Updated_Cake

Sledoval jsem v CZ dabingu a mám z toho takové rozporuplné pocity. První 3 série to je úžasné drama, které jsem nečekal, že mě bude bavit, ale nakonec se tak stalo. Kostýmy, prostředí, scény, herci, vše tam je perfektní tak, jak bych si to asi od takového typu seriálu v takové době představoval. Hlavní postavy jsou sympatické, příběh se netáhne ale naopak to není ani uspěchané. 4. série se pořád nese na podobné vlně a i když mění trochu styl vyprávění a hlavní objekty zájmu, vlastně to nevadí, je to pořád dobré. Pak seriál ale sklouzává do strašně nudné noty a z něčeho, co mě bavilo, se postupně stává jen to samé kolečko událostí na podobných místech se stejnými nebo podobnými postavami. Není to tak otravné jako spíš nudné, nezáživné a děravý scénář postupně mete všechno s sebou, takže výkony herců jsou nepřesvědčivé, postavy charakterově místy přestávají dávat smysl a příběh sám občas zapomíná, co vlastně řeší. Škoda, protože ten začátek byl vážně dobrý ale ten konec byl vážně špatný.

Ant-Man a Wasp: Quantumania je jen další v řadě neúspěšných pokusů Marvelu oživit MCU za každou cenu. Jako první bych rád vyzdvihl to nadměrné množství CGI. Tohle je sice u Marvelu běžné ale v tomhle filmu je toho tolik, že člověk reálně může přehlédnout, jak je Jonathan Majors spíše průměrný až podprůměrný herec. Marvel začal mít problémy ve scénářích a režii, pak s pochybným CGI a teď se k tomu přidala ještě ne moc dobrá úroveň herectví. Paul Rudd se svým klasickým charisma tohle nemůže zachránit. Ba co víc, když si člověk uvědomí, že Kang má být hlavní tváří MCU další roky, spíše začíná uvažovat, jestli se mu tyhle komiksovky vyplatí sledovat. Když pominu několik uměle vytvořených wow efektů, které moc nefungovaly a nutkání kostymérů navlíknout každou 2. postavu do něčeho, co má na sobě fialovou, což bylo cool možná tak v retro období a v komiksech, ne hraných filmech, tak dalším problémem zůstává právě CGI. Ve filmu ho je až nadměrné množství a ze všech těch světýlek a efektů po chvíli bolí oči. Dialogy jsou mdlé, vtipy nejsou vtipné a film se snaží mít několik zvratů, kde ani jeden pořádně nefunguje. Upřímně není to taková katastrofa, aby to byl odpad, ale nechápu, jak se tohle z papíru, tužky a komiksu dostalo do produkce v tomto stavu a ve finále do kin a na VODs. Marvel polovinu filmu prakticky jen popírá to, co sám budoval a snaží se chytit každého stébla jen když z toho cinkne dolar. Ve filmu prostě nejsou žádné originální nápady, zvraty a až na 1 hlavní postavu nejsou postavy se záporákem nijak hlouběji propojené, takže se dá říci, že s Kangem tam mohl skončit kdokoliv a mělo by to asi stejný výsledek. To mě pak přivádí k otázce, proč ten film tedy vůbec existuje... Tuhle část komiksů jsem nikdy neviděl, ale přeci i u předchozích komiksovek bylo potřeba dost věcí poupravit, aby dávaly ve filmu smysl. Takže předloha s tím nemá co dělat, tohle jde za režií a scénářem... Paradoxně jednou z těch lepších postav je MODOK, když odmyslím to pochybné CGI. Ta vypadá trochu vtipně a občas pronese něco nad čím se člověk alespoň pousměje když už nic. Vážně mě děsí, kam se to MCU řítí, protože tímhle tempem do konce Avengers: Secret Wars bude po dobrých komiksovkách, jak jsme je znali.

Když seriál vyšel, viděl jsem na internetu hromadu hejtu míseného s názory, že jde přitom o dobrý seriál. Hodil jsem to klasicky na rok pod kámen, abych si udělal vlastní názor bez předsudků a bez toho, co bych si podle "majority" (hlučné minority) měl myslet. Seriál se odehrává 10 let po prequelu a přináší své kouzlo i některé chyby. Především 1. nesmysl, který se někteří snaží vyzvednout, je porovnání s Mandalorianem. I když ve stejném universu, Mandalorian je příběhově, charakterně a kvalitativně někde jinde. To je na tomto seriálu znát a proto určitě nemá smysl je porovnávat mezi sebou. Navíc Obi-Wan Kenobi tu slouží víceméně jako fillerový děj po kterém mnozí fanoušci roky volali. Perfektní seriál z toho nemohl být snad nikdy, už jen z podstaty věci, že prequely a sequely mají určitou tvůrčí svobodu a možnosti, kdežto když se vyplňuje příběh mezi nějakými celky, jde to podstatně hůře. Tohle platí stonásobně u jedné z hlavních postav celého universa. To pochopitelně neomlouvá místy slabší scénář, který se snaží hodit vše na Ewana, který, ať je sebelepší herec, to nemohl utáhnout sám. Ale paradoxně seriál je tak trochu fan service a někteří na to nadávají, ačkoliv mnoho z nich přesně po tomhle roky volalo. Takže mi přijde, že hate na cokoliv nového kolem Star Wars je prakticky jen momentálně v kurzu a módní. Přitom ne vše je špatné. Pokud máte rádi Star Wars universum a nezajímáte se vyloženě o hledání chyby v každém snímku videa ale chcete si jen užít další příběh ze Star Wars, tak ten seriál za to stojí. Pokud jste typ člověka, co hejtí Star Wars jen protože to je "cool", tak tohle nemá šanci takového člověka přesvědčit o opaku, nakonec, není to původní trilogie...

Velmi poklidný, strategický a přitom akční film s Fassbenderem v hlavní roli. Pecka. Vlastní monology hlavní postavy a jeho úvaha nad světem kolem něj a nad vlastními činy je fenomenální. Po technické a vizuální stránce není co vytknout a moc se toho nedá najít ani po té příběhové a akční části. Přesně tak, jak udělá film dojem v prvních minutách, pokračuje celou dobu a není to zklamání. Fassbender perfektně padne do této role svým chladným a racionálním pohledem a dodává hlavní postavě své charisma. Film je velice příjemně členěn na kapitoly, které jsou téměř vždy jako uzavřená scéna na 1-2 lokacích a připomíná to v tomto ohledu spíše velice propracovaný divadelní výstup. Film si nechává i svůj přístup tajemna a některé věci jen nakousne a nedovysvětlí a místo frustrace to je spíše příjemný bonus do příběhu. Předlohu neznám, film byl super.

Recenze se spoilery... Když teď celý kolos skončil, bylo by vhodné celou cestu nějak zhodnotit. Attack on Titan je na začátku zcela něco jiného než v co se to ve výsledku vyvine. Suspense část zde hraje velkou roli, prakticky tu největší a Isayama dokázal vybudovat z obyčejného příběhu o titánech vs lidech gigantickou mašinérii v jednom obřím bootstrap paradoxu, který funguje tam i zpět téměř bez chyb. Tohle je něco, co se moc tvůrcům nepodařilo. Někteří dnešní scénáristé a autoři knih mají štěstí, když udrží podobně náročný příběh 40 minut ve filmu nebo v 1 vydání knihy. Isayama to zvládal po celé tyto dlouhé roky. Počátek cesty v podobně 1. větší série je pro některé větší sousto, problém je v tom, že je potřeba se skrz to prokousat i když tam mají některé díly nudnější pasáže. Celý ten položený základ se totiž odehrává v 1. sérii odkud se pak odvíjí logika do konce anime. Jakmile Eren začne více používat svého Attack titana, příběh se začne hýbat dost svižně kupředu a kdo se nechytil na začátku, tak už nemá šanci se chytit dále, proto je 1. série důležitá, zde to ale hodně lidí dropne a už se k tomu nevrátí. Skrz 2. sérii se dostáváme k adaptaci části mangy, kde Isayama začíná házet nápovědy a nenápadně pošťuchovat diváka k onomu suspense rozuzlení příběhu a pointy zdí, titánů a Erena. Jakmile je píseček připravený, ve 3. sérii to vše bouchne a celá pointa příběhu a osudu Erena se dere neskutečně rychle dopředu, kde každý díl prakticky dává divákovi cokoliv co chce: další příběh, akci, strategii... Za mě určitě nejlepší část celého anime, kdy Paradise island objeví vnější svět, pravdu o titánech a Eren zjistí pravdu o sobě. 4. série se pak už nese víceméně na vlně dohry důsledků z chování národů mimo Paradise island. Eren je příběhově s Mikasou hozen do takových situací, že člověk má opět zábavu z několika pohledů a může si vytvářet vlastní názor a domněnky, které anime ve finále stejně jako vždy předčí. Válka ostrova s vnějším světem a vyvolání rumblingu je docela šílená jízda, kde Isayama si dal vážně hodně práce s character developmentem jednotlivých postav a dotáhl každou z nich do dokonalosti. Ať už Erwina posmrtně, epický odchod Hange nebo i změnu pohledu Leviho. Závěrečná epizoda bohužel trochu nalomila kontinuitu logiky a příběhu a celého bootstrap paradoxu, který Isayama vytvářel, ale anime dostalo decentní a úctyhodný konec, který končí v lidském cyklu lásky a nenávisti a s Mikasou u Erenova hrobu, kdy Eren přesně věděl, jak to dopadne, ale snažil se udělat to nejlepší pro své přátele. Ve výsledku se jedná asi o nejlepší suspense anime, co člověk může najít a určitě bych to doporučil i jako návrh pro lidi, kteří anime neholdují. Anime odměnilo dlouhodobé diváky, kteří neztratí pozornost po 1 dílu a naservírovalo vážně dost komplexní a velký příběh, který stojí za všechen ten čas. Samostatnou pozornost a uznání si myslím zaslouží i hudba a animace, které jsou jednoduše perfektní po celou dobu tohoto anime.

Osobně se neřadím ani k jedné straně "fanoušků" tohoto anime. 1 strana, především manga enjoyers, silně kritizuje konec anime, 2. strana pak jede spíše v duchu nostalgie a hodnotí konec až přehnaně kladně. Konec byl vskutku decentní a AoT celkově patří k jedněm z nejlepších anime vůbec, především u mě si to vysloužilo oblibu díky své suspense části a logice. Ovšem poslední 2 díly nejsou tak černobílé, jak se někteří snaží poukázat. 1. část speciálu byla téměř dokonalá a určitě přihrála hodně možností pro tento závěrečný díl. Ovšem Isayama sám ve svém příběhu udělal několik děr, které se počas tohoto stejného dílu snažil zalepit. Obecně oceňuji příštup MAPPA k celému přetvoření mangy do anime, který se nad míru vyvedl. Nelze ale ignorovat některé detaily ze závěrečného dílu, které nedávají smysl. Isayama se totiž v celém AoT snažil o tzv. bootstrap paradox, který se mu více než jen vyvedl. Celou věc dotáhl opravdu do dokonalosti a zlomový bod v 3. sérii je hodně znát. Neznám člověka, který by si tuto část neužil. Ovšem Isayamův bootstrap paradox přestává fungovat v posledním díle, kdy se některé věci dají vysvětlit možná jen tím, že si Eren sám sobě mazal vzpomínky jako dítěti. U něčeho to nelze vysvětlit ani tímhle. Jeho motivace k armádě, jeho postupování dál příběhem... Konkrétně plot twist ohledně jeho matky v posledním díle nedává absolutně žádný smysl, jakožto to nabourává celou logiku, kterou Isayama budoval. A i když to neničí pointu anime ani jeho závěr, že lidstvo je v cyklu a vždy tu budou války a vždy se celý cyklus agrese, míru, přátelství a boji o vlastním přežití bude opakovat znovu a znovu, tyto detaily jsou důvodem, proč poslední část neskončila u mě jako 10/10 epizoda. Rozhodně to ale není špatný konec, je velmi důstojný k tomu, co Isayama vybudoval a dost anime kousků by si mohlo o takovém konci nechat jen zdát. Ve finále jsem možná radši, že ten díl obsahuje pár chybek, protože nemusím těžce nést, že AoT skončilo a zároveň to nebylo ani špatné, aby se mi to znechutilo. Možná přeci jen v tomto případě něco špatného bylo pro něco dobré. A upravené dialogy z mangy, které byly trochu více krkolomné a ne úplně osvětlovaly vše, jsem si v anime užil mnohem více. See you later, Eren.

Inspirace již existujícími filmy tu je více než zřejmá. Problém není ani v hercích, kteří podávali výkony, které se očekávaly. Problém je se samotným scénářem a režií. Obávám se ale, že Chris Evans, Emily Blunt a Andy Garcia jsou jedinými taháky tohoto filmu a možná i díky nim to nedopadlo ještě hůře. Příběh se snaží prodat podobnou sekvenci příběhu jako Vlk z Wall Street nebo The Big Short. A ačkoliv námět to není špatný, provedení je špatné. Začátek filmu se prakticky veze na Evansovi a jeho schopnosti zaujmout diváka příběhem a nástřelem toho, co se bude dít dál, což se daří. Příběh se ale někde v polovině sekne a nemá to takový tah, jak by člověk od tohoto typu filmu čekal. Na konci se dá zcela bezpečně říct, že je pouze taková sebeobhajující se sekvence, kdy se film snaží poukázat na to, že lidé nabrali odvahu i přes to, že Emily Blunt šla do vězení. Proč? Andy Garcia pak příběhově absolutně nevzbuzuje respekt a nemá ve filmu na to vlastně ani prostor, takže to není jeho chyba ale chyba scénáře. Prakticky je jen loutka, která tam sedí, občas prohodí nějaký monolog a tím to končí. Ve výsledku tak film na každém rohu zahazuje dost potenciálu a není s čím dojet do cílové rovinky.

Vůbec jsem netušil, o co jde, Netflix doporučil, já to zkusil. Takhle nezáživný seriál jsem upřímně dlouho neviděl, absolutně mě to neoslovilo. Pochopil jsem, že má jít o drama s hororem, ale spíš jsem u toho usínal a pak nadskakoval u náhodných jump scare scének, které moc neživily napětí, ale spíš mi rozdrásaly uši úplně přepáleným zvukem a nesmyslnou pointou, která se dál netáhla. Seriál nedokážou zachránit ani známé tváře kvalitních herců, kteří se snaží, podávají dobré výkony, ale tak nějak to prostě nestačí, když to je špatně natočené. Vzhledem k tomu, že se to některým lidem líbilo, asi jednoduše nejsem cílovka.

Prvními problémy s tímhle filmem jsou problémy od scénáře, přes herecké výkony až po atmosféru obecně. Tvůrci prostě znásilnili jeden z nejvíc odolných a jednoduchých příběhů a dokázali z toho udělat nudné peklo. Druhým mým problémem je český dabing. Nemám absolutně nic proti dabérům nebo jejich výkonu, ale jejich hlasy se minimálně z poloviny absolutně nehodí k postavám, které dabují. Připadalo mi to, jako kdyby byl rok 2000 a na dabing se sháněl prostě kdokoliv, kdo zrovna mohl. Není to chyba dabérů ale toho, kdo ten dabing zařizoval... Obecně je film gigantické zklamání. Už nějakou chvíli jsem neviděl, že by někdo dokázal takhle dobře potopit blbuvzdorný příběh. Od scénáře, přes kostýmy až po herecké výkony. Koupíme kameru v Kauflandu, pojedeme na tábor, babička ušije kostýmy a můžeme dát dohromady něco podobného...

Tahle trilogie jela po zadku dolů, docela lineárně. 2. díl přinesl otravné flashbacky a trochu pomalejší děj, 3. díl se bohužel už více odvrací od stylu těch prvních 2. Al Pacinův výkon byl skvělý, ale dějově to moc nesedělo. Uběhlá doba se trochu lišila od toho, co divák mohl vidět. Celkově emotivní pojetí toho, jak lituje svých činů a minimálně si rekapituluje život, bylo slibné, ale ke konci to bylo spíš na dodívání se z povinnosti než že by mě film bral tak, jako jeho předchůdci. Možná šlo zařídit důstojnější zakončení, ale katastrofa to nebyla.