Vítr v kapse

Sice se to Kamarádům do deště nevyrovná, ale první společné počínání těhle dvou idolů 80tek, nebylo vůbec špatné. Dva kamarádi ze střední, kteří se protloukají pubertálním životem, obdobně jako tomu bylo u každýho z nás. Človek zavzpomíná na starý, dobrý ujetý ,,soudruhy,, a hlavně se občas i zasměje --->70% (21.01.2013)

Průměrně, ale příjemně zpracovaný příběh o přicházející dospělosti a zkouškách, jež s sebou přináší, který z průměru vytahuje Lukáš Vaculík, který byl za mlada prostě nehorázně fešný. Navíc ty jeho krásné oči, ve kterých jakoby se zračilo jakési prázdno, stejně jako hloubka a krása. Nevím, proč mi připomíná Kurta Cobaina. Tím výrazem, očima... Rovněž skvělý soundtrack a zejména píseň "Já chci žít non-stop," která sem perfektně zapadla. Film má dýchající nostalgickou atmosféru časů, kdy se prodávaly sodovky, jezdily trabanty, doba nebyla přetechnizovaná moderními zbytečnostmi, vznikala pořádná hudba a polovina lidí v dopravních prostředcích neměla na uších sluchátka, ani netrávili dobu "nezbytným" lupáním po drahých mobilech. Ale to už bych mohla napsat celou úvahu o kontrastu tehdejší a dnešní společnosti:) "Na světě je krásně." - "Myslíte?" - "Mně se tu líbí, tobě ne?" - "Ne." (22.07.2012)

Skvělý koment Curfew, Enšpígl. Ozzy2 a Xmilden. Zatímco adorovaný Mencl (či jak se to píše...) točil svoje bukolické Vesničky, Soukup tady podal velice reálný obraz osmdesátých let a celou dobu se vším, co s ní hýbalo, či spíše nehýbalo. Ano, takhle to vypadalo, takhle to bylo. Bez příkras, bez uslintané líbivosti onoho Vyprávěj a podobných veleděl zejména ze současnosti. Přitom ona Láska z pasáže byla rovněž kvalitní film, pokud ho bereme jako obraz doby. Taky od Soukupa. A taky s Vaculíkem, i když bez Tofiho. Že se v době erodující soudružské cenzury, ale i na svou dobu neomezených časových a finančních možností dařilo kolikrát točit překvapivě dobré filmy je na úvahu. Že potom už točil Soukup jenom ty hrůzy s Majxsnerem a Dagmarou je věc druhá. Otázka je, jestli Donšajni nejsou sračka úplně stejná a Anglický král vlastně taky. Jenže podle mnohých frikulínů a intošů je Menzel bůh a Soukup idiot. Podobné dělení je ale ukázkou inteligence jich samých. Ono mezi Záchvěvem strachu a Dagmarou zeje stejná propast jako mezi Skřivánky na niti a Donšajny. A co se týká Michala Davida? Ti, kteří ho opět označují za prokomunistického popáka by si měli poslechnout chvíli televizní kanál Retro, či jak se to jmenuje. David jenom kopíroval ony "západní" trendy. nejsem a nikdy jsem nebyl adresátem popu a disco, ale mezi produkcí Michala Davida a různých těch diskotékových grup oné doby (připomeňme si uvřískaný a rádoby romantický pop) nebyl ve skutečnosti rozdíl. Ale i poznání tohohle vyžaduje trochu přemýšlení, znalostí a schopnosti nezaujatě porovnávat. Pokud se někdo chtěl pobavit a film ho nezaujal, není na to nic špatného. Pokud ale někdo má odvahu hodnotit, měl by k tomu mít aspoň základní předpoklady. Jinak je za typického tydýta... (03.08.2020)

Trvám na tom, že Jaroslav Soukup uměl. Přesně dokázal načasovat příběh dvou neobyčejně obyčejných kluků, kteří se ve fabrice více poflakují než pracují a mají ze života legraci, dokud nezasáhne krutý osud. Tofi s Vaculíkem perfektně pasovali do rolí a Soukup byl perfektní, než ovšem v devadesátých letech začal snad úmyslně kazit svůj cit pro filmové řemeslo v naivních komediích. 90% (27.02.2011)

Kdyby se z filmu vypreparovala ta příšerná hudba Michala Davida, která dnes jako tehdy je a byla neskutečný škvár, Soukupův film by vlastně nebyl až tak strašný - mainstreamový generační snímek dospívajících v šedi a bezčasí 80. let. Ta doba je tam jakž takž zakonzervovaná. Ostatní filmy ústřední dvojice už jsou naplno umělohmotné... (01.12.2013)