ale u něho jsme na to už zvyklí. Děj je napínavý a dokáže vtáhnout diváka a udržet jeho pozornost po celou dobu filmu a když se k tomu přidá ještě skvělá atmosféra, tak neni co řešit (02.03.2005)

Spousta vražd se vyřeší během prvních 48 hodin. To ví i detektiv Dormer a proto neztrácí čas. Vše jde podle plánu, ale jeden výstřel promění jeho NEKONEČNÝ den v ,,noční“ můru. Působivost snímku spočívá v atmosféře, která je vystavěna na těch nejlepších věcech: scénáři, prostředí a hereckých výkonech. Hlavně Al Pacino ,,vystřihl“ part, se kterým jistě budete soucítit. Líbila se mi H.Swank, víc jsem čekal od R.Williamse, jehož záporák mě ,,neděsil“. Celkově mě atmosféra úplně nepohltila. Ta hra mezi Al Pacinem a Wiliamsem mě nepřekvapovala. Samozřejmě, že jsem čekal, jak to dopadne, ale žádné zděšení ve tváři se mi neobjevilo. Bral jsem to jako dobrou kriminálku. (18.05.2006)

Nolanův opatrný vstup do Hollywoodu by bez prvotřídního obsazení byl jen dalším zbytečným americkým remakem kvalitní evropské žánrovky, rovněž pomalu vyprávěné, ale mnohem syrovější a atmosféričtější. V kontextu Nolanovy filmografie překvapí Insomnie zejména poměrně konvenční výstavbou (nejvýraznějším ozvláštněním jsou zavádějící flashbacky, které s ohledem na to, co víme, přiřazujeme někomu jinému, než komu patří) a svou světlostí, která má ovšem tematické opodstatnění (svícení se navíc proměňuje s tím, jak Dormer kvůli nedostatku spánku čím dál víc blbne). Jinak jde po Sledování a Mementu o třetí příběh muže traumatizovaného tím, co se mu přihodilo v minulosti a kterému v pevnějším uchopení situace brání čas. Čas je nepřítelem Willa Dormera v tom smyslu, že mu na Aljašce v daném ročním období nedovoluje usnout. Kromě toho, že vyšetřuje vraždu a snaží se zamaskovat, že sám spáchal zločin, začíná ztrácet nervy a dělat chyby kvůli prohlubující se únavě. Ovšem vzhledem k tomu, že Al Pacino vypadá dost vyždímaně od prvních minut, jeho proměna spočívá hlavně v tom, že stále intenzivněji žvýká a zvětšují se mu kruhy pod očima. Moc prostoru projevit svůj herecký talent nedostal ani Robin Williams, zachovávající po většinu času pokerovou tvář (což mu zřejmě mělo přidat na zlověstnosti, ale moc to nefunguje). Nolanovi zkrátka nezáleží na postavách a jejich věrohodnosti tolik jako na srozumitelnosti vyprávění pro diváka, což ve filmu z velké části založeném na hercích bije do očí víc než ve filmech, jejichž hlavním tahákem je neotřelá kompozice. Pramálo smyslu dává například chování hotelové recepční, která kdovíkdy stačila přilnout k Willovi, který tak má komu povykládat o jednom ze svých minulých hříchů (čímž je jediná vyprávěcí funkce dotyčné splněna). Rušivější jsou také jiné „tradiční“ nedostatky Nolanových filmů – rozsekávání scén do zbytečně velkého množství záběrů (jako kdyby měl autor strach, že pokud bude záběr trvat trochu déle, opadne naše pozornost), přemíra dialogů, které dopodrobna vysvětlují to, co by stačilo naznačit, haprující prostorové vztahy mezi jednotlivými záběry (herec je naráz někde jinde, než by dle předchozího záběru měl být, což částečně souvisí s tím nadužíváním střihu). Oproti svým výpravnějším pozdějším titulům Nolan k dotváření nálady moc nevyužívá lokací, což je vzhledem k žánru a dějišti celkem škoda. Insomnii ovšem nelze upřít důslednou práci s rekvizitami (vražedná zbraň, kulka, budík) a precizně načasované body obratu (zvraty přicházejí nejdříve po dvaceti minutách, ke konci po deseti), díky nimž je film i přes svou ospalost poměrně svižný. Tak jako tak jde o jediný Nolanův film, jehož další (třetí) zhlédnutí mne nijak neláká. 70% Zajímavé komentáře: Marigold, tron, akisha, Vronsky, ScarPoul (31.07.2017)

Neodpustím si pár poznatků vůči srovnání s originální norskou verzí. Pár zásadních scén (s recepční, dívkou v autě) mi zde docela chybělo a těšila jsem se, že v nich Ala uvidím. Al Pacino je fenomenální, o tom netřeba hovořit, ale pro mě postrádal cosi z té "severské" šílenosti a prázdnoty Stellana Skarsgårda. Oba jsou charismatičtí a výborní, přesto mi postava detektiva více imponovala v Skarsgårdově podání. Původní verze je mrazivá, depresivní, velmi autentická a správně psychopatická. Nolanova Insomnie je skvělý thriller s perfektním obsazením, ovšem s chybějící tou správnou, jakoby "snovou" atmosférou, kterou dominoval originál. (18.04.2010)