Frajer42

Spoilery! Typický Haneke. Statická kamera, dlouhé záběry a snad kolem 15 střihů. Něco takového natočit musela být zejména pro herce obrovská fuška. Stačilo udělat během jedné cca 8minutové scény větší chybičku a celá scéna se musela opakovat. V tomhle bych hrát opravdu nechtěl. Celý příběh je prostě fantastický. Už úvodní scénka naznačuje, že půjde o něco mimořádného. Nejvíce se mi líbilo, když pán kněz pronesl kouzelnou větu, kterou se snažil obhájit násilné šíření křesťanství, a to, že křesťané válčí za šíření lásky k bližnímu svému. Zvláštní paradox. Snímek vynikajícím způsobem zachycuje vnitřní boj dospívající dívky, která musí (časem podlehne a chce) být zároveň absolutní křesťanskou a zároveň podléhá svody, které každou zdravou mladou dívku provází. Velice dobře o tom vím! Svérázná výchova matky má cosi do sebe. S jejím přístupem nehrozí, že bude mít z dcery kurvu. Nicméně je takřka zaručeno, že bude mít z dcery blázna. Myšleno v tom ohledu, že se její dcera bude chovat jinak než 99 % populace. Praktikovat tento styl výchovy bylo možné bez většího rizika v době, kdy se takhle vychovávala většina dětí. Celé křesťanství je vybudováno na velice sympatických morálních zásadách, které dokáží strachem formovat dobré lidi z lidí, kteří by z vlastní vůle dobrými lidmi být nedovedli. Dokonce souhlasím s nepřímo řečeným tvrzením, že když už někdo vyznává jakékoli náboženství, tak by měl vyznávat toto náboženství v plném rozsahu a držet se opravdu všeho, co mu jeho náboženství doporučuje, radí a přikazuje. Pokud se člověk drží pouze těch zásad, které mu dodržovat nevadí a ty, se kterýma má problém, vesele ignoruje, tak takový člověk se nemůže považovat za vyznavače náboženství, ale je to sprostý pokrytec. Hlavní hrdinka takový pokrytec být nechce a v podstatě jím být ani nemůže. Fanatické prostředí ji dožene až k takovému extrému, kdy se rozhodne složit obrovskou obě za svého mladšího bratra. (Spolusledovatelka by se za mě prý neobětovala!) Závěr byl vynikající. Zázrak nebo náhoda? To záleží zřejmě na tom, jak moc věříte ve věci mezi nebem a zemí. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR.

Zcela typický koncept. Děti někomu v mládí ublíží (konkrétně někoho zabijí) a dotyčný vstane z mrtvých a po letech přijde dětem vše vrátit i s úroky. Dokonce se na druhé straně naučil nějaké ty "kouzla", která mu během života absolutně nešla. Čistokrevná komedie, kde se divák může těšit na řady velice originálních zabití. Už po úvodu je člověku zřejmé, jak se to bude celé vyvíjet a jak to celé dopadne. Film nemá ani minimální potenciál diváky čímkoli překvapit. Opravdu vsází pouze na humor, který někdy funguje a někdy zase ne. Celkově jsem se zásadněji nenudil, proto dávám alespoň slabší 3 hvězdičky.

40 minutový pobyt pod hladinou oceánů s přerostlými savci. Moc nechápu, proč velrybí lov doprovázely archaické záběry, když není žádným tajemství, že se jejich lov táhne dodnes. To byla ovšem jen taková kratší vsuvečka. Dokument je o oslavě těchto živočichů. Největší dojem na mě udělala animace velrybí spolupráce při lovu potravy, která dokázala, že ta zvířátka jsou prudce inteligentní. Dokonce i jejich společný jazyk má charakteristické prvky a věřím, že nebude dlouho trvat a podaří se dešifrovat, co přibližně si sdělují jazykem jejich interpretace symbolů. Super byla i ukázka, kolik práce dá takovou velrybu osvobodit. Krásné podmořské záběry a meditační hudba vytvořily velmi příjemnou atmosféru. Doporučuji při sledování zvolit tu nejvyšší možnou kvalitu.

Spoilery! Sonda do netradiční polské rodiny, kde matka ukradne své, tehdy, nezletilé dceři dceru, aby ji umožnila pohodové dostudování, čímž poruší 7. přikázání. Děj je zasazen do doby, kdy se již zletilá dcera rozhodne ukradnout si svoji dceru po letech zpět. Jako v každém správném Dekalogu, i tady dojde k trestu. Nejstarší paní si sice zachová vnučku za svoji dcerku, ale přijde o tu svoji skutečnou. Příběh mě až tolik nezaujal, proto střílím jen 3 hvězdy.

Já se mám vážně skvěle. Snímky rozhodně nesleduji v nějaké náladě, ve které bych měl sklony k tomu, že bych nedovedl docenit jejich nezpochybnitelnou úžasnost. K Indii mám také veskrze pozitivní vztah. Když se řekne Indie, tak si představím spoustu Indů koupajících se ve vlastních i nevlastních fekálií, které řece Ganze denně odevzdávají a ona je na oplátku oblažuje blahodárnými účinky. Ti odvážnější z této vody vaří a ti úplně největší frajeři z dané řeky dokonce pijí. Frajer se tam pozná snadno. Obvykle umírá o pár desítek let dříve než ti bohatší, kteří si mohou dovolit život na vysoké noze a třeba i účast v nějakém špičkovém indickém filmu. Filmu, jako jsou například 3 Idiots. Ten film mi vyvstane na mysl kdykoli si Indii vybavím. Naprosto luxusní záležitost. Tohle bohužel úžasný film nebyl, i když se dá najít s dříve zmíněným filmem pár společných znaků, které jsou pro indické filmy typické: nekonečná barevnost, potoky slz, spousta hudby a spousta nevhodně načasovaných tanečních čísel. Bohužel, narozdíl od dříve zmíněného snímku, tento disponoval krajně otravným pohádkovým dějem o zamilovaném duchovi, který se umí proměnit v ptáka, ve veverku, a dokonce si zvládne vykouzlit velblouda. Místo toho, aby si vykouzlil vlastní slečnu, kterou by měl jen pro sebe. Tak vleze do zelí strašně sympatickému pánovi, který odjel na služební cestu vydělávat penízky. Duch pána zastoupí i na manželském loži a zajistí, pevně věřím, paní panně neposkvrněné početí. Duši bývají samozřejmě nesmrtelní, takže jakmile paní zemře, tak si pravděpodobně najde další nenaplněnou duši. Duch je totiž evidentní kurevník. Dalším nesnesitelným faktorem byly hojně se vyskytující písně, které byly nositelkami tak strašně debilních textů, že by stálo za to se pozastavit nad duševní rovnováhou člověka, z jehož pera či péra vzešly. Osobně se přikláním k druhé verzi. Působilo to dojmem, že byl k jejich tvorbě použit nějaký generátor náhodných slov. Osobně lituji překladatele, který vytvářel k písním titulky. Dále lituji veškerých zvířat, zejména velbloudů, že se něčeho takového vůbec musela účastnit. Před zhlédnutím jsem měl poměrně vysoká očekávání. O to více jsem z celého filmu zklamán. Otřesná záležitost. Bohužel se budu muset uchýlit ke třetímu odpadu v řadě. Nevím, co se to s filmy stalo! Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka harfuska.

Spoilery! Dost lidí tu spekuluje, či byla negřice skutečně upír. Odpověď na tuto otázku je v podstatě zakomponovaná už v barvě její kůže. Upíři bývají bílí. Bez výjimek. I přes toto dogma ovšem věřím, že tohle byl film o psychopatovi, jehož psychopatství bylo ještě více umocněno tím, že byl pokousán upírkou. Netvrdím ovšem, že se v nějakého upíra skutečně měnil. V tom se podepsalo opět jeho psychopatství. Na celém filmu se mi líbil v podstatě jen mladý Nicolas, kterému to tady výjimečně docela seklo a rozhodně věřím, že nejedny trenky při pohledu na něj navlhly. Děj je ovšem krajně nezajímavý. Ani moc nechápu, proč někdo něco takového vůbec napsal? Čeho se tím snažil dosáhnout? Koho chtěl dotyčný oslnit? Kdyby se v hlavní roli objevil herec bez charisma, tak tento film není v modrých, nýbrž v černých číslech. Přiznám se, že jsme museli se spolusledovatelkou určitou část filmu zrychlovat, neboť byla extrémně zlá. Dívat se dá bez újmy na zdraví, přibližně na poslední třetinu, kdy Nicolasovo psychopatství nabírá monstrózních rozměrů. Zbytek byl absolutní sračka a filmové dno. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka harfuska.

Spoilery! Na pozadí filmu je příběh, který by si určitě zasloužil, aby o něm byl napsán nejeden článek. Tohle filmové zpracování je ovšem zcela žalostné. Absolutně bez nějakého dramatického náboje. Sledujete krajně nesympatického hlavního hrdinu, který se snaží o ponoření se do duše ještě nesympatičtějšího pána. Ke všemu oba herci vypadají jako teplouši. To byl ovšem pravděpodbně i záměr, neboť tak vypadaly i skutečné osoby, které měli herci ztvárňovat. Většina filmu je o navazování kontaktu dvou teploušů. Jednoho, který se vymlouvá na to, že je bisexuál. A druhého, který si nechce připustit, že je teplouš. Zjistil to až později a není divu, že spáchal sebevraždu. Kdo by taky chtěl žít s tím pocitem, že se mu líbí olizovat pánská tajná místa. Starý Gacy je ke všemu perverzní úchylák a radí svému dopisovacímu teplometu, aby oteplil svého mladšího bratra. Tento snímek je vůbec ten nejteplouštější, jaký jsem viděl. Trumfl i Zkrocenou horu. V momentě, kdy se konečně objeví na scéně výhružky, se začíná alespoň něco dít a už jsem během sledování fyzicky netrpěl. Celkově se ovšem odpadu neubráním. Hlavní vinu přičítám naprosto amatérské a nezajímavé formě podání. Až na pár momentů je to vážně o ničem.

Jediný dobrý úsek z celé páté doby ledové. Konečně budou už i malé děti informovány o tom, že se celý Vesmír zformoval proto, že Scrat nemohl dohonit svůj oříšek. Kreativní a poměrně vtipná záležitost. Škoda, že to bylo tak krátké. Pokud se chystá další Doba ledová, tak bych ocenil, kdyby se točila celá kolem Scrata.

Spoilery! Nápad, že se bude partička zlodějů pohybovat tmou po domě a bude je likvidovat slepec je hrozně pěkný. Ve vzduchu se vznášel ohromný potenciál. Bohužel se však ve vzduchu vznášel po celý film a ani ten potenciál nenapadlo, že by se snesl k zemi. Už ten samotný úvod, kde je vám představena amatérská partička zlodějů a tvůrci se vám pokoušejí obhájit jejich kradení, abyste si k nim vytvořili empatie. Postavy jsou ovšem tak krajně nezajímavé a nesympatické, že se to u mě zcela minulo účinku. Nejvíce mě iritoval ten vylekaný a prakticky téměř nezabitelný retard. Už z tohoto úvodu je naprosto zřejmé, co bude následovat a dá se odhadnout, jak to celé dopadne. Nějaké překvapení nehrozilo. Úvod byl samozřejmě krajně debilní, ale tak to obvykle bývá. Nicméně stále jsem věřil, že až se hrdinové dostanou do domečku, tak by se mohlo třeba něco zajímavého začít dít. Zajímavé to místy opravdu bylo. Ovšem na úkor toho, že se všechny postavy chovaly a řídily dle takových zásad, které se zrovna hodily. Například ten starý likvidátor byl po většinu času hluchý jak poleno. Mohli jste mu rozbíjet okna, lámat zámky, stát u procházet se u postele. Nic neslyšel. Když se to však náhodou hodilo, tak se mu najednou sluch vrátil v míře vrchovaté, kdy mu málem praskly ušní bubínky z domovního alarmu. Jinak celková logika ve filmu je extrémně debilní a během kompletní stopáže mi významně znepříjemňovala sledování. Když už jsem si myslel, že u snímku umřu, tak jej opět trošku osvěžilo netradiční vyústění. Respektive vysvětlení toho, proč si pán ve volných chvílích hraje na sklepmistra. Ze svého ejakulátu, který musel zřejmě namrazit už v mládí, neboť v momentální situaci už mu moc pulců ve vodě rozhodně neplave, se pokoušel vyrobit si náhradní dcerku, kterou by mohl klidně i 5 let vychovávat, než by se odebral na věčnou věčnost. Konec mě také neuspokojil. Všichni měli pomřít. Docela jsem se na tento snímek těšil. Obrovské zklamání!

Spoilery! Na konci minulého dílu se Danovi podařilo přejte Domču a ta zřejmě od té doby trucuje, neboť ji v tomto díle nebylo možné spatřit. Celkově na mě díl působí takovým dojmem, že byl splácán hrozně rychle, jako by vám za sedinkou doutnal deadline. Působí hrozně nesourodě. Skáče se od něčeho k něčemu, aniž by byl vidět nějaký přechod. I tak toho bylo k vidění více než dost a já si přišel na své. Nejvíce se mi líbil holubí dům, který kdysi ve své písni hledal Jirka Schelinger. Zajímavé místečko, které by stálo za návštěvu. Velice zajímavá byla kratičká zastávka v parním cukrovaru a velice důležitý byl pohled na přístup Indonésie k jejich národnímu bohatství. Na sloní park nebyl hezký pohled. O všudepřítomném hustém smogu a umírajícím pralese pomlčím úplně, neboť se mi nechce zvedat si adrenalin v krvi. Předpokládám, že se bude poslední díl táhnout v rytmu alternativní dopravy domů. Těším se a netěším zároveň.