Režie:
Hannes HolmScénář:
Hannes HolmKamera:
Göran HallbergHudba:
Gaute StoraasHrají:
Rolf Lassgård, Bahar Pars, Filip Berg, Ida Engvoll, Tobias Almborg, Klas Wiljergård, Chatarina Larsson, Börje Lundberg, Stefan Gödicke, Johan Widerberg (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Ove je tvrdohlavý a vznětlivý bručoun, který pohrdá všemi kolem a dává jim to zřetelně najevo. Bývalý předseda družstva vlastníků, kterému nedávno zemřela milovaná žena Sonja, nyní terorizuje sousedství jako samozvaný strážce pořádku. Zvrat v jeho životní rutině nastává s příchodem jeho nových sousedů, mladé pákistánské rodiny, jejíž životní styl se mu zpočátku příčí. Když omylem nabourají autem do Oveho poštovní schránky, spustí tím řetězec nečekaných událostí. (AČFK)
(více)Videa (6)
Recenze (288)
Vdaka velka uzivatelovi emma53, bez nej by som o filme doteraz nevedel /niekedy ma zmysel funkcia pritomni uzivatelia a oplati sa obcas aj popozerat profily uzivatelov/. Inak bych som sa o filme nebol dozvedel. No a nieco k filmu aj : sympaticka severska drama o - naprvy pohlad protivnom starcovi - ktoremu ale zivot zhorkol a ma velke srdce. Dialogy su na urovni, nic sa z nich sice nedozviem, ale posobili normalne, na urovni. Tlachacky o medziludskych emociach sa konali v ramci normy, s tym nemam problem, problem mam so samoucelnym zmykanim ludskych emocii a prazdnymi vatovo planymi plkmi. K tome esteriery na urovni, kulisy tiez a hoci reziser Hannes Holm mi nic nehovori, natocene je to vskutku bravurne : 75 % ()
Ove to nemá v živote ľahké. Otravuje ho susedkin pes, sused si doniesol domov Iránčanku, nikto neakceptuje súkromnú cestu pred barákom a kadekto si drzo vo Švédsku jazdí na Volve. Nechcel by som byť v jeho koži. Ale pochopiteľne film príčiny jeho zatrpknutosti časom osvetlí a priblíži k diváckej empatii. Možno až príliš. Niektorí ľudia s ním majú toľko trpezlivosti, až mi to nebolo sympatické a popravde mi jeho postava nijako zvlášť k srdcu neprirástla. Retrospektívne časti ma bavili viac a oceňujem spôsob prechodu medzi dvoma časovými líniami, prítomnosťou a minulosťou. ()
Starý bručoun, pedant a zahořklý dědek. Ale taky okouzlující společník se smyslem pro humor a až příliš velkým srdcem. Takové klišé, jako je postupné rozkrývání mrzoutského hrdiny v člověka na správném místě, přetavili švédští tvůrci na v okouzlující film. Leitmotivem celého filmu je hlavně to, jak moc Ovemu chybí zesnulá manželka a jak se za ní už těší. Na tom staví i dojemné scény, které jsou chytře dávkovány, aby se nezvrhly za hranu patosu, ale dokázaly diváka chytit za srdce. Proto jsou nejpůsobivější ani ne tak závěrečné minuty jako spíš průběžné Oveho návštěvy hřbitova, kde si se Sonjou povídá, dotýká se náhrobku, klidně si lehne vedle ní, stále se cítí být její součástí. Ove je Švéd ze staré školy: snad každý ho dokáže naštvat a vysloužit si nelichotivé označení idiot. Ale ne všechno je takové, jako se zdá: stejně jako se Ove zarazí nad smíšeným manželstvím Švéda a Íránky, kde mu však nevadí skutečnost jako taková, spíš že do rýže přidávají šafrán (takové novoty!) a že onen soused je zoufale neschopný lempl. Ovšem nikdy nesahejte na konzervativní hodnoty! Ovemu je jedno, jestli jste třeba homosexuál, ale nepochopí, že si kdokoli může chtít pořídit renault. Protože saab. Pochopitelně. Muž jménem Ove je prostý lidský příběh, civilní, nevtíravý, mnohokrát viděný, ale určitě ne omšelý. A představuje špičku evropské kinematografie. ()
Docela povedené komediální drama o nesnesitelném a podivínském staříkovi. Opravdový mrzout, který se snaží spáchat sebevraždu a odejít na věčnost za svojí milovanou, ale vždy se něco přihodí, co mu plán zhatí. Postupně stařík díky novým sousedům procitá ze své ulity a to i díky vtipným milým scénám, které jsou perfektně servírovány a nakonec si toho mrzouta neleze neoblíbit. Herecké výkony jsou perfektní a film umí chytnout za srdce. Některé flashbacky nejsou tolik zábavné a působí to v celku nevyváženě. Na konci je to trošku přehnanější, než by bylo nutné, ale dá se to skousnout......7/10 ()
Povedal by som, že sa jedná o veľmi dobrý švédsky film, s vynikajúcim hercom v hlavnej úlohe - Rolfom Lassgårdom, ktorého postava, zhruba šesťdesiatnika Oveho, mrzutého, nepríjemného dedka, s akousi doživotnou traumou na pleciach, snažiaci sa niekoľkokrát, pokúšať sa o dobrovoľný odchod z tohoto sveta. Tento pánko rezignoval na životný optimizmus, elán, ktorý sa mu z tváre vytratil, ako ranná hmla. Plánuje sa obesiť, v tejto polohe, je niečo medzi svedomím, zhodou okolností, šťastím, a nejakým druhom, ktorý by som pripísal : "in flagranti" , načapaný, ako chce uskutočniť tento skutok, ale z pozície nových susedov, ktorí netušia, čo sa práve deje, tí mu omylom narazia do poštovej schránky, a dá sa povedať, že tým pádom, mu zachránila sympatická, pôvodom z Iránu, teraz švédska občianka, s dvomi deťmi, ďalším na ceste, po boku „kutila” , manžela, rodáka, ale z tejto severskej krajiny, drahocenný život, ktorý si treba vážiť, aj popri udalostiam, ktoré sa mu v minulosti odohrali. Film skvelo funguje najmä vo flashbackoch, s učiteľkou, ktorú si vzal za ženu, a ich spoločné chvíľky pohody, ale aj nepríjemné okamihy, cez ktoré sa nemohol preniesť, a preto je z neho, dnes, veľmi zvláštny človek, ktorý si zasadol na ľudské plemeno, ako také, to viní zo všetkého... , čo sa jemu stalo. Od tohoto okamihu, keď mu Ona Parvaneh, nepriamym spôsobom zachránila kožu, začne sa v ňom miesiť postupná dobrota, ochota, láskavosť, ale pár filmových minút, to ešte potrvá, popri tom, bude vyvíjať veľký záujem o vykonanie vlastnej samovraždy, ktorá sa nie a nie uskutočniť. Je to film dojemný, ktorý extrémne hrá na city diváka, čo mi v tomto prípade, nijako zvlášť nevadí. Vychutnával som si najmä brilantnú retrospektívu, kde vystupovala, už zosnulá, Oveho manželka, Sonja, v podaní sympatickej herečky Idy Engvoll. Z môjho uceleného pohľadu, sa jedná o veľmi pôsobivý švédsky film, so sympatickými hercami, réžiou, scenárom, ktorý je síce plný pokusov o zlikvidovanie sa, ale ak sa človek nad tým hlbšie zamyslí, obsahuje skrytý význam, prečo sa tak deje, spamätal sa, pokiaľ mal ešte čas, aspoň teraz pociťuje v sebe čosi, čo už dávno nie. Výborná záležitosť, ktorá zachveje pri srdci. ()
Galerie (53)
Photo © Nordisk Film
Zajímavosti (9)
- Student ze Sonjiny třídy v závěru přednáší úryvek ze Shakespearova "Hamleta": "A přeci, čím je pro mne tato nejvyšší umocnina prachu?" (orkadimenza)
- Představiteli hlavní postavy Rolfu Lassgårdovi bylo na začátku natáčení stejně, jako postavě Ova, kterou hrál, tedy 59 let. (orkadimenza)
- Ove (Rolf Lassgård) je nadšenec do automobilů Saab. Postupně vystřídá modely 92B, 96 V4, 95 V4, 99, 900 a 9000 CS. Podle filmu měl ještě objednaný nový model 9-5 Aero, ale nevlastní jej. Dle knižní předlohy jej nakonec nechtěl, protože auto již nebylo švédské, ale s velkým podílém dílů koncernu GM, který švédskou automobilku Saab tehdy vlastnil. Film se natáčel ve městě Tröllhattan, kde se Saaby vyráběly a dodnes tam stojí muzeum automobilky. Oveho přítel a soused Rune (Börje Lundberg) je naopak fanouškem druhé švédské automobilky Volvo, která má sídlo v Göteborgu, asi 70 kilometrů jižně od Tröllhattanu. Také on vystřídá několik modelů – 144, 245, 740 Estate, 940 a nakonec luxusní 960 Executive. Poté ale automobilku Volvo opustí a pořídí si německý roadster BMW Z3. Oveho noví sousedé vlastní Hyundai i30 Combi. (Martin_Happy)
Reklama