Superman se vrací

Návrat ztraceného syna. Již povědomé grafické řešení úvodních titulků napovídá, jak Singer ke komiksové legendě přistoupil. S úctou. Jeho staronový Superman představuje bludiště odkazů, v němž se diváci neznalí dřívějších filmů a komiksů budou ztrácet, ale které fanoušky ocelového muže zas a znovu potěší objevením dosud nepoznaného zákoutí. Singer navazuje na to, co řekli jiní a doplňuje to, co říct opomenuli (jak se Clark naučil létat). Cituje hlášky, situace i celé scény (zřejmě i z nesupermanovských filmů, vzpomněl jsem si na Vesmírnou odyseu, Batmana nebo Osvícení). Jde o kompilát dříve použitých motivů a zároveň o reflexi proměn, které subžánr komiksových adaptací od svého zrodu prodělal. Časový rozptyl obsažených aluzí je neobyčejně ambiciózní. Art deco design interiérů a šaty padouchů odkazují k době dávno před prvním Donnerovým filmem, k době, kdy vznikl Superman v komiksové podobě. Jako autonomní, narativně celistvé dílo funguje nový Superman pouze s velkými výhradami. Zřeknutí se tradiční expozice a představování postav a jejich cílů za pochodu nás na druhou stranu nutí k aktivnějšímu zapojení, k častějšímu kladení otázek (nachází se Luthor v Supermanově jeskyni poprvé, nebo jde o reprízu scény z režisérského sestřihu dvojky?) a vytváření hypotéz. Postupné ujasňování si, kde v supermanovském universu se nacházíme, poskytuje jisté intelektuální uspokojení, ale na celý film nevystačí. Obdivovat můžeme styl, který je i při nepůvodnosti zápletky obdivuhodně čistý. Singer upustil od campy nadsázky (i když k ní má tendence: Luthor je stále přestárlý infantil, Lois stále omdlévá ve vypjatých okamžicích). Záběry jsou sice jako malované (a jejich záměrný nerealisms podtrhují obsedantně symetrické kompozice), ale malované tmavšími barvami než dříve. Vážnější stylizace svědčí zejména Luthorovi, který v požitkářském podání Kevina Spaceyho není jen politováníhodným nýmandem, ale vážnou teroristickou hrozbou (a ukázkou toho, jak to může dopadnout, pokud si na Boha bude hrát nesprávný muž). Jak jinak taky v post-9/11 Supermanovi, který využívá (spíše než aby kriticky reflektoval) oživený zájem o pravé americké hrdiny, jejichž esenci Kal-El zosobňuje. Singerův pokus o resuscitaci superhrdinského mýtu výběrem toho nejlepšího ze Supermana chce být, temnějšímu tónu navzdory, nikoli revizionistickou, ale vysvobozující a uklidňující zábavou. Mohu-li soudit podle sebe, bavit se budete tím více, čím vřelejší je váš vztah k muži, který ani za osmdesát let své existence nepochopil, že pelerína je dobrá leda k tomu, aby ho vcucnul a semlel motor nějakého letadla. Mě jeho boží bezelstnost stále baví. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, betelgeuse, Djkoma, Tommy987, petero, PALINO, krypton22, Indy (19.06.2013)

Na poměrně obsáhlém prostoru sto padesáti minut, mě film sice nenudil, ale bohužel jsem v něm nenašla ani příliš věcí, které by šly vyzvednout z celkového průměru. Superman v tomto případě neklesá, ani nestoupá, jen tak nevýrazně, ač jistě snaživě prolétává napříč světem, získává pozornost lidí a uceluje svůj status "muže ze železa". Rukopis Bryana Singera bych zde hledala jen velmi těžko, ale pokud si chtěl režií "muže z Kryptonu" splnit svou filmařskou tužbu, tak to zcela chápu. Chtěl si zřejmě trochu oddychnout a tak se rozhodl pro jednoduchou, nenáročnou, nevyčnívající a efektní, ale obsahově jaksi prázdnou a chladnou adaptaci, dalece vzdálenou zpracování, jakého by jistě dosáhl, kdyby využil svých maximálních talentových možností. (10.05.2011)

Po King Kongovi ďalší film, ktorý sa utopil vo svojej monumentálnosti. Navyše monumentálnosti značne monotónnej a repetetívnej (nielen smerom k sebe - neustále sa opakujúce motívy, ale aj smerom k "eposom" z nedávnej minulosti - prekvapivo až častá podobnosť v akčných sekvenciách), ktorá úplne odsunula do úzadia doteraz jednu z najsilnejších Singerových zbraní - vývoj postáv. Tam, kde v X-menoch Singer každej postave vtlačil svoju vlastnú charizmu ako aj plastickosť osobitého charakteru, v Supermanovi zlyháva. X-meni, aj napriek nadprirodzeným schopnostiam, boli "ľudskí", Superman ostáva chladnou figúrkou v odmeranom filme, kde sa emócie dajú spočítať na prstoch jednej ruky. (10.07.2006)

No tak podle mě Bryan Singer nakonec dokázal natočit nějlepší komiksovou adaptaci supermana, ale nelze nevidět, že to neni , až tak moc bombastický, jak se všude propagovalo. Největší škoda je, že Superman se vrací je tak trošku nevyváženej, Singer hned ze začátku servíruje jednu giganticku akci za druhou, podpořenou skvělými triky, na tom by sice nebylo nic špatnýho, jenže on všechny podobný pompezní scény vyplýtvá během 40 minut a dál už film jen tak stagnuje a bohužel se nekoná ani žádná gradace na konci, pořád to pluje po stejný průměrný vlně, což je ohromná škoda, protože Singer určitě umí víc, jak ukázal na začátku. Samozřejmě, že ten závěr je pojatej velkolepě a neni až zas tak špatnej, ale v porovnání s ultra nabouchanou scénou s letadlem to působí jako chudej příbuznej. Ale i tak to pořád vysoko nad průměrem drží herci a skvělá supermanovská hudba od Johna Williamse, ta sice vypadá skoro totožně jako ve starších dílech, ale teď mi připadala fakt úžasná, i když nebyla zrovna moc pestrá a doplněný to je další svižnou hudbou. Co se týká herců, tak s těmi jsem naprosoto spokojenej, Brandon Routh nechává vzpomenout svým zjevem na Reeva a se svojí rolí se i herecky vypořádel dost dobře, Kate Bosworth je zase jako Lois Leinová velice příjemná a Marsden nevadící, ale mě stejně nejvíc ohromil Kevin Spacey, ten byl fakt božskej, uměl ve všch scénách, ve kterých se objevil totálně strhnout pozornost na sebe, prostě naprosto nejlepší Lex Luthor, v klidu strčil do kapsy i Gena Hackmana z prvnho dílu. Jedinej kdo mi ve filmu moc nesedel byl ten malej superprcek, ten byl fakt strašnej a doufám, že si tim Singer neudělal cestičku pro další díl, kde bude Superman dělat taťku, to by byla asi nejhorší věc, co by se mohla stát. Ale nakonec u mě přece jenom převažuje spokojenost, i když by to sneslo zkrácení, useknout tak posledních 10-15 minut, který úplně bijou do očí tim jak jsou zbytečný, by rozhodně neuškodilo, možná v nich je pokus o navození dojmu, že se bude konat pokračování, ale to už si myslim bylo těch 10 - 15 minut zpátky taky a tam by podle mě byl mnohem lepší čas na zakončení, timhle se to akorát zbytečně prodloužilo scénami, který nikoho nezajímaj (27.07.2006)

Nejočekávanější film roku, zklamání desetiletí. Oproti nepřekonatelnému originálu, na který se Singer bohulibě snaží navazovat, zaostává tahle těžce předražená uondaná limonáda naprosto ve všem - chybí jak kvalitní scénář s vtipnými dialogy, tak (nápadité) akční scény, přelomové triky a bombastické finále. Taky mě dost zklamal posun v povahách jednotlivých postav a nevýrazné herecké výkony. Z roztomile energické a drzé Lois Lane udělal Singer nakrknutou otravnou krávu a ze šarmantního Lexe Luthora zase temného, studeného hajzla. Zůstaly jen parádní létající titulky a nejheroičtější hudba v celém vesmíru, která je ale degradovaná na smuteční chorál doprovázející tragický filmový funus jedné legendy. (29.07.2006)