Oněgin

Musím sice říct, že se mi znovu potvrdilo, že "Doktor Živago" je asi jediný anglofonní film, jehož "neruskost" nepůsobí rušivě, a že Ralph Fiennes mi na Oněgina ukrutně neseděl; Na druhou stranu Liv Tyler byla jako Tatiana překvapivě skvělá (chvíli mi trvalo si zvyknout, ale hrála úžasně osobitě a tak nějak zvláštně "vnitřně" se mé představě Tatiany podobala). Také několik experimentů (různá poetická zpomalení času, změny lokací některých scén apod.) a dokonce přidání několika scén oproti knize se, řekl bych, (ač bylo určitě riskantní se takovým způsobem odchýlit od klasiky) vyplatilo. Nemyslím, že mi film prohloubil dojem z knihy... naopak, zachránilo ho jako film právě to, v čem se od knihy odlišoval - Jako adaptace byl dost špatný, ale jako samostatný příběh rozhodně ucházející - jen ta Tatiana by byla (alespoň z mého pohledu a mé představy) "adaptačně použitelná". (05.01.2013)

Fiennesovic rodinný podnik dal vzniknout Oněginovi polomagickému, zasněnému, s kouzelnými záběry, a naštěstí tak výpravnému jak si jen může tahle výkladní skříň světové literatury zasloužit. Mně osobně to ale příliš nesedlo, knihu jsem prožíval poněkud jinak a o opeře raději ani nemluvím;) Navíc mi příliš nevyhovovala ani Liv Tyler, které jinak mladé naivky nemám problém věřit. Faktem nicméně je, že Fiennesův Oněgin sklánějící se nad Lenským byl zdrcující, a kontrast té emocionální hloubky s následným vlečením mrtvého těla na kabátu svědčí o tom, že Ralphova drahá sestřička věděla velmi dobře, co chce s Puškinovou předlohou provádět. Vzato kolem a kolem je to fascinující, ale zkrátka mi to moc nevyhovovalo. Červenou vlajku ale rozhodně vyvěsit musím. 70% (14.07.2013)

Zdá se, že Ralph není jediný, kdo má v rodině Fiennesů talent... ;-) Natočeno to bylo pěkně, dobrá kamera, ještě lepší hudba. A Liv Tyler je tu opravdu překrásná. Jenom by to příště chtělo nějakou víc strhující ruskou klasiku, třeba Čechovova Racka nebo Annu Kareninu a se stejně kvalitním obsazením... (10.07.2015)

Poetická stránka filmu se velmi povedla, scény jsou krásné a vyjadřují pocity postav. Příjemné bylo i obsazení hlavních rolí, především Ralph Fiennes se na roli Oněgina skvěle hodí, protože dokáže diváka donutit, aby ho nenáviděl a posléze ho litoval. Avšak nemohu si pomoct, citlivému divákovi zkazí prožitek spousta detailů. Od nepovedených interiérů, přes externí prostředí až k dopisům, které se mi mezi sebou Nataša a Evžen píší v angličtině. Vesměs je to ale dobrý snímek, protože ze silné předlohy se dá vždy něco vytěžit. (09.07.2013)

Samozřejmě patřičně okázalý biják, který věrně (?) reprezentuje konec 18. století se vší svojí pompézností, naškrobeností a minimalističností, kdy se emoce dávaly najevo zkratkovitě, noblesně a s patřičnou formou, přičemž se o nich příliš nemluvilo. V tomto případě se vyplatí nechat se unášet působivými hereckými výkony, fenomenální kamerou a krutě nekompromisním střihem typu "o tři roky později, ale to si domysli sám". Tedy možná příliš dějově strohý film podle velkolepější předlohy, ale jako komorní snímek velmi funkční. Já jsem ty emoce a pohledy cítil, osudovost byla hmatatelná, rovněž cit pro formální estetiku se tvůrcům upřít nedá. (14.10.2013)