V/H/S/99

Rozhodně nejslabší díl z celé série. Nicméně jedna hvězdička za to, že to bylo rozložené do několika povídek, což mi lichotilo, a alespoň na oko utíkalo rychleji. Vždycky tam byla kapka naděje, že další povídka bude lepší, a když ne, tak ta další už bude určitě lepší, až najednou byl konec. Samozřejmě, komu foundfootage vyhovuje, ten by si film vychutnal podstatně lépe než já. (11.01.2023)

Sedlo mi to nečekaně víc než jsem si myslel, určitě víc než poslední (vesměs chválený) a předposlední (vesměs hejtovaný) díl. Především kvituji, že se tentokrát vlastně vykašlali na rámující povídku, která byla většinou o hovně. Součástí téhle V/H/S je jednoduše pět plnohodnotných povídek, přičemž předěly tvoří jen krátké scénky s vojáčky (s jednou z povídek souvisí), které nijak výrazně nezdržují. První povídka Shredding od Maggie Levin je nejslabší - jedná se o takový klasický found footage nepřehledný chaos, nicméně aspoň jsou tam hezcí zombíci a má to sympatický punkrock vibe. Druhá povídka Suicide Bid od Johannese Robertse má fajnový nápad, zavede nás do univerzitního prostředí, kde se mladá studentka chce stát členkou elitního sesterstva. Při přijímacím rituálu ale začne hořce litovat. Třetí povídka Ozzy's Dungeon, za kterou stojí Flying Lotus (jehož film Kuso jsem nemohl vystát) je dobrý bizár, inspirovaný praštěnými devadesátkovými TV shows. Závěrečná sekvence povídky mi tam přišla lehce navíc. Čtvrtá povídka The Gawkers od Tylera MacIntyrea vypraví teenage příběh z předměstí, kdy skupinka mladíků stalkuje sexy sousedku, což nečekaně vyústí v setkání s jednou z potvor ze starých řeckých bájí. Sympaticky zachycená dobová dynamika vztahů mezi hrdiny, fajn nápad, fajn potvora, finále mohlo být delší. A poslední povídka To Hell And Back od manželů Vanessy a Josepha Winterových je něco jako jejich nedávný celovečerní debut Deadstream. Nadšenecká, energická podívaná se solidním nápadem, dovedená dál, než by si většina tvůrců s omezenými finančními prostředky troufla. /// Celkově řečeno, tentokrát mě žádná povídka vyloženě neštvala. A zejména oceňuju, že z každého příběhu jsem cítil nějaké pojítko s oním titulním rokem 1999. Zkrátka příjemný hororový výlet do minulosti. (21.10.2022)

Tahle série je, až na sem tam fajne povídku nebo wtf moment, celkem marná a V/H/S 99 v tomto trendu pokračuje. Musím ale říct, že přes tu šílenou brakovitost a nebo možná právě proto mě to celkem bavilo. Strašit to moc neumi, ale nebere se to zrovna vážně a spíše se to snaží bavit. Což se celkem i daří, ale tak či onak velkou hodnotu to nemá. (02.04.2023)

Tak tohle se hodně nepovedlo a to jsem se na 99tku dost těšil, protože předchozí V/H/S/94, byla velká Hororová paráda. Už ten úvod, byl pro mě tak extrémně nezáživný, že jsem si říkal, pokud nebude další povídka o dost lepší, tak to snad i vypnu. Naštěstí ta druhá (pohřbena za živa) měla něco do sebe. Ani nebudu ztrácet čas, abych tu komentoval a hodnotil každou tu povídku. Za zmínku stojí pouze právě ta druhá povídka a ta televizní dětská show, taky nebyla špatná, až na to debilní finále. Za mě veliký zklamání, doufám ale, že další VHSka se povede, no těšit se už radši nebudu. Slabé dvě hvězdy. (28.01.2023)

Najhoršia VHSka v rámci série, opotrebovaná ako staré vhskové video zo svadby, ktoré už celá rodina videla tridsať krát a ďalších tridsať rokov vám hnilo v poličke. Prúser sa však už dal tušiť pri menách režisérov, ktorí dostali na starosť jednotlivé segmenty, keďže tentoraz tu nevystupuje ani jedno známejšie alebo skúsenejšie meno, ale postupne. Prvý segment Shredding od Maggie Levin, ktorá doteraz natočila iba veľmi zlú epizódu My Valentine v sérii Into the Dark, ktorá je na CSFD v čiernych (!!!) farbách pôsobí presne tak ako si po tejto informácii dokáže ktokoľvek predstaviť. Ako abslútny odpad. Segment o akejsi punk-rockovej kapele je zdĺhavý, väčšinu času sa tam nič nedeje a ak už má v závere prísť k niečomu hororovejšiemu tak Maggie to poňala tak, že tam prakticky nie je nič vidieť. Obraz neustále zrní, šumí, preskakuje a asi to malo navodiť pocit starej VHSky, no my čo si VHSky ešte pamätáme vieme povedať, že takto zle nikdy nevyzerali (to by ste VHSku museli najprv vyprať v práčke a potom púšťať v TV), takže výsledkom je iba to, že divák hovno vidí a asi to je aj lepšie ako sa pozerať na režíjne schopnosti tejto slečny. (1/10) / Druhý segment Suicide Bid od Johannesa Robertsa, režiséra nedávneho Resident Evil je pre mňa tým najzaujímavejším. Jednoduchý koncept o pochovaní zaživa v rakvi, príjemne klaustrofobická atmosféra, akurát škoda, že v samotnom závere muselo na scénu nastúpiť aj monštrum. Ak by bol tento segment po celú dobu ukotvený v realite, bez mystery prvkov rozhodne by mu to pridalo na intenzite a dopadne na diváka. Tu platí, že menej je niekedy viac. (6/10) / Tretí segment Ozzy's Dungeon, za ktorým stojí Flying Lotus (Kuso) sa mi ani nechce komentovať. Je to bezdejový, nechutný bizár inšpirovaný hlúpymi TV shows z 90. rokov. Najhorší príspevok nielen v rámci V/H/S/99, ale v rámci celej VHS série a nechápem ako to tu mohol niekto so všetkou vážnosťou zaradiť. (0/10) / Štvrtý segment The Gawkers od Tylera MacIntyrea, prevažne režiséra zbytočných TV filmov je obyčajnou variáciou na Medúzu zo starogréckej mytológie, akurát vo found footage forme. Nič viac, nič menej. (4/10) / Záverečný To Hell And Back od Winterovcov je presne ako ich Deadstream. Za málo peňazí sa pokúšajú o veľa muziky. Nápad síce fajn, ale prevedenie už za veľa nestojí a tak tu sú podobne ako v Deadstream až neznesiteľne zlé herecké výkony, do očí bijúci nedostatok fin. prostriedkov na podobný námet. (4/10). / Navyše je celý V/H/S/99 orámovaný namiesto tradičnej poviedky akousi hrou so zelenými vojačikmi pre deti a pôsobí to divne a zbytočne. CELKOVO: 3/10 (23.10.2022)