tomtomtoma

Mladá studentka (Caroline Dim) se pokouší dostat ze zaplavené vesnice do Paříže. Pomoc jí nabídne mladík (Jean-Claude Brialy) s automobilem. Tím také začíná tanec svádění.

Režijním debutem Jean-Luca Godarda byl dokumentární film o stavbě masivní betonové přehrady Grande Dixence ve švýcarském kantonu Valais, zejména o betonové etapě výstavby.

Amir (Ishaan Khattar), lehkomyslný bombajský mladík, nachází při jednom útěku před policejní razií úkryt na pracovišti své sestry Tary (Malavika Mohanan). Tato náhodná okolnost však spouští řetězec událostí, jež navždy změní životy obou sourozenců. Majidi svým filmem oslavuje mezilidské vztahy v jejich provázané láskyplné starostlivosti.

Na Dr. Arne Lundella (Georg Rydeberg) padlo podezření z plagiátorství. Do toho za nejasných okolností náhle umírá jeho nadřízený, který je zároveň autorem výzkumu, z jehož plagiátorství byl obviněn Arne. Arneho manželka Marianne (Wanda Rothgardt) dodává svému muži odvahu. Z něžného objetí lásky však vyplouvají na povrch nečekaná zjištění.

Mladík Ragab (Omar Sharif) se po třech letech práce na moři vrací domů do Alexandrie, aby se oženil se svou sestřenicí Hamidah (Faten Hamama). Avšak místo idyly nachází něco jiného, v přístavu propukl konflikt mezi dělníky a společností, na povrch vyplouvají ukrývaná tajemství a o svou lásku musí svést zřejmě marný vysilující boj. Jak se zdá, návrat domů nebude mít dlouhého trvání.

Film Alexandra Andrijevského je adaptací vědeckofantastického románu „Železná vzpoura“ Volodimira Vladka. Vynález robotů má přinést blahobyt proletariátu a zhroucení kapitalistického systému. Mocensko-ekonomická elita v nich zase vidí definitivní potvrzení svého postavení, neboť navrch má ten, kdo roboty ovládá. Generální stávka se tak stává roznětkou k rozhodujícímu střetu.

Imamurův film, na základě knižní předlohy Rjūzō Sakiho, rekapituluje příběh jednoho zločinného běsnění jedince, jež zasáhlo Japonsko na přelomu let 1963 a 1964. Příběh rekapituluje jako zuřivou vzpouru proti společenským strukturám.

Láska, jež nabízí omamné opojení, se nechce ohlížet na společenské konvence, přestože se musí nakonec rozhodovat, zda upřednostní cit mateřský či cit milenecký. Láska chce být prostě vrchovatě naplněna. Tolstého předloha byla značně přeměněna ve prospěch romantického uspokojení.

Dramatik Juan (Iñaki Aierra) je posedlý svou vlastní minulostí, svým dětstvím z období španělské občanské války. Napíše proto hru, která obsahuje scény z jeho dětství, a zkoušená hra spolu se vzpomínkami naplno odhalují jeho oidipovský komplex. Aneb jiný způsob Carlose Saury k reflexi občanské války a frankistického režimu.

Film je baladickým příběhem party mladistvých delikventů z chudšího sociálního prostředí, která si nedostatečné životní vyhlídky vynahrazuje kriminální činností a užíváním drog.

Empreintes je pátráním po tajemstvích techniky animace špendlíkového plátna, tím Jacques Drouin otevírá bytostný svět imaginace, symbolismu a textur.

A Hunting Lesson je animovaným dílkem v pěti jednáních o fascinaci osamělým lovcem a o lásce k přírodě podle stejnojmenné knižní předlohy Jacquese Godbouta.

„Past“, „Přestávka“ a „Čas plyne“, to jsou Tři cvičení na špendlíkovém plátně Alexandra Alexeieffa kanadského animátora Jacquese Drouina. Hry stínů a světel jako vzájemné hemžení zkušenosti reality s vášní představivosti.

Romance je zlomyslnou loutkovou anekdotou Břetislava Pojara. Psychedelie se střídá s poezií romantického vzplanutí a s pokušením světel velkoměsta. Vztah mezi mužem a ženou má však zákeřnější romantické vyvrcholení.

Kočičí škola je třetí epizodou (po Kočičím slově – 1960 a po Malování pro kočku – 1960) z první vzájemné spolupráce Břetislava Pojara s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem. Nezbedné výtvarné uličnictví a expresivní pantomima se zajímají o vzdělání. Ale kdo neposlušná koťata naučí počítat do pěti?

Malování pro kočku je druhou částí (po Kočičím slovu, 1960) z první spolupráce Břetislava Pojara s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem. Jako každý rodič, tak i malíř Honza (Ladislav Fialka) si potřebuje odpočinout od svých výchovných povinností. Avšak nepřítomnost dospělého znamená pro nezbedná koťata příležitost k nevšední zábavě. Poetika se snoubí s rozvernou výtvarnou hravostí.

Jak zaříditi byt? je jemně ironizujícím loutkovým filmem, jenž s nadneseným tónem zasvěcuje do pohodlí, účelnosti a moderních trendů bydlení.

Kreslený film Sláva je satirickým dílkem podle povídky Jiřího Brdečky a Břetislava Pojara. Cílem je zkomercializované prostředí výtvarného umění a šoubyznysu vůbec.

Perníková chaloupka v loutkovém provedení Břetislava Pojara nepředkládá divákům pohádkovou verzi známou od Boženy Němcové, její přímější výchovný charakter směřuje přímo k dětem. Aneb Perníková chaloupka je účinným receptem na lenost a neposlušnost.

Zlomyslnější němá groteska podle Čechova je prvním studentským dílem Andrzeje Wajdy.