Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (1 022)

plakát

Otome wa boku ni koišiteru: Futari no Elder (2012) 

I když je to volné pokračování, tak jsem od toho očekával trochu něco jiného. Řekl bych, že tento příběh by si i zasloužil delší zpracování, kdy mi připadalo všechno hrozně moc uspěchané. Dokonce bych řekl, že v některých částech to bylo nedostatečné, protože by člověk čekal nějaké lepší objasnění. Navíc humor, který měla původní série, zde též chybí. Ale je to taková správná jednohubka. Hudba je uspokojující a animace by se mohla trochu o něco vylepšit.

plakát

True Tears (2008) (seriál) 

Člověk by mohl říct, že klasický romantický příběh. Je tu ale mnoho detailů, kterými je netradiční oproti ostatním. Zaprvé ona tajemnost Hiromi, kdy člověk zpočátku vůbec netuší, co si myslí a proč se chová, tak jak se chová. Zadruhé poukázání na mnoho absurdností, které jsou v lásce. Zatřetí jsou to určitá zamyšlení nad životem jako takovým. Začvrté zakončení příběhu, kdy si nevybere nakonec dívku, která má v příběhu navrch. Menší zakolísání bych možná viděl akorát u konce v tom, že je zde pak série několika krátkých situací, co se stalo bez zvuku a tak si člověk není jistý, jak to má brát, že to skončilo. Proto by bylo asi nejlepší dát tomu alespoň ještě jeden díl, kde by se tomu dal prostor. Každopádně příběh nádherně odsýpá a celý seriál působí celkem oddychově.

plakát

Star Wars: Klonové války (2008) (seriál) 

Popravdě zpočátku jsem nevěděl co od tohoto očekávat, řikal jsem že vzhledem k tomu, když člověk viděl filmy, tak o čem tohle může být. Když si to ale uvědomí, tak mezi dvojkou a trojkou je určitý skok v čase. Přesto ale je příběh do určité míry upraven, ale komu se líbí prostředí hvězdných válek, tak mu to ani nevadí. Je to nádherné doplnění pozadí jednotlivých postav a vztahů mezi nimi. I když je to sice animované, tak animace není zrovna nejhorší, ale určitá snaha o zlepšení by mohla být. Nejlepším na celé sérii asi byl vztah mezi Anakinem a jeho padawankou. I ten konec se jim celkem povedl vyřešit tak, aby to pořád navazovalo na filmy.

plakát

Californication (2007) (seriál) 

No tenhle počin je opravdu těžký popsat - kdo neuvidí, nepochopí. Najednu stránku se to může jevit jako sexismus, ale nejlepší je snad na to všem ten sarkasmus. Z Hanka ale vyzařuje taková správná aura, i když je mu naprosto všechno jedno, užívá se prostě života takového, jaký je a z ničeho se prostě extra nestresuje. Sice je to takový dospělý puberťák, ale když už něco pronese, tak si člověk řiká, že to tak prostě je. Jako jeden z mála se snaží dostat z klasického smýšlení ovcí společnosti a poukazuje tak na mnoho absurdností v životě.

plakát

Dexter (2006) (seriál) 

Řekl bych snad klenot mezi kriminálkami. Nemůže snad být nic napínavějšího, než když sériovej vrah pracuje pro policii, kde ukrývá svoji identitu a samozřejmě je tak uprostřed všeho dění. Nejen že se snaží vždy svojí briliantní logikou vybruslit z jakéhokoliv vodítka, které by mohlo vést k jeho dopadení, ale on sám by mohl dělat detektiva, který by řešil jednotlivé zločiny. Samozřejmě pro něho je řešení zločinů trochu jiné, než u ostatních - on je nechce dostat za mříze, ale nejlépe rozsekané na kousky na dně oceánu. Aneb nádherný etický prvek toho, že účel světí prostředky. Příběh je tak napínavý, že jsem začal pomalu hltat díl za dílem, kdy už takové vysoké napětí se začalo čím víc stupňovat. Akorát mě zklamal tak trochu konec, čekal jsem ho jinak. I když bych řekl, že člověk nemohl očekávat něco světobornýho, protože přece jenom už je problém vyřešit, co udělat s hlavním hrdinou, když je svým způsobem záporák.

plakát

Sakurasó no pet na kanodžo (2012) (seriál) 

Trochu netradiční pojetí středoškolského příběhu, kde se bere v potaz veškerý život studenta a není pouhým smýšlením o druhým pohlaví. Zaprvé velice humorné situace, kdy se člověk baví od začátku do konce, co je to tam za blázny. Zadruhé nádherně poukazuje na život různých tvůrců (ať už jsou to umělci nebo programátoři aj.) - jejich ambice, zklamání, radosti z úspěchů a snahy překonat sám sebe. A v neposlední řadě samozřejmě život s určitou skupinou lidí, kdy si vytvoří silná pouta mezi sebou a nakonec stejnak všichni vystudujou a budou se muset "rozloučit".

plakát

Hranice nemožného (2008) (seriál) 

Taková netradiční kriminálka, kde je přimícháno nadpřirozeno. Pokud je člověk znuděnej klasickýma kriminálkama, tak tohle nádherně ten žánr osvěží. Navíc to má ke konci určitý postapokalyptický příběh, takže se to ubere ještě do další dimenze. Příběh jako takový je vcelku napínavý, kdy se člověk především těší na objasnění mnoha různých tajemství, které jednotlivé postavy ukrývají. Každopádně asi nejlepší je tu ten šílenej vědec Walter a jeho pokusy, u kterých se člověk opravdu dobře pobaví.

plakát

Kokoro Connect (2012) (seriál) 

Očekával jse zprvu zase nějakou klasiku ze středoškolskýho prostředí, ale příběh tohohle seriálu je unikátní. To že se jim tam stávají ty nadpřirozené fenomény je sice na jednu stránku smutné, ale na druhou díky tomu dokážou poznat pravé osobnosti ostatních (nejtemnější zákoutí, přání, touhy atp.). Docela jsem se i divil, jak to celý nakonec dopadlo, že se jim to i povedlo vcelku dobře ustát. Tenhle seriál je zaměřen předevšem psychologicky, což mu přidává na kráse. Animace je nadprůměrná.

plakát

Sword Art Online (2012) (seriál) 

Tenhle seriál musím prostě rozdělit na dvě části, na první část (1. - 14. díl), kdy se odehrává asi nejlepší část, kdy se pohybujeme ve světě SAO, a druhou část (15. - 25. díl), která se prozměnu odehrává ve světě ALO. Jako hráči MMORPGček se mi samozřejmě tenhle seriál líbí - komu by se nelíbila ona představa virtuálního hraní. Ona první polovina si udržuje správné napětí, díky tomu prvku že jakmile jednou zemře, tak prostě zemře napořád. Navíc zde člověk vidí postupný vývoj od nějakých těch počátků, až k těm vyšším levelům hry. O akci není nouze a ještě k tomu je tu i ta romantika. Druhá část je celkem oproti tý první části zklamáním, protože příběh je hrozně urychlenej. Akce je pořád tak nějak na stejno, kdy je boje jsou rozdílné oproti té první části, ale už tu chybí to napětí té permanentní smrti. I když taková honba za záchranou své milované tomu dává taky určitý tón, tak pořád se jedná o určité klišé (samozřejmě není na škodu). Animace bych řekl je jedna z těch nejlepších jaké mohou být, kdy postavy jsou realisticky vypracované (samozřejmě pokud pominu fantasy prvek druhé hry). Hudební stránka je prostě perfektní, vše přesně sedí, tak jak má. Navíc bych řekl, že se jedná o určitý kompromis, kdy vystihuje atmosféru seriálu a i to, jako kdybychom hráli nějakou hru. Každopádně se těším na druhou sérii.

plakát

Kimi no iru mači (2013) (seriál) 

Tento seriál mě opravdu překvapil. Zpočátku jsem čekal typický zamilovaný příběh, kde obě strany dělají drahoty a nakonec se dají dohromady (jak to většinou bývá u anime), ale zde bylo něco jiného. Hlavní hrdina není typický ňouma a když si něco vytyčí, tak jde za tím. Nejvíce se mi ale líbilo, že veškeré problémové situace se tu oproti jiným seriálům tohoto typu řeší vcelku logicky (dospěle). Když vezmu seriál jako takový, tak nemá nějak nudnou část, respektive každý další díl je o něco lepší, než předchozí, kdy člověk na každém konci dílu zažívá slušné napětí. Animace je také unikátní (zatím jsem tenhle styl nikde neviděl). Postavy jsou realistické, ale jedinou chybičku bych mohl akorát vytknout tomu, že se animátorům moc nepovedlo sladit pohyb rtů při mluvě, kdy postavy vypadají spíše jako "roboti" nebo občas vynechávají pohyb rtů úplně. Po hudební stránce se nedá vůbec nic vytknout, vše podtrhuje tu správnou atmosféru, i když repertoár není extra bohatý. Příběh vcelku odpovídá i manze, i když je zde vynecháno pár detailů nebo určité situace jsou jiné. Každopádně manga jako taková pořád vychází a její příběh je mnohem rozsáhlejší. Sice ještě vyšli další dva díly seriálu navíc, ale snad se dočkáme plánovaného pokračování, který by mělo být někdy v roce 2014.