Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Drama

Recenze (232)

plakát

Partička Nová krev (2023) (pořad) odpad!

Jako zcela očividně formátem parodie na talentové soutěže. Potřebovali vybrat herce, zvolili tuhle cestu, nemám nic proti. Ovšem začátek byl tragédie. Téměř nulový zvukový doprovod, takže se prakticky člověk díval na 40 minut argumentací a ztrapňování se, kdy někteří lidé nemají ani soudnost. Ono je totiž rozdíl ztrapnit se a pobavit lidi vs ztrapnit se, protože člověk nemá soudnost. Ale dobře, dejme tomu. Poslední třetina se nesla v duchu semifinálových a finálového kola, kde tohle bylo trochu lepší. Jak byli po skupinkách a už věděli, o co jde, šlo jim to a i na "amatéry" se de facto dívalo dobře a občas to bylo i zábavné. Jenže s těmi lidmi, co se tam přihlásili, nemám problém. Problém mám se samotným formátem - opět, žádný doprovod, nic, nuda, ticho po pěšině, diváci vzadu jako kdyby byli komparzisti, nemělo to absolutně ani vzdálenou atmosféru, co měla Partička před lety. Ovšem největší problém, co jsem měl (a všiml jsem si, že někteří lidé si toho také všimli), tak je se Suchánkem. Já nevím, toho herce jsem nikdy neměl jako že na piedestalu, ale v Partičce mě bavil, v Tele Tele dělal blbosti a byla to sranda. Jenže z Partičky se v posledních řadách stal prakticky pořad Suchánka a jeho podřízených, kteří skáčou, jak Suchánek pískne. A to mě brutálně nebaví. A v tomhle pořadu to bylo to stejné, ještě umocněné. Jako že mezi herci má probíhat nějaká spolupráce a herci mají "dávat prostor tomu druhému, že nejde o ně, ale aby pobavili lidi, ne jen sami sebe" řekl Suchánek dobře, protože on sám se tohoto již dlouhodobě nedrží. Pozornost se snaží strhávat na sebe za každou cenu a ničí tím úsilí svých kolegů. A jak jsem zmínil, diváci působili víc jako komparzisti + to moc nevypadalo často jako improvizace (ne od těch, co se přihlásili, myšleno na koncept a porotce), spíš jako nalajnovaný pořad, možná i s již vybraným výhercem dopředu, těžko říct. Ale kdo zná Partičku nebo chodil i na živá představení, tak si tohohle musel také všimnout, že to je prakticky absolutně něco jiného, co se týká atmosféry a zábavy. Škoda no...

plakát

Tensei šitara slime datta ken - Season 2 (2021) (série) 

2. série je opět spokojenost. Obecně především 1. část napravuje trochu děravý reasoning z 1. série a dává tomu trochu směr a dynamičnost, kde je už vidět, že příběh a postavy sedí pevně v sedle a nejsou zde překážky. MMORPG prvky tu ještě více posilují a humor mi přijde ještě lepší a zábavnější. 2. část je spíše hodně dialogová a vůbec to není na škodu. Právě že mě spíš překvapilo, že taková "blbost" má ve skutečnosti docela dobře rozpracovaný příběh a logiku a že mě i epizody čistě o dialogu dokáží zabavit. Obecně to u mě ale zůstává jako 8/10 anime, protože mi v některých částech ten fan servis přišel až moc rychlý a očekával bych trochu více od anime, které bych měl hodnotit lépe. Když to porovnám s velmi podobným Overlordem v některých aspektech, ten dokázal některé prvky dotáhnout téměř do dokonalosti a je tam nějaká postupná a souvislá dynamika příběhu. Ta je zde také, ovšem navzdory tomu, že LN stále vychází (a dle všeho jen tak vycházet nepřestane) a anime má podklady pro další minimálně 3-4 série, přišel mi příběh v některých chvílích trochu více uspěchaný než bylo potřeba a nedává to moc možností do pokračování. Minimálně v současné době to trochu uzavírá obzory a relevance tohoto se může ukázat skutečně až třeba za další 2-3 série. A já tohle osobně nemám rád, odhadovat u anime, jestli to náhodou nepojde další rok hlady, protože se tvůrci rozhodli to trochu popohnat a jestli se to kvalitou udrží předlohy. Určitě ale očekávám ještě něco trochu víc od tohoto kousku a doufám, že to další série přinesou. Jako základ to momentálně vůbec není špatné.

plakát

Tensei šitara slime datta ken - Season 1 (2018) (série) 

Úplně jednoduše: jakožto fanoušek kvalitního isekai jsem nadšen. Po transformaci do ledniček, panties, houbičky na mytí a bůh ví čeho ještě, tu máme slima. A ono to je zábavné. Příběh tam nějaký je (i když v S1 takový docela diskutabilní), animačky jsou fajn, hudba je chytlavá, postavy dávají smysl a někam to posouvají. Souhlasím určitě s přirovnáním k Overlordovi, jelikož ty MMORPG aspekty tu prostě jsou a je to jeden z důvodů, proč to je taková zábava. První sérii bych ovšem vytkl především místy slabší příběh, reasoning a obecně ne úplně pevnou půdu pod nohama pro některé události jenž se tam dějí.

plakát

Guilty Crown (2011) (seriál) 

9/10... Tohle anime dalo hodně zabrat někam zařadit. Jelikož ale i samotné anime je rozdělené na 2 části, rozdělím ho i v recenzi. 1-12/24: Jsou představeny hlavní postavy, chaotická organizace mimo společnost, která chce zničit vše, pár žen a hlavní hrdina, který získal "super schopnosti". Od začátku se to jevilo jako klišé, které bude vykrádat kousek tady, kousek tam a nějak to poslepuje dohromady. A přesně tohle je něco, čeho se spousta diváků drží a nepustí se tohoto názoru bez ohledu na to, co se děje dál. U tohohle anime je asi jako u jednoho z mála důležité mít prostě otevřenou hlavu a nedávat na první dojem u všeho, jinak to jednoduše člověku může zkazit zážitek a to docela rychle. Zatímco se první část totiž soustředí na onu organizaci a vládu a armádu Japonska, časem se tam začne prolínat symbolika, která mi prakticky ihned začala evokovat Neon Genesis Evangelion. A ono když to vezme člověk kolem a kolem, tak to vůbec nebyl špatný způsob, jak uchopit ten příběh, spíše naopak. Ke konci se trochu zamíchá osudy postav a postaví se základ pro 2. část. 13-24/24: 2. část je to, kde začíná veškerá ta "zábava" nebo spíše uspokojení z příběhu. Hlavní postavy si procházejí evil arcem, redemption arcem, betrayal arcem a štosuje se to hezky za sebou, že divák může na chvíli sám ztratit ponětí o tom, co by měl v tom příběhu předvídat nebo kdo tu je ta "zlá strana". A mně se to neskutečně líbilo, protože ve spojitosti se symbolismem, který je tu ještě mnohem více užívaný než v 1. části, se to blíží dokonalosti. Člověk si tu může projít s hlavními postavami zoufalstvím, radostí a milionem dalších emocí. Na konci dne to je anime, co člověk prostě chce vidět, pokud chce něco trochu spletitějšího a hlubšího. Pak tu je ovšem ten problém, že jsou diváci, co tohle nevidí a nedokáží to docenit, což je upřímně škoda, protože na konci anime jsem měl dost podobné pocity jako uprostřed: tohle je ve své podstatě dost podobné Neon Genesis Evangelion, aniž by ho to kopírovalo. Třešnička na dortu je skvělá hudba v průběhu celého anime, která i na dnešní poměry je prostě bomba. Co bych ovšem anime vytknul, jsou některé detaily a ono jsou sice drobné, ale byla jich hromada. Jedna z věcí, co tohle odtrhává od docela bezchybného díla je argumentace "proč postava může tohle a tohle?" odpověď zní "protože může". A to pro mě vážně není dost uspokojivé. Na to se váže i dost dalších problémů, které neničí zážitek, ale vážně to spíše jen drží zpět od nějakého perfektního hodnocení. So, everything that makes me whole, I'll give that to you now.

plakát

Maó gakuin no futekigóša: Šidžó saikjó no maó no šiso, tensei šite šisontači no gakkó e kajou - Season 1 (2020) (série) 

Docela zajímavý kousek. Anime, které se tváří jako generic anime s typickými nudnými postavami, ve skutečnosti je dost zábavné. Příběh je jednoduchý, lehce stravitelný, vtipy staví na humoru alá One Punch Man a jednodušší harém je tam spíše také jako zábavní složka než něco ujetého. Jedno z těch fajn anime u kterého může člověk vypnout a užít si to. Není to pecka století ale pobaví. Po všech těch nekonečných runech anime, kde každé musí mít zákonitě nějakou hlubší pointu a pomalu už ani komedie nejsou často zábavné, je tohle vítané osvěžení.

plakát

Saikjó onmjódži no isekai tenseiki (2023) (seriál) 

Tady je tolik ztraceného potenciálu až to je člověku líto. Typické isekai anime v prostředí "v minulém životě byl X, teď je Y" na kterém se veze celý děj. Na rozdíl od podobných generických anime má toto ale docela dobré nápady a přístupy k postavám. Děj nebyl utahaný ani moc rychlý. Postavy měly svůj character development a ten svět dával smysl. To ovšem dokud nepřišla poslední cca 1/3 anime. Začaly se přeskakovat roky tím stylem, že divák by si ani nevšiml, že se něco takového stalo, protože vše bylo naprosto identické, pokud by mu to hlavní postavy neřekly. Děj začal být chaotický až trochu nesmyslný k tomu zbytku celku před tím a moc to do sebe navzájem nepasovalo. Celý konec se zdá být vlastně strašně uspěchaný. Ani souboje v tomto anime moc nepřekročily určité hranice a neměly nějaké wow momenty. Ve výsledku je toto lehký nadprůměr a je otázka, jestli by třeba další série tomu trochu nepomohla nebo je takhle ten příběh špatně vystavěný i v předloze. Rozhodně ale anime s velkým potenciálem, který jednoduše a bez problémů zahazuje téměř v každém díle.

plakát

Jókoso džicurjoku šidžó šugi no kjóšicu e - Season 3 (2024) (série) 

Tahle season mi přišla trochu utahanější a to především ze začátku, než ty předchozí. Jak divák postupuje postupně k poslednímu dílu, tak se zápletky zlepšují, přibývají nové postavy, dějí se zajímavější zvraty a konečný díl postavený na několika cliffhangerech je skvělý. Ovšem ten začátek je až moc utahaný na to, abych si to užil asi stejně jako předchozí části. Na druhou stranu, především ta 2. polovina staví očividně dobré základy pro další sérii a já spíše uvažuji, že by bylo přínosnější začít číst novelu než čekat na další sérii, která tu může být také klidně za 2 roky.

plakát

Mušoku tensei: Isekai ittara honki dasu (2021) (seriál) 

Na úvod musím říci, že vážně lituji lidi, kteří tohle anime berou až moc vážně a nedokáží si ho užít. Je to jeden z nejlepších hidden gemů (vlastně zas tak skrytý není), který se za poslední dobu vyloupl a i když asi není po všech stránkách perfektní, je vážně zábavný. Problém na straně diváka je ten, že některým nejde moc po chuti ecchi/harém složka anime a odsuzují ho. Přitom se stačí dostat jen pár epizod do příběhu aby člověk pochopil, že tohle asi nebude klasický stereotyp anime, které staví vše především na tom ecchi. 1. série tak nějak představuje postavy, svět, systém fungování věcí. A cokoliv absurdního se tam může stát, to se tam stane. To je vlastně ohromné plus tohohle kousku, nebojí se jít do čehokoliv. 1. polovina 2. série mě přesvědčila o tom, že jakmile člověk u toho dokáže vypnout, nebudou mu stačit díly. Je to zábavné, absurdní, ecchi stránka je tam pojatá opět spíše absurdně a přehnaně a v důležitých momentech se to s ní nepřehání. A je tu prostor pro hned několik paralelních příběhových linek. A pokud je někdo fanouškem dobře vytvořených isekai jako já a dokáže něco nebrat vážně a jen si to užít, tohle prostě potřebuje vidět. Protože pokud to ještě neviděl, přichází o hodně.

plakát

Kurošicudži - Sono Shitsuji, Toukou (2024) (epizoda) 

Plnohodnotný návrat, ještě ke všemu specificky dle mangy, po několika letech se vážně projevil naplno. Doufám, že mě tohle konečně dostane k manze, kvůli které hodně lidí haní část 1. a celou 2. sérii. Začátek vypadal více než slibně.

plakát

Kono subaraší sekai ni šukufuku o! Kurenai densecu (2019) 

Seriálová verze je vážně dost zábavná, ovšem u tohoto filmu bych neřekl, že si drží svůj standard. Trochu to od 2. série sklouzlo dolů, především kvalitou a dávkou humoru, která je docela důležitá pro tuto sérii. Přijde mi s odstupem, že film se tehdy spíše svezl na vlně hype kolem Konosuby. Každopádně o tom zase nemůžu říci, že to bylo strašné, spíše tentokrát nadprůměr oproti tomu, jak běžně hodnotím Konosubu, tak z 9/10 to sklouzlo na 6/10, což je znatelný propad. Ovšem hodně vtipů je stále vtipných a hodně situací k zasmání, konec filmu trochu vázl a přišel mi spíš jako filler na vyplnění času? Dokážu si představit hlavní postavy v lepší situaci, která tam byla nastíněna. I když tohle mi tak moc nesedlo, tak si nemyslím, že Konosuba by byla obecně nějak špatná, spíše naopak a spíše si myslím, že příště by potenciálnímu filmu více prospělo, kdyby byl tvořen jako film a ne jako několik epizod anime v sobě. Ono to na tom dojmu taky udělalo své...