Den, kdy se zastavila Země

Celkom fajn (hlavne hudba je bombová), no má to pramálo akcie, emzák vyzerá ako človek, ale ten záver je too much aj na 50s. (SPOILER) Mimozemšťan príde na Zem presvedčiť ľudí, aby prestali medzi sebou bojovať a začali žiť v ich šťastnom intergalaktickom fašistickom režime, kde poriadok udržujú roboty, ktoré dokážu zničiť celú planétu? Stalinovi sa film určite páčil. (/SPOILER) (21.01.2014)

Od tohoto filmu, byť proslaveného, mě vžycky na první dobrou odradil dobový plakát, který mě matl a působil, jako by mělo jít o jeden z mnoha šílených brakových sci-fi a hororů, jakých v Americe v 50. letech vznikaly na tucty. Naštěstí jsem dal na doporučení Mr.Apache a podíval se konečně na tuto žánrovou klasiku, která mě po všech stránkách včetně té vizuální velmi mile překvapila a nebál bych se Den, kdy se zastavila Země označit za jednu z vůbec nejzdařilejších a nejvíc nadčasových sci-fi natočených před přelomovou událostí prvního letu do vesmíru z roku 1961. Ačkoliv byl zde hlavní postavou až nezvykle hodný mimozemšťan na své mírumilovné pozemské misi, samotnému filmu to stejně jako rok vzniku vůbec neubírá na skvěle budovaném napětí a silné atmosféře. Scéna rozhovoru Carpentera s Helen v zaseklém výtahu patří k těm, díky nimž si opakovaně a zas uvědomuji ono mnohdy nenahraditelné kouzlo filmové atmosféry vytvářené černobílým obrazem. I přes naivně optimistický nádech v závěru s reálně nejspíš neuskutečnitelnou vizí absolutního míru se jedná o krásný snímek, který se díky zasazení do rodinného prostředí se sympatickými postavy stává obsahově snadno přístupným pro všechny generace. Dobový klenot žánru... a vlastně nejen dobový. [90%] (24.01.2022)

Všichni jsou ozbrojeni a všichni mají strach. Tak přesně tyto dvě věci tento snímek zachytil naprosto perfektně. Možná i proto se z The Day the Earth Stood Still stala klasika žánru, která je možná trošku zastaralá, co se týče efektů či dialogů, ale když přijde na myšlenku, tak je pořád stejně aktuální, jako tenkrát, před více než 60 lety. 80 %. (29.07.2014)

Oproti všem těm béčkově katastrofickým sci-fi filmům z let padesátých je Den, kdy se zastavila Země konverzačním protipólem, hodným k zamyšlení nad tehdejší nukleární hrozbou, s obsahovým přesahem vhodným i do dnešních dnů po 11. září, proto také přišel velice vhodný čas na remake. Ovšem původní Den nabízí i na tu dobu velice působivý přílet létajícího talíře, za jehož vnější i vnitřní design by se nemuseli tvůrci stydeť ani v 21. století. (22.11.2008)

Zrejme najstrhujúcejší úvod v sci-fi žánri 50. rokov. Ale potom prichádza pád. Síce pozvoľný, ale badateľný. Vedel som, že nejdem do projektu, ktorý mal byť klišovitým pohľadom na téma mimozemskej invázie ( viď UFO ÚTOČÍ! ), čiže som nečakal žiadne extrovertné trikové orgie a ani akčné scény. Lenže napätie snímku pomaly vädlo a môj záujem tiež. Morálne posolstvo bolo ale zbytočné ( dobový Zlatý Glóbus za Najlepší film podporujúci medzinárodné porozumenie ), pretože ešte aj v dnešnej dobe je ľudstvo dvakrát horšie a trikrát nepoučiteľnejšie. Skrátka naozaj treba, aby vskutku niekto z neznáma priletel a kopol tých nukleárnych bastardov do gúľ. (15.09.2017)