Žiješ jenom dvakrát

#5 - Youngovi sa Bond začal pomaly vymykať z rúk a výmena na poste režiséra sa podarila. Vesmírna zápletka bola spracovaná nad očakávania a až na niekoľko logicky nedotiahnutých scén (sopku nedokážem tvorcom odpustiť) sa jedná o solídnu časť série. A ešte niečo. Neviem či sa mi to zdá, ale keď ide o nejaký vysokonárokový a rozpočtový film akoby sa to producenti báli nechať aspoň mierne zostrihať, čím občas film stráca. Connery stále vo forme, navyše ako japonský ninja, čo viac si mohol divák priať. Snáď len nenahradenie Lazenbym. 75%. (30.09.2007)

Příliš mnoho technických serepetiček a různých zlepšovátek na úkor hutnosti děje a skutečné zábavy. Akce v Japonsku možná Bondovi prospěla, skutečně působí svěže a netradičně, ale technicky se tvůrci snaží o něco, co příliš nefunguje. Masové scény, megalomanská akce s raketami atd. - působí to celé přeplácaně a s odstupem x let i úsměvně a ať je to jak chce, tak Bond by nadčasově působit měl. Nejen jako persona, ale i z hlediska tématiky a vizuální estetiky. To se tady nedaří ani omylem. (30.12.2013)

Já prostě nechápu, jak mohli zločinci uvěřit, že je Bond mrtvý. Toho prostě nejde zabít. Kdybych měl atomovku a on v ruce jen kartáček na zuby, tak bych si radši sám sobě zakroutil krkem, protože nastalý výbuch by zabil mě, půlku planety ale Bonda prostě ne:-) Ale teď už k samotnému filmu... Žiješ jenom dvakrát je další diamant do Conneryho bondovské sbírky, který jsem jako malý vysloveně hltal. Díky závěrečné bitce ninjů se jednalo asi o moji nejoblíbenější bondovku vůbec. Dnes mi třeba Thunderball přijde trošičku lepší, ale to nemění nic na tom, že má tahle bondovka hned několik es v rukávu. Ať už se jedná o akční scény (Bitka v kancelářích Osato, honička vrtulníků a zmiňovaná megabitva ninjů), krásné Japonské Bond girls, příjemnou hudbu, dobře provedené vesmírné scény a Ernsta Stavro Blofelda, který konečně po dlouhém čekání odhalí svůj ksichtík, ale hned bych se nelekal odstrašující vizáže, protože přece člověk, který má rád kočičky, nemůže být zlý. Sice by páté bondovce prospěl možná o trošičku větší tah na branku a menší počet nelogičností (Kde jsou průmyslové kamery, které sledují vrtulník či vesmírné lodě? Nebo proč se kryt kráterů vlní při pokládání nálože, když je kovový?), ale i tak mu dávám plné hodnocení, protože tuhle bondovku jsem jako dítě opravdu miloval a miluju jí dodnes, i když upřímně by to bylo asi jen za 4*. (21.09.2008)

75% - Bondovky nejsou mým šálkem kávy. Díky šablonovým a naivitou sršícím scénářům je málokdy vydržím sledovat až do konce. Tento film si u mě ale na poměry vede celkem dobře. Táhne ho Sean Connery, pár představitelek na pohled velmi příjemných vedlejších rolí, a hlavně božská hudba Johna Barryho. You Only Live Twice je po hudební stránce z toho nejlepšího, co celý 007-business nabízí. Ze slabosti pro soundtrack, zejména pro úvodní song a vesmírné téma, dávám vyšší hodnocení. Jinak bych se musel omezit jen na kritiku scénáře, či choreografie akčních scén, a to by nebylo k vydržení ;o) (24.06.2006)

007__č.5__Atraktivní prostředí exotického Japonska a krásný ústřední hudební motiv (vypůjčený" Robbie Williamsem v jeho úspěšném hitu Millenium). Ale akční sekvence jsou již notně nahlodány zubem času. Zakomponování v té době tak módního prvku ninjas (trénink v Ninja Academy) zde příliš nesedí, zvláště když ze svých bojových schopností zde v rozhodující bitce nepředvedou nic (pouze pif paf ze střelných zbraní). Hlavní záporák, muž č.1 organizace Spectre v podání Donalda Pleasence, který se zde mihne pouze v posledních dvaceti minutách, je spíše karikaturou a při přemrštěné závěrečné přestřelce s dobýváním velitelského můstku, který jakoby bondovce THE SPY WHO LOVED ME z oka vypadl, jsem si uvědomil, jak často se některé filmy s Jamesem Bondem podobají navzájem. (02.10.2005)