Obžalovaná

Zdařilá televizní inscenace, aneb výpověď jak to tenkrát vůbec u soudů chodilo. Nechtěl bych být v té době ani na straně obhajoby natož obžaloby. Film je až na pár světlých vyjímek celý natočený v soudní síni. Jana Hlaváčová (obžalovaná Zdena Michová), Václav Voska, a Jaroslav Moučka jako předseda veleváženého soudu byly vynikající. Naopak Zdeněk Řehoř jako obžaloba a Jaroslav Marvan jako obhajoba mi zde v tomto snímku a v těchto jak už bylo psáno netypických rolích nějak neseděli. Já bych ji dala řád práce, naopak já bych ji dal šest měsíců ! Jeden zachycený monolog z krytého soudního projednávání. A všichni trpělivě čekali nato až soud konečně vynese konečný verdikt nad obžalovanou. Jak to vše dopadne? Viděli jste sami. Velmi slušná podívaná na nedělní dopoledne. (21.01.2007)

Vratislav Blažek tradičně "tepal do nešvarů", ale ne pod komunistickým dohledem, takže jeho satira má lehkost a nenásilnost. Ne jinak tomu je i v tomto snímku, kdy se o "vině" obžalované dozvídáme až z pozdějšího vyprávění. Příběh ukazuje, jak by to mělo být, proto má podtitul "pohádka pro dospělé." Vynikající Václav Voska. (22.07.2005)

Vánoční předvečer, to chce klid a nějakou pohádku (jak by řekl Švejk). "Andělu páně" v televizi jsem upřednostnil tuto "Pohádku pro dospělé", doplnil bych "a pro důchodce", které po vlastních zkušenostech z tohoto prostředí nekladu do množiny dospělých. Akce splnila očekávání. A navíc mě podnítila k další rešerši v oblasti českých "televizních inscenací" (říkalo se tomu přece tak) z šedesátých a dalších let, byť i jen proto, že setkání s českými herci té doby, je vždycky osvěžující. Zde mi přišlo, že Václav Vozka pojal svoji roli příliš "pohádkově" (teatrálně), nejvíc se mi líbila "osoba a její představitel" (psalo se to přece tak) Martin Růžek. (24.12.2016)

Další kuriozita československé kinematografie - ve stejném roce vznikly hned dva filmy na stejné téma a v obou hrál Václav Vozka. Zde si zahrál soudce a partnera Jany Hlaváčové, v Odvážné slečně předchůdce Josefa Kemra a obhájce Jiřiny Bohdalové. Ač jde pouze o televizní inscenaci, za filmovou verzí nikterak nezaostává, ba dokonce jí převyšuje. Jana Hlaváčová je orpti Odvážné slečně Jiřině Bohdalové méně bolestínská, má větší šmrnc a energii.Televiznímu projektu velice prospěla retrospektiva, příběh začíná a končí v soudní síni, jak se vše odvíjelo se dovídáme z výslechu svědků. Menší prostor byl dán Kroupově sestře. (25.02.2015)

Československý televizní film o dilematu, zda odsoudit morálně uvědomělou soudní zapisovatelku Z. Mikovou, jež si svéhlavě a nezákonně přivlastnila opuštěné a nechtěné děti z rozvrácených manželství. Vzhledem k absolutní příběhové podobnosti s Odvážnou slečnou, je s podivem, že československá televize natočila v jednom roce dva filmy na totožné téma. Toto filmové zpracování od Jaroslava Dudka se mi zamlouvalo o něco více, zejména díky vynikajícímu obsazení, avšak jak už jsem se vyjádřil u Odvážné slečny, mám jisté pochybnosti o realističnosti celého příběhu. Počátek a střední část snímku vnímám díky hereckému umění V. Vosky a obžalované J. Hlaváčové docela nadprůměrně, avšak závěr, jež podle mě zbytečně sklouzával do frašky, celkové hodnocení pokazil. Kromě výtečných hlavních představitelů Vosky a Hlaváčové zaujal hlavní arbitr soudního přelíčení J. Moučka, morálně nalomený státní prokurátor Z. Řehoř, J. Marvan v roli obhájce obžalované či otec paní Mikové M. Růžek. Není mi zcela jasné, z jakého důvodu natočili v jednom roce talentovaní pánové J. Dudek a F. Filip. tematicky totožná, na morálku útočící díla, přičemž ani jedno navzdory skvělému obsazení nepovažuji za nikterak výjimečná. (21.08.2017)