Obžalovaná

„Pane předsedo, já jsem došel k přesvědčení, že obžalovaná je blázen. Víte? Blázen. Ale tak krásnej blázen, že bejt tak krásnej blázen si bohužel já nemohu dovolit už proto, že jsem soudce." Jana Hlaváčová coby soudní zapisovatelka Zdena je vskutku krásnej blázen. Úplný don Quijote či Františka z Assisi. V porovnání s Jiřinou Bohdalovou v téže roli ve filmu Odvážná slečna jsem ji přitom tu její roli ochránce dětí zákonu navzdory věřil tak nějak víc. I když na počátku soudního přelíčení působila zcela odevzdaně, v jeho průběhu (a zvláště v těch retrospektivách) z ní vyzařovalo něco opravdu silného, co by přesvědčilo snad i naprostého formalistu a zastánce litery zákona, který by do poslední chvíle trval na tom, že "zákon musí platit, i když není dokonalý". Celkově musím říct, že jsem byl touto "televizní pohádkou po dospělé" doslova unesen a jen nevěřícně koukám na to, že co za excelentní soudničku bylo možné v čase již pomalu se blížící normalizace natočit. (29.12.2022)

Zdařilá televizní inscenace, aneb výpověď jak to tenkrát vůbec u soudů chodilo. Nechtěl bych být v té době ani na straně obhajoby natož obžaloby. Film je až na pár světlých vyjímek celý natočený v soudní síni. Jana Hlaváčová (obžalovaná Zdena Michová), Václav Voska, a Jaroslav Moučka jako předseda veleváženého soudu byly vynikající. Naopak Zdeněk Řehoř jako obžaloba a Jaroslav Marvan jako obhajoba mi zde v tomto snímku a v těchto jak už bylo psáno netypických rolích nějak neseděli. Já bych ji dala řád práce, naopak já bych ji dal šest měsíců ! Jeden zachycený monolog z krytého soudního projednávání. A všichni trpělivě čekali nato až soud konečně vynese konečný verdikt nad obžalovanou. Jak to vše dopadne? Viděli jste sami. Velmi slušná podívaná na nedělní dopoledne. (21.01.2007)

Vánoční předvečer, to chce klid a nějakou pohádku (jak by řekl Švejk). "Andělu páně" v televizi jsem upřednostnil tuto "Pohádku pro dospělé", doplnil bych "a pro důchodce", které po vlastních zkušenostech z tohoto prostředí nekladu do množiny dospělých. Akce splnila očekávání. A navíc mě podnítila k další rešerši v oblasti českých "televizních inscenací" (říkalo se tomu přece tak) z šedesátých a dalších let, byť i jen proto, že setkání s českými herci té doby, je vždycky osvěžující. Zde mi přišlo, že Václav Vozka pojal svoji roli příliš "pohádkově" (teatrálně), nejvíc se mi líbila "osoba a její představitel" (psalo se to přece tak) Martin Růžek. (24.12.2016)

„Pane předsedo, já jsem došel k přesvědčení, že obžalovaná je blázen. Víte? Blázen. Ale tak krásnej blázen, že bejt tak krásnej blázen si bohužel já nemohu dovolit už proto, že jsem soudce. A tak jsem obžalované záviděl. Ano, já jsem jí záviděl to, do čeho se pustila. A na konec jsem si řek', že to tedy zkusim taky.“ JUDr. Kroupa (Václav Voska). (20.09.2016)

Mistrovská soudnička, v níž se na lavici obžalovaných ocitá tehdejší režim a jeho zákony. Z hereckého obsazení si pozornost zasluhuje především excelentní Václav Voska a také Jiřina Štěpničková, která prostřednictvím své postavy získala možnost jakési veřejné rehabilitace. Odvážné, nereálné, stále aktuální. Tleskám. (22.03.2016)