Džuon

Tak tohle je prvopočátek toho bílýho chlapečka z hůry, kterýmu už pak nikdy nedali pokoj? No na nízkorozpočťák určitě pozoruhodné a po remaku volající, protože zpracování opravdu za nic nestojí. No vzhledem k tomu, že jsem se nikdy z Nenávisti na prdel neposadil, tak zůstávám na průměru, stejně jako u většiny pokračovatelů. V téhle sérii už aby se pomalu jen čert vyznal....65% (22.07.2013)

I když film měl pouze 70 minut, tak se solidně táhnul a to je největší slabina jinak skvělého hororu. Scény, kdy se objeví malý kluk jsou stejně jako v předcházejicích dílech naprosto šílené a málem jsem se strachy posral a o to u duchařin jde. Bohužel můj zažitek kazilo to, že jsem viděl asi přechozích sto dílu, které byli přetáčené, remakované a bůh ví co ještě. (04.06.2012)

Vata, vata, vata, pak příjde něco velice, ale velice strašidelného, a znovu : vata, vata, něco strašidelného... a pak to skončí. Na rozdíl od jiných na mě filmařský styl, jakým je původní Ju-on natočen, nepůsobí vůbec amatérsky - myslím, že Shimizu dobře věděl co dělá, a měl to pod kontrolou. Působivost horrorových scén je tak veliká, že téměř zastíní celkovou prázdnotu snímku. Téměř. Mám rád horrory, ve kterých je něco navíc, které můžou fungovat také v jiných rovinách, a dokážou zaujmout i přemýšlivého diváka. Ty nejlepší horrory takhle většinou fungují. Tady bohužel není nic navíc; zbývá jenom čirá hrůza, která (když už na ni občas dojde) je hodně kvalitní, a v mém případě nakonec Ju-onu ty tři hvězdičky zajistí. (18.08.2007)

Tak konečně mám za sebou i tuhle pecku. Ale za sebe říkám bohužel jsem viděl o tři roky novější kinoverzi která prostě byla lepší. Tohle je neuvěřitelně atmosférické ale strašně zmatečný. A navíc kde mi přišly herci z Ju-onu z roku 2003 úžasný tak tady mi přišly bohužel takový nic extra. Ale to jsou asi všechna negativa film je celkově dost kvalitní a v pár scénách mě fakt parádně vyděsil, a mňoukající kluk tu má o dost více prostoru, takže o strach je postaráno. (01.06.2012)

Japonský videofilm, který člověka až dokonce nenechá vydechnout nad tím, co se dá dělat s obyčejnou televizní kamerou. Celý film, skutečně jako by vypadl z nějaké české televizní inscenace osmdesátých lettedy, alespoň obraz tomu nasvědčuje. I přes dostupné prostředky se tvůrci s napínavým tématem vyrovnali originálně a dokázali, že nedostatek peněz neznamená ztrátu kvality filmu. Ba naopak, největší klady Ju-onu spočívají právě v jeho lacinosti. Takže bych technické zpracování bych hodnotil kladně, přesto mi příběh přišel poněkud skomírající. Jen mi není jasné, kdy se v Asii přestanou natáčet filmy o strachu skrytém za mobilními telefony. Začíná to být nuda a přiznejme si – nastává doba polyfonních melodií, které už člověka tak nevyděsí (natož ráno probudí:-) (10.11.2004)