Tři mušketýři: Milady

(38/2024) / Rovno píšem dvojrecenziu, keďže som pozeral obidva, a teda presnejšie povedané, zatiaľ dva diely nových mušketierov. Tak ako ma bavil prvý diel, druhý bol podľa mňa slabší, viac ukecaný a viac chaotický. Prvý diel ale teda veľké prekvapenie od frantíkov, svieža, vtipná a štýlová zábava. Samozrejme Vincent Cassel je presne taký dobrý ako by som čakal. Bohužiaľ druhý diel oveľa viac ukecaný, proste sa z toho vytratila tá ľahkosť. Ale remeslo stále nadpriemerné. (6/10) (23.05.2024)

V první díle voda, teď oheň. Milady on fire, doslova a do písmene. Eva Green téhle postavě vdechla ještě víc tragiky a osvobodila jí ještě víc z korzetu "villain" schématu, který známe z klasických mušketýrů. Díky tomu jsou kanonické momenty příběhu v závěru skutečně silné a Milady dává novou energii zdánlivě neproblematické postavě D'Artagnana (o Athosovi samozřejmě nemluvě). Bourboulon opakuje devizy jedničky, má to silný rozjezd, výbornou akci i temnou naléhavost, kterou chytře narušuje Portos s Aramisem a jejich frontový wedding special. Tentokrát navíc funguje i lépe vystavěné finále. Jisté rozpaky (opět) z některých jankovitých oslích můstků a nadále poněkud enigmatickým motivacím vybraných dějových zvratů politické linie. Sympatické je, že podobně jako Milady i Richelieu získává v téhle verzi nové vrstvy nad své padoušství. Na okraj, jsem ten poslední, kdo by zrovna v adaptaci díla kreolského autora kritizoval figury jiné barvy pleti, ale "černý princ" působí zatím trochu jako pověstný simpsonovský pes Poochie. Ve třetím díle čekám nápravu! Krucinál, já čekám hlavně ten třetí díl téhle nejlepší dumasovské adaptace! (21.12.2023)

Les Trois Mousquetaires: Manipulady. Sladkobolnými řečičkami a až po okraj naplněným korzetem se hýbe dějinami Francie, ale já se někde od poloviny přistihl, že mě víc zajímají Bolducovy přelety a um dostat diváka do centra akce s minimem střihů. A možná ještě Casselův bouquet, či chcete-li charisma-charakteristické aroma, které překrývá pachuť z ukňouraného Civilova dʼArtagnana.. (21.05.2024)

Po vynikající jedničce byla má očekávání vysoká, leč již trailer poněkud vyděsil, a to ani ne tak kvůli přítomnosti páně Lecterova prapradědy, ale ve smyslu obav, zda z toho tentokrát nebude jakási podivná akční čalamáda, po jejíž premiéře Alex směle osvětlí půlku Paříže. Jaké tedy bylo mé překvapení, když se z dvojky vyklubala jakási podivná akční čalamáda, jež sice byla cca půlku stopáže jakž takž snesitelná, ovšem čím více se nesla v jihoamerickém telenovelním stylu, tím více mě začínala ze stále intenzivnějšího kroucení lebkou bolet krční páteř, kdy zejména za ten konec, byť již trpně očekávaný, jde dolů hned jedna celá, přičemž celkový dojem tentokrát nezachránila ani Evka, která nejenže je stále prudce použitelná jako vizuální doprovod k pulírování bodných zbraní, ale ty femme fatale jí fakt jdou, nicméně, ač mi to samotnému zní poněkud neheterosechcuálně, ve snímku nemusela až tak často opíchávat vycvičené šermíře, neboť jsem kvůlivá tomu měl zhusta dojem, že čumím na nějaké porno od Mrvel Cumix. (17.12.2023)

Tak jako předchozí Uměňan, jsou i trampoty Milady Zimové rozhodně parádní a historicky první nehomoseksuální adaptací Sašova proslulého románu, ač tady tvůrci, okatě usilujíce o řádně natahovanou francouzšízu typu Milada begins, Milada returns, Milada resurrection, Kam se, kurva, poděla Milada? a tak dále, už kapku serou na autorův hrob a fabulují směrem k telenovelové prdeli. Nicméně pořád krásně natočená, dobově špinavá, výpravná, náležitě dobrodružná a výborně zahraná mušketérie. Tedy až na tu ryze demagogizující rasistickou černou sqrnu! Tu zářnou absenci nucené negrofikace a manipulativního zkreslování za účelem násilné asimilace parazitických kultur do jakž takž zcivilizovaného stáda jsem po prvním dílu patrně zakřikl. A tak tu máme Luďka Ukulebembeho, dle filmových vytřiprdelníků a asociálních sítí narozdíl od ostatních fiktivních mušketýrů „nade vši pochybnost prokázaného“ historicky prvního rovníkového negtotýra v dějinách, vikomta z Pobřeží slonoviny, Prince ze Senegalu a kmotřence samotného francouzského krále!!! I přes rozsáhlou dezinformační kampaň, podloženou dokonce probuzněnou neomarxistickou paknihou, lze jeho kořeny bezpečně vysledovat až do roku 2015!, a to k jeho příčinlivému kronikáři, nejodpornější a nejagresivnější bolševizi světa, papežštější než papež  – British Bolsheviks Coprporation, která tenkrát potřebovala jakože „ospravedlnitelně“ pronegrovat seriál Versailles a spolu s kamvítrtamplášťovými soudruhy z Wykydpédie spíchla na základě drobné protokolární noticky o návštěvě jakéhosi ebenového potentáta na Ludvíkově dvorku kompletní inkluzní fandom, kterého se teď Macronfilm chytil jak komsomolec srpu s kladivem. Nad takto nepopiratelnými historickými fuckty by dozajista neprávem zastrkovaný spoluautor a dodavatel precizních dobových podkladů i dějových zápletek valné většiny Dumasiád, profesor historie Auguste Maquet, samou radostí spálil všechny své doktoráty, načež se prohlásil za rodilého Japonce. No a já zhnuseně ubírám jednu rudou hvězdu a na potenciální třetí díl pro celou multikulturní rodinu, stvořený navíc umělou demencí, se pranic netěším. Ledaže by byl Ludva Třináctka Barman jako poleno, kardinál Richelieu Wakanďan a Anna Rakouská tranzistor. (17.12.2023)